Mšicovka jedlová
 Mšicovka jedlová | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | polokřídlí (Hemiptera) |
| Podřád | mšicosaví (Sternorrhyncha) |
| Čeleď | mšicovití (Aphididae) |
| Rod | mšicovka (Mindarus) |
| Binomické jméno | |
| Mindarus abietinus Koch, 1857 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mšicovka jedlová (Mindarus abietinus) je mšice poškozující jehlice dřevin sáním. Dospělci i larvy sají na jehlicích mladých větví. Na jehlicích i na výhonech se tvoří bílé povlaky a jsou potřísněny medovicí. Jehlice se kroutí rubem nahoru a později rezaví.
EPPO kód[editovat | editovat zdroj]
MINDAB[1]
Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Mšicovka jedlová se vyskytuje v Evropě, na Středním Východě a v Asii a v Severní Americe.[2] V Česku je běžným druhem
Popis[editovat | editovat zdroj]
Křídlaté mšice mají délku těla kolem 1.5-2.7 mm. Mšice jsou zelenavé, na zadečku šedě pruhované, obalené voskovým popraškem vylučovaným na povrch těla. Tykadla, hřbet a nohy jsou zřetelně tmavší. Bezkřídlí jedinci jsou velcí 1,7 až 2,0 mm.[3]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Hostitelem mšicovky jedlové jsou jedle, na které parazitují všechny tři generace. Z přezimovaného vajíčka se na jaře líhnou bezkřídlé, partenogeneticky rozmnožující se samičky, tzv. fundatrix a sají na bázích jedlových jehlic, které se překrucují spodní stranou nahoru. Malé sexuální formy se líhnou v červnu a kladou vajíčka, které přezimují. Okřídlené podzimní stadium zabezpečuje šíření mšic na nové stanoviště.
Vyskytuje se v lesích, parcích a zahradách s přítomností hostitelského stromu.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Ohroženy jsou mladé dřeviny, důsledkem napadení mšicovkou může být odumírání větví i celých stromů.[L 1] Při silnějším posátí jehlice usychají a opadávají. Jsou známé případy vážných přemnožení.
Příznakem nákazy jsou jehlice, které se v červnu až v červenci kroutí směrem nahoru, jsou vidět spodní bílé proužky a lze také nalézt mšice obalené vatovitou hmotou na jehlicích. Jejich okolí je znečištěno medovicí. Napadené letorosty zakrňují.[L 1] Mšicovka jedlová může být zaměněna za listopase a listohlody.[L 1]
Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]
Ochrana rostlin zpravidla není nutná. Lze použít preventivní ošetření zimními postřiky. Během roku ve školkách postřik insekticidy nebo aficidy.[L 1]
Vánoční stromky[editovat | editovat zdroj]
Maloobchodní zákazníci nakupující vánoční stromky nedokáží rozlišit zdravé stromky od stromků se lehce či středně napadených mšicovkou jedlovou. Vážné škody (> 50% poškozených výhonů) již ale ovlivní vnímání zákazníků.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mšicovka jedlová na Wikimedia Commons - (anglicky) eol.org
- obrázky
- (italsky) popis, obrázky
