Machovská Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Machovská Lhota
Zvonička uprostřed tradiční lidové zástavby
Zvonička uprostřed tradiční lidové zástavby
Lokalita
Charaktermístní část
ObecMachov
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel109 (2021)[1]
Katastrální územíMachovská Lhota (3,8 km²)
Nadmořská výška480 m n. m.
PSČ549 31
Počet domů69 (2011)[2]
Machovská Lhota na mapě
Machovská Lhota
Machovská Lhota
Další údaje
Kód části obce89851
Kód k. ú.689858
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Machovská Lhota (do roku 1950 známá jako Lhota u Police nad Metují,[3] německy Lhota Mölten) je vesnice, místní část městyse Machova. Leží v okrese Náchod uprostřed Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, v údolí mezi Broumovskými stěnami a polským národním parkem Góry Stołowe. Machovská Lhota je rodištěm Karla Dostála (17501813), vůdce vzbouřených sedláků na Policku. Spisovatel Alois Jirásek sem zasadil část děje svých románů „U nás“ a „Skaláci“.[4][5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1254. Po vzniku Lhoty Polické na východní straně potoka Trnkavy vznikla na západní straně Trnkavy též Lhota Náchodská. O Lhotě tzv. Machovské je první zmínka v urbáři panství náchodského z roku 1497. Původně samostatná obec byla v roce 1949 připojena k městysi Machovu.[6] V historii obce Machov je popsána i anabáze exulantů z Machovské Lhoty.

Vývoj počtu obyvatel Machovské Lhoty[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 528 523 514 451 400 368 366 252 229 187 164 137 114

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kubečkova evangelická fara (dům s vysazenou patrovou komorou na sloupech)
  • Památník obětem 1. světové války
  • Zvonička

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  4. JIRÁSEK, Alois. U nás. Nová kronika [online]. Praha, 1899 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  5. JIRÁSEK, Alois. Skaláci [online]. Praha, 1875 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 299. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 482–483. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]