Mířkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mířkov
Mířkov
Mířkov
Znak obce MířkovVlajka obce Mířkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHoršovský Týn
Obec s rozšířenou působnostíHoršovský Týn
(správní obvod)
OkresDomažlice
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel311 (2023)[1]
Rozloha17,63 km²[2]
Nadmořská výška463 m n. m.
PSČ346 01
Počet domů92 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMířkov 59
346 01 Horšovský Týn
oumirkov@tiscali.cz
StarostkaLucie Komárková
Oficiální web: www.mirkov.cz
Mířkov
Mířkov
Další údaje
Kód obce553956
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Mířkov (německy Mirschikau) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 311[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1158, kdy byl Mířkov uveden jako majetek Hartmana z Mířkova. V roce 1415 byla v držení Radslava a Aleše, bratří Kočovských z Kočova. Dále ji držel Nedrah z Nedražic. Od roku 1498 patřil Mířkov Přibíkovi ze Stropčic. Potomci Přibíka začali užívat přídomek Mířkovští ze Stropčic. (Užívá se i forma Miřkovští či z Tropčic.) V roce 1603 koupil Mířkov Vilém starší Popel z Lobkowicz, který obec připojil ke svému panství Horšovský Týn. Protože Vilém byl členem direktoria, byl mu po bitvě na Bílé hoře veškerý jeho majetek konfiskován. Lobkovický konfiskát zakoupil smlouvou z 30. března 1622 Maxmilián z Trauttmansdorffu. Touto štýrskou šlechtou byl Mířkov poněmčen a dosídlen německy mluvícím obyvatelstvem. Po mnichovské dohodě byla obec připojena k Německé říši. Po skončení 2. světové války byli němečtí obyvatelé Mířkova odsunuti.[4]

Název místa[editovat | editovat zdroj]

Česká podoba názvu obce „Mířkov“ se užívá od roku 1924. Původně byly užívány názvy Mirkov, Mirschigkau, Mirikau, Mirschigkau...

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Víta
  • Pozůstatky tvrze: Tvrz se nacházela v areálu pozdějšího hospodářského dvora na jižní straně návsi. Byla obklopena příkopem, který byl ještě počátkem 19. století patrný. Ve dvoře bylo později postaveno nové sídlo tzv. panský dům. Ten byl v roce 1986 zbořen. Z tvrze je zachován suterén.[5]
  • Venkovská usedlost čp. 23
  • Na vrcholu Malého křakovského vrchu se v pozdní době halštatské nacházelo malé mířkovské hradiště.[6] Vrchol Racovského vrchu byl osídlen v eneolitu mladší fází chamské kultury. Podobné, ale nejspíše výrazně kratší dobu osídlené, sídliště bývalo na vrcholu Tříslovce. Další pozdně halštatské sídliště stávalo na vrchu Rozsocha, který byl nejspíše později osídlen také v mladší době hradištní i ve středověku.[7]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Mířkov - Živéobce.cz. www.ziveobce.cz [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  5. PROCHÁZKA, Zdeněk. Mířkovské tvrze. Hláska. 2023, roč. XXXIV, čís. 1, s. 1–5. Dostupné online. 
  6. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Mířkov, s. 204. 
  7. BAŠTA, Jaroslav; BAŠTOVÁ, Dara. Pravěké osídlení Sedmihoří. Archeologické rozhledy. 1988, roč. XL, čís. 4, s. 380–392. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]