Ma'agan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ma'agan
מעגן
Zástavba v kibucu Ma'agan
Zástavba v kibucu Ma'agan
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: - 200 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
oblastní rada: Emek ha-Jarden
Ma'agan
Red pog.png
Ma'agan
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 348[1] (2013)
správa
vznik: 1949
zakladatel: Židé ze Sedmihradska

Ma'agan (hebrejsky מַעֲגָן, doslova Přístav, anglicky Ma'agan[1]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Emek ha-Jarden.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v Galileji v nadmořské výšce 200 metrů pod mořskou hladinou na jižním břehu Galilejského jezera, v oblasti s intenzivním zemědělstvím.

Vesnice se nachází cca 10 kilometrů jihovýchodně od města Tiberias, cca 103 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 58 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Ma'agan obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské.

Ma'agan je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 92. Na západní straně pak probíhá i dálnice číslo 90. Další hlavní komunikace (dálnice číslo 98) směřuje od kibucu k jihovýchodu, do prostoru řeky Jarmuk a komplexu Chamat Gader.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Na místě nynějšího kibucu do roku 1948 stálo arabské město Samach nazývané též Zemach.[2] V květnu 1948 tuto oblast nejprve krátce ovládli při své invazi Syřané, ale pak při protiútoku Izraelci. Místní arabské obyvatelstvo uprchlo již v březnu a dubnu 1948.[3]

Ma'agan byl založen v roce 1949.[1] Zakladateli osady byla skupina židovských přistěhovalců ze Sedmihradska, kteří už od roku 1939 procházeli zemědělským výcvikem. Nejprve v kibucu Afikim, pak od roku 1941 na cvičné farmě Chavat Kineret (חוות כנרת) a od roku 1949 v samostatné zemědělské osadě. Zpočátku se kibuc nazýval בסער - Basa'ar.[4]

Až do roku 1967 se kibuc nacházel v demilitarizované zóně na dotyku izraelských a syrských pozic tak, jak to určily dohody o příměří uzavřené po válce za nezávislost roku 1949. Založení zemědělské vesnice tak bylo z izraelské strany motivováno snahou posílit faktickou přítomnost v této demilitarizované zóně.[4]

V roce 1951 po rozkolu v kibucovém hnutí kibuc opustila skupina asi 50 lidí.[4] 29. července 1954 se na účastníky pietní slavnosti, konané v kibucu Ma'agan na počest židovského odbojáře z druhé světové války Perece Goldsteina, zřítil lehký letoun, který byl součástí slavnosti. 17 lidí zemřelo.[5][6]

Ekonomika kibucu je založena na zemědělství a turistickém ruchu (turistická vesnice). Zemědělská výroba trpí omezeními kvůli nedostatku vody v Galilejském jezeře.[4][7] Kibuc prošel roku 2005 privatizací a jeho členové dostávají mzdu podle odvedené práce.[8]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo kibucu Ma'agan je sekulární.[8] Podle údajů z roku 2013 tvořili naprostou většinu obyvatel v kibucu Ma'agan Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2013 zde žilo 348 lidí. Během roku 2013 populace stoupla o 0,0 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Ma'agan 1961-2013[9] [10][1]
Rok 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet obyvatel 291 266 305 340 342 334 338 329 323 322 320 340 354 348 348 348

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2014-11-14]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. Welcome To Samakh [online]. Palestine Remembered, [cit. 2010-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York : Vintage Books/Random House, 1984. ISBN 0-394-71746-5. S. 51-53. (anglicky) 
  4. a b c d מעגן [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-02-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. S. 199. (anglicky) 
  6. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha : Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 77.  
  7. קיבוץ מעגן [online]. galil-net.org.il, [cit. 2010-02-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. a b קיבוץ מעגן , עמק הירדן [online]. romgalil.org.il, [cit. 2010-02-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  10. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-02-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]