Musical Instrument Digital Interface

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z MIDI)
Skočit na: Navigace, Hledání
Jména a čísla MIDI not

MIDI (Musical Instrument Digital Interface) je mezinárodní standard používaný v hudebním průmyslu jako elektronický komunikační protokol, který dovoluje hudebním nástrojům, počítačům i dalším přístrojům komunikovat v reálném čase prostřednictvím definovaného sériového rozhraní. Standard spravuje organizace MIDI Manufacturers Association.

Obsah

[editovat] Historie

Všechno začalo už v roce 1981 na výstavě NAMM (National Association of Music Merchants) v USA. Finální MIDI verze 1.0 se poprvé objevila 5. srpna 1983. Prvním výrazným propagátorem MIDI mimo výrobce hudebních nástrojů se stala americká společnost Atari, která rozhraním MIDI vybavila své počítače Atari ST a STE.

[editovat] Technická specifikace

Přenos dat je sériový a asynchronní (podobný např. RS-232) s rychlostí 31250 bit/s. Používá proudovou smyčku s proudem 5 mA a galvanickým oddělením na vstupu.

MIDI konektory a kabely.

Pro propojení přístrojů se používají 5-pólové konektory DIN a dvojžilové stíněné kabely. Většina přístrojů obsahuje tři konektory označené In, Out a Thru. Konektor In je vstupní, přes konektor Out jsou vysílány MIDI zprávy generované zařízením a na konektor Thru jsou kopírována data přicházející na vstup. Některá MIDI zařízení používají funkci Soft Thru, která slučuje vstupní data s interně generovanými daty a vše posílá na konektoru Out.

Data jsou posílána po jednotlivých zprávách, tvořených stavovým bajtem (Status Byte) a žádným, jedním nebo více datovými bajty (Data Byte), přičemž stavový bajt může být za určitých okolností vynechán (Running Status).

[editovat] MIDI v osobních počítačích

15-pinový game port.

U osobních počítačů bývaly MIDI signály vyvedeny na game port, který byl obvykle součástí zvukové karty. Jedná se o 15-pinový konektor typu D-SUB „samice“. Pin 12 slouží jako výstup, pin 15 jako vstup. U game portu je použita TTL logika, takže kabel pro připojení MIDI zařízení ke zvukové kartě musí být doplněn o převodník mezi proudovou smyčkou a TTL. Některé zvukové karty obsahují přímo úplné MIDI rozhraní s konektory MIDI-In a MIDI-Out. Dnes jsou nejčastější MIDI převodníky připojované prostřednictvím rozhraní USB.

Pro zpracování MIDI-dat je nabízena celá řada aplikací a pro jejich uložení je používán formát SMF (Standard MIDI File).

MIDI klávesnice (Novation MM10) sloužicí pouze jako snímač stisků jednotlivých kláves a nahoře připojený MIDI sekvencer (Yamaha QY10) umožňující záznam a editaci stisků kláves. (Yamaha QY10 může navíc sloužit jako tónový generátor a také obsahuje miniaturní klávesnici.)

Pro méně technicky nadané hudebníky malé vysvětlení. Pro jednoduchost si představíme dva klávesové nástroje, propojené přes MIDI rozhraní. Jeden z nich je tedy řídící (master)(MIDI kabel připojený v konektoru OUT), druhý je řízený (slave)(kabel v konektoru IN). Začneme-li hrát na řídící nástroj, ten začne vysílat po MIDI kabelu data. Nejedná se o žádný zvuk, proudí tam pouze informace o tom, která klávesa byla právě stisknuta, jak silně a kdy byla uvolněna. (Těch dat je samozřejmě mnohem víc, ale pro hrubou představu je možné si představit, že klávesy řídícíno nástroje jsou jakoby táhly spojeny se stejnými klávesami řízeného nástroje). Řízený nástroj tedy přijme informaci, že na řídím nástroji byla právě stisknuta např. klávesa c1. Protože má zrovna nastaven zvuk dejme tomu trumpety, tak zahraje tón c1 trumpetovým zvukem a drží ho tak dlouho, dokud hudebník na řídícím nástroji tu klávesu neuvolní. Informace o stisknutých klávesách jsou ideální pro uložení v počítači. Program vám je hezky zobrazí, např. jako podlouhlé otvory (podle délky tónu) v "papírovém pásu" (tak to většinou vypadá a je to grafické znázornění papírového pásu,na který hrály pianoly),můžete je všelijak upravovat, mazat, připisovat další a nakonec si v dalším editoru nastavit i zvuk, kterým se mají přehrávat, jeho hlasitost, umístění v panoramě, úroveň hallu a chorusu a další údaje. Těchto "pásů" ( označují se jako kanály 1-16) máte k dispozici 16. Takže je možné si na první pás nahrát třeba part basy, na druhý piáno, na desátý bicí. Tato data pustíte z počítače do klávesového nástroje. Ten zjistí, že na prvním kanálu má nastavit zvuk basy a zahrát tón c1. Současně na druhém kanálu má nastavit zvuk klavíru a zahrát tóny c2,e2,g2. A na desátém kanálu sputit zvuk velkého bubnu a činelu. Je jasné, že když budete stejnou skladbu přehrávat přes různé klávesové nástroje nebo expandery (expander je pouze generátor zvuků, tedy jako klávesový nástroj bez klávesnice) výsledný zvuk se bude výrazně lišit podle jejich kvality přesto, že ta skladba bude pokaždé přehrána naprosto stejně.

[editovat] Externí odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích