MPEG-2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

MPEG-2 (Obecné kódování pohyblivých obrázků a přidruženého zvuku – ISO/IEC 13818) je sada standardů pro kompresi videa, zvuku a souvisejících věcí, vyvinutá skupinou MPEG. Obsahuje následující části:[1]

Část 1 – Systém
Definuje synchronizaci a multiplexing video a audio signálu. Jinak známý jako ITU-T Rec. H.222.0. Definuje kontejnerový formát MPEG Transport Stream a rozšiřuje MPEG Program Stream.
Část 2 - Video
Kompresní formát pro prokládaný a neprokládaný video signál. Jinak známý jako H.262.
Část 3 – Audio
Kompresní formát pro perceptualní kódování audio signálů. Jako vícekanálové rozšíření MPEG-1 zvuku.
Část 4
Definuje proceduru pro testování shody.
Část 5
Definuje systémy pro softwarovou simulaci.
Část 6
Definuje rozšíření pro DSM-CC
Část 7
Rozšířené zvukové kódování (Advanced Audio Coding – AAC). Později rozšířeno v sadě MPEG-4.
Část 9
Rozšíření pro rozhraní pro reálný čas.
Část 10
Souhlasné rozšíření pro DSM-CC.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MPEG-2 [online]. MPEG [cit. 2017-08-20]. Dostupné online. (anglicky)