Mšeno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě na Mělnicku. Další významy jsou uvedeny na stránce Mšeno (rozcestník).
Mšeno
Náměstí Míru s budovou radnice v roce 2018
Náměstí Míru s budovou radnice v roce 2018
Znak města MšenoVlajka města Mšeno
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMšeno
Obec s rozšířenou působnostíMělník
(správní obvod)
OkresMělník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 417 (2023)[1]
Rozloha26,74 km²[2]
Nadmořská výška358 m n. m.
PSČ277 35 až 277 36
Počet domů626 (2021)[3]
Počet částí obce9
Počet k. ú.4
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 1
277 35 Mšeno u Mělníka
mu@mestomseno.cz
StarostaJiří Guttenberg st.
Oficiální web: www.mestomseno.cz
Mšeno na mapě
Mšeno
Mšeno
Další údaje
Kód obce535052
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Mšeno (německy Mscheno, dříve Wemschen) se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Leží na křížení silnic II/259 (Mladá BoleslavDubá) a II/273 (MělníkDoksy) asi 15 km severovýchodně od Mělníka. Je označováno za vstupní bránu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, při jejímž jihovýchodním okraji leží. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306. Původní osada založená ve 14. století patřila ke královskému majetku. Již v roce 1367 je Mšeno městem. Ještě v tomto století tu byla založena tvrz a ze vsi se stalo městečko. Mšeno bylo poničeno častými požáry. V roce 1991 byl Mšenu navrácen status města.[4] Ve městě se nachází několik hrázděných domů, historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[5]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá
  • 1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá
  • 1874 země česká, politický i soudní okres Mělník[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Mšeno u Mělníka (přísl. Romanov, Skramouš, 2150 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel, evangelický kostel, důchodkový kontrolní úřad, obchodní gremium, sbor dobrovolných hasičů, Měšťanská cihelna, výroba hraček, kamenický závod, mlýn, 2 pily, sladovna.
  • Živnosti a služby: 2 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, 3 autodopravci, Sokolský biograf, drogerie, fotoateliér, 3 hodináři, hospodářské družstvo, 13 hostinců, 3 hotely (Holuška, Honcová, Štolc), 3 hudební školy, 2 knihaři, lékárna, Okresní záložna hospodářská na Mělníce, Spořitelní a záložní spolek pro Mšeno a Sedlec, Úvěrní a spořitelní ústav ve Mšeně, Živnostenská záložna ve Mšeně, hlavní sklad tabáku, zubní ateliér.

V obci Olešno (přísl. Vojtěchov, Brusné, Ráj, 254 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mšena) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2 hostince, obchod s chmelem, 2 mlýny, zámečník, kovář, 2 trafiky, truhlář, kolář.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Historické jádro města tvoří dvě části: městská, jejímž centrem je náměstí Míru a Masarykova ulice (krátký bulvár s charakterem náměstí) s kostelem sv. Martina nacházejícím se mezi nimi, a níže položená původně venkovská část, nazývaná Podolec. Obě části v dnešní době tvoří souvislý celek. V Podolci začíná Košátecký potok, na němž a jeho zdrojnicích leží městské lázně a několik rybníků (Blížka, Jezero, Černík).

K městu jsou v současné době připojeny i urbanisticky samostatné vesnice v okolí. Západním směrem se nacházejí vesnice Sedlec (vzdálená asi 1,5 km) a Hradsko (asi 4 km vzdálená, na návrší nad Kokořínským dolem, naproti Kokořínu). Obě spadají do katastrálního území Sedlec u Mšena a navzájem je odděluje rokle Kočičina, kterou silnice III/2732O ze Mšena obchází. Severně se nachází při silnici na Dubou osady Romanov (1 km) a Ráj (4 km) a v kilometrovém okruhu kolem Ráje ještě část osady Brusné (Brusné 2.díl, východně od Ráje) a osady Olešno (severozápadně od Ráje) a Vojtěchov (západně od Ráje) a samoty Víno (jižně od Ráje) a V Dolíku (mezi Vojtěchovem a Olešnem). Romanov a rozsáhlé přírodní území (Boudecká rokle, Vyhlídky, Kačina) patří katastrálně ke Mšenu, Ráj a osady kolem něj patří do katastrálního území Olešno. Přes Ráj a Vojtěchov protéká říčka Pšovka, do níž se ve Vojtěchově zprava vlévá potok Žebrák. Na severovýchodě (asi 3 km daleko) se nachází vesnice Skramouš s vlastním katastrálním územím. Na jižní straně nepatří ke Mšenu žádné vesnice, ale směrem k Velkému Újezdu neobydlená oblast s pomístními názvy Šibenec a Pod Šibencem.

Podolec, Sedlec, Hradsko, Romanov, Ráj, Brusné, Olešno i Vojtěchov spadají do Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, místní část Mšena, Šibenec a Skramouš leží mimo ně. Zalesněné a skalnaté oblasti severně a severozápadně od města včetně údolí Debř vedoucího až k jeho okraji a včetně osad Ráj, Vojtěchov a Brusné 2.dil patří zároveň i do přírodní rezervace Kokořínský důl.

Území města se rozkládá na pomezí dvou geomorfologických celků – jihovýchodní polovina (Skramouš a vlastní Mšeno až k Romanovu) se počítá k Jizerské tabuli, zatímco ostatní přidružené části k Ralské pahorkatině.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Mšenu.
  • Kostel svatého Martina u Masarykovy ulice a náměstí Míru
  • Evangelický kostel v Boleslavské ulici
  • Evangelická zvonička v Mělnické ulici – galerie dobových fotografií
  • Lidová dřevěná architektura
  • Sousoší Panny Marie se sochami svatého Pavla a Šebestiána na náměstí Míru
  • Radnice na náměstí Míru
  • Městské lázně – koupaliště ve stylu art deco z roku 1932
  • Skalní obydlí v údolí Debř
  • Památník mistra Jana Husa v údolí Debř
  • Muchomůrka – lesní altán v údolí Debř
  • Polní opevnění Švédský val severně od města
  • Kamenný železniční most
  • Mšenské pokličky (nebo jen Pokličky) – bizarní skalní útvary

Zaniklé stavby[editovat | editovat zdroj]

Památné stromy[editovat | editovat zdroj]

V katastrálním území Mšeno je chráněno vícero památných stromů:

v severní části města:

ve východní části města:

v jižní části města:

mimo město:

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky do těchto cílů: Doksy, Dubá, Kokořín, Mělník, Mladá Boleslav, Praha.
  • Železniční doprava – Po trati 076 v úseku mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví přes Mšeno denně jezdí v pracovní dny 9 párů osobních vlaků, o víkendu o jeden pár méně.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Městem vede cyklotrasa č. 0009 Mělnické Vtelno – Kadlín – Mšeno – Hlučov.
  • Pěší turistika – Územím města vedou turistické trasy červená turistická značka Mšeno – Kokořínský Důl, modrá turistická značka Skramouš – Mšeno – Pokličky – Vidim, zelená turistická značka Kokořínský Důl – Sedlec – Mšeno – Vojtěchov.
  • Cinibulkova naučná stezka

Rodáci a významní obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Josefa Ladislava Píče na radnici

Narození ve Mšeně[editovat | editovat zdroj]

Další regionální osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Bedřich Cinibulk (1876–1944), ředitel místní školy, hybatel spolkového života a rozvoje města, propagátor turistiky na Kokořínsku

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Nařízení ministeria práv č. 19/1874 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 873–874. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 957. (česky a německy)

Souřadnice[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]