Svízel vonný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Mařinka vonná)
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Svízel vonný

Svízel vonný
Svízel vonný
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď: mořenovité (Rubiaceae)
Rod: svízel (Galium)
Binomické jméno
Galium odoratum
Linné
Synonyma

Asperula odorata

Svízel vonný (Galium odoratum, dříve mařinka vonná - Asperula odorata) je lesní bylina, dříve využívaná hojně v lékařství a léčitelství.

Popis a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Má přeslenité a po okraji drsné listy (odtud bývalé latinské rodové jméno Asperula = drsňoučká), a poněvadž příjemně voní po kumarinu, i odorata (latinsky: vonná). Svízel vonný je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem a drobnými bílými květy, které kvetou v květnu a červnu. Je hojně rozšířená téměř po celé Evropě a často tvoří husté porosty v listnatých lesích. Roste také v západní Asii a Severní Americe.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Komu neroste planě v dosahu, může si ji snadno vypěstovat buď ze semen nebo vegetativních výhonků, které se přesazují v době, kdy tento svízel kvete.

Zpracování[editovat | editovat zdroj]

Používanou částí rostliny je čerstvá nebo sušená nať, sbíraná v době květu. Sušit musíme pomalu při teplotě nepřesahující 35 °C.

Použití[editovat | editovat zdroj]

V lékařství se využívá především zevně (na drobná poranění i hnisavé rány apod.), v lidovém léčitelství se pak nejčastěji používala na zklidnění a dobré usínání. Neměla by se však používat dlouhodobě, jedná se totiž o mírně jedovatou drogu s vedlejšími účinky (zejména bolestmi hlavy).

Čerstvá i sušená si dlouho uchovává krásnou vůni, pro kterou je též velmi oblíbená. Její aroma se používá i při výrobě alkoholických nápojů.

Gastronomie[editovat | editovat zdroj]

Němci mařinku používali do německé májové bowle (májového vína), Francouzi do šampaňského, ve Švýcarsku do koňaku i benedikinky. Na severu Evropy jí byla ochucována řada uzenin.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Mařinka vonná, s. 66.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]