Maglić
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bosanski Maglić | |
|---|---|
 |
|
| pohoří | Dinárské hory - Maglić |
| vrchol | 2386 m |
| světadíl | Evropa |
| státy |  Bosna a Hercegovina |
| horniny | vápenec |
| poznámka | nejvyšší hora státu |
| povodí | Drina |
Maglić (Bosanski Maglić) je nejvyšší hora Bosny a Hercegoviny, měří 2 386 m n. m.
Obsah |
[editovat] Vrchol
Na vrcholu se nachází kamenný válcový sloup a kovová vlajka v červeno-modro-bílé barvě. Na stožáru vlajky je umístěna vrcholová kniha. Je zde také pamětní deska z roku 1973 na počest jugoslávských partyzánů, kteří v červnu 1943 bojovali v údolí Sutjesky proti fašistickým vojskům.
[editovat] Geologie a geomorfologie
Bosanski Maglić má podobu vápencové pyramidy, se strmými, až 700 m vysokými skalními stěnami k severu, východu a západu. Pouze na jihu přechází do travnatého sedla (2330 m), které jej odděluje od Crnogorskeho Magliće. V západní stěně Bosenskeho Magliće je skalní okno.
[editovat] Poloha
Bosanski Maglić leží v Republice srbské, na jihovýchodě území státu při hranici s Černou Horou, 25 km jižně od Foči. Je v Dinárských horách - souvislém pásu pohoří procházejícím celou Bosnou a Hercegovinou, přesněji ve stejnojmenném pohoří Maglić. Leží na severním konci maglićského hřebene, jehož je druhým nejvyšším vrcholem - ještě o 2 m vyšší je Crnogorski Maglić.
[editovat] Přístup
- Z bosenské strany - výchozím místem je obec Tjentište (650 m) v údolí Sutjesky, odkud vede nejprve asfaltová, později makadamová cesta do 20 km vzdáleného sedla Prijevor (1668 m). Dá se tam vyjet autem, za vstup po této cestě se vybírá poplatek. Z Prijevoru vede značená výstupová cesta na Bosanski Maglić, je značně exponovaná - až II. stupeň UIAA. Alternativou je pokračovat po cestě měnící se v pěšinu až k Trnovačkomu jezeru (1517 m) - leží sice již v Černé Hoře, ale překračování státní hranice je zde povoleno a ta není ani v terénu vyznačena. U jezera je možné za poplatek stanovat a vede odtud značená cesta, která vystoupá na maglićský hřeben pod vrcholem Kapa (2232 m) a pak kolem Maleho, Klekova a Crnogorskeho Magliće míří až na Bosanski Maglić. Existuje také trasa přes plošinu Ulobiči a salaše Stubica do sedla mezi Crnogorskim a Bosenskim Maglićem, ta ale není značena.
- Z černohorské strany - výchozím místem je obec Mratinje (500 - 750 m) u Pivské nádrže. Vede odtud cesta (zpočátku rovněž asfaltová) Mratinjskou dolinou, potom pokračuje k salaším Police a do doliny Carev do. V sedle pod vrcholem Kapa se tato trasa napojuje na stezku od Trnovačkova jezera.
[editovat] Okolí
- prales Peručica - pod severní stěnou Bosenskeho Magliće pramení potok Peručica, v jehož údolí se nachází stejnojmenný prales, jeden z největších v Evropě (1234 ha)
- Národní park Sutjeska - většina bosenské části pohoří Maglič včetně bosenské nejvyšší hory náleží do Národního parku Sutjeska
- Suha (Suški) - hluboké vápencové údolí pod západními stěnami maglićského hřebene, končí slepým kaňonem pod Trnovačko jezerem, odděluje pohoří Maglić a Volujak
- Trnovačko jezero - ledovcové jezero jižně od Bosenskeho Magliće
[editovat] související odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Bosna a Hercegovina |
|
||||||||||||||
