Maar
Maar nebo explozivní kráter či výbušné hrdlo je zvláštní forma sopečného kráteru s nízkým reliéfem, vytvořená při freatomagmatické erupci[p 1] zapříčiněné kontaktem podpovrchových vod s vystupujícím magmatem. Erupce bývá zpravidla (z pohledu geologického času) jediná a později se v místě neopakuje. Okraje kráteru často obsahují fragmenty vulkanitů pocházejících z diatrémy pod maarem. Kontaktem magmatu s vodou dochází ke vzniku plynů, které začnou generovat extrémní tlak na nadloží. Při přesažení meze pevnosti nadložních hornin dochází k explozi, během které dojde k rychlému uvolnění vzniklého napětí a rozmetání nadloží do širokého okolí.
Maary jsou mělké a mají plochá dna. Průměr dna bývá od jednoho do 200 m, hloubka do 20 m. Většinou bývají zalité vodou a tak tvoří menší jezera. Diatrémy, které se nacházejí pod nimi, mohou dosahovat hloubky až několika stovek metrů.
Velký výskyt maarů je v Německu v regionu Eifel, na západě USA, ale vyskytují se i v jiných vulkanických oblastech světa. V jižní Africe je jejich výplň často matečnou horninou diamantů. Na Slovensku se nachází pozdně třetihorní maary v pohoří Cerová vrchovina. Jejich výskyt na zemském povrchu je velice četný. Největší známý maar na Zemi je Devil Mountain Maar Lake.[1]
Obrazová galerie
-
Dauner Maaren, Německo -
Ukinrek vznikl během desetidenní erupce v roce 1977
Odkazy
Poznámky
- ↑ Erupce, při které se vystupující magma dostává do interakce s vodou. Voda se přeměňuje na kontaktu v páru, ta expanduje, což vede k silně explosivním erupcím.
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu maar na Wikimedia Commons
