Městské muzeum moderního umění v Lille

Městské muzeum moderního umění v Lille (LaM)
	Čelní pohled na hlavní budovu LaM (2011)
Údaje o muzeu
Stát	Francie
Město	Villeneuve-d'Ascq
Adresa	1, allée du Musée, 59650 Villeneuve-d’Ascq, France
Založeno	květen 1983
Zaměření	muzeum umění
Návštěvníci	190 053 (2011; 118 738 (2005) (v roce 2011 a 2005)
Kód památky	PA59000064
Zeměpisné souřadnice	50°38′14,8″ s. š., 3°9′1,21″ v. d.
	Webové stránky
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Městské muzeum moderního umění v Lille, francouzsky Lille Métropole Musée d'art moderne, d'art contemporain et d'art brut (LaM) je francouzské muzeum situované ve Villeneuve-d'Ascq, extravilánu města Lille v severovýchodní Francii. Původní název Musée d'Art moderne de Villeneuve-d'Ascq byl později změněn na Musée d'Art moderne Lille Métropole. Po rozšíření muzejních sbírek nese svůj současný název.

S více než 4500 uměleckých děl na 4000 m² výstavní plochy, je LAM jediné muzeum v Evropě, které prezentuje současně hlavní umělecké směry 20. a 21. století: moderní umění, současné umění a art brut. Ve sbírkách LAM jsou zastoupeni svými díly Pablo Picasso, Amedeo Modigliani, Joan Miró, Georges Braque, Fernand Léger, Alexander Calder a sbírka art brut je největší svého druhu ve Francii. K muzeu patří také knihovna se studovnou, obsahující 40 000 svazků a park s vystavenými sochami. V muzejních sbírkách se nacházejí kresby, obrazy, sochy, fotografie, tisky, ilustrované a umělecké knihy a elektronická média.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Musée d'Art moderne de Villeneuve-d'Ascq bylo otevřeno v roce 1983 sbírkou moderního umění, kterou darovali aglomeraci města Lille manželé Geneviève a Jean Masurelovi. V roce 1999 byly sbírky obohaceny o exponáty art brut, díky daru sdružení L'Aracine. Z důvodů stále se rozrůstajících sbírek umění byla v roce 2002 vyhlášena soutěž na restrukturalizaci a dostavbu muzea. Vítězem soutěže se stala francouzská architektka Manuelle Gautrandová.^[1] V lednu 2006 bylo muzeum pro účely restrukturalizace sbírek a dostavby nových částí uzavřeno a 25. září 20110 znovu otevřeno pod novým názvem Lille Métropole Musée d'art moderne, d'art contemporain et d'art brut (LaM).

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Původní budova muzea ve stylu hospodářského dvora na zeleném pozemku vznikla v roce 1983 podle návrhu architekta Rolanda Simouneta. V roce 2000 byla ve Francii zapsána jako nemovitá památka do Inventaire supplémentaire des Monuments historiques.

V letech 2006 – 2010 proběhla restrukturalizace a rozšíření muzea o 2700 m². Nové budovy autorky vítězného návrhu Manuelle Gautrandové obklopují zadní část původní stavby, architektonicky ji respektují, zároveň však mají současný výraz. Jako fasádu použila autorka panely z vysokopevnostního betonu Ductal, jehož vlastnosti umožnily vytvoření "krajkového" vzoru.^[2] Tyto panely přispívají k výtvarnému dojmu při vnějším pohledu a vytvoření atmosféry vnitřních prostor, využívají denní světlo a zároveň chrání vystavené exponáty před UV zářením.^[3]

Vystavená díla (výběr)[editovat | editovat zdroj]

V parku[editovat | editovat zdroj]

Je zde použita šablona {{Col-begin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Alexander Calder, Guillotine pour huit (1962)
Alexander Calder, Reims, Croix du Sud (1970)
Jean-Gabriel Coignet, Synclinal (1990)
Richard Deacon, Between Fiction and Fact (1992)

Eugène Dodeigne, Groupe de 3 personnages, (1986)
Jacques Lipchitz, Le Chant des Voyelles (1931–32)
Pablo Picasso, Femme aux bras écartés (1962)
Jean Roulland, Maternité (1960)

V muzeu[editovat | editovat zdroj]

Moderní umění[editovat | editovat zdroj]

Je zde použita šablona {{Col-begin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Georges Braque, La Joueuse de mandoline (1917)
Georges Braque, La Roche-Guyon (1909)
Georges Braque, Le petit éclaireur (1913)
Georges Braque, Les Usines de Rio Tinto à l’Estaque (1910), olej na plátně
Georges Braque, Maisons et arbre (1907-1908)
Bernard Buffet, La Lapidation (1948), olej na plátně
Bernard Buffet, Nature morte au melon (1949)
André Derain, La danse II (vers 1906)
André Derain, Le Parc des Carrières Saint-Denis (1909), olej na plátně
Roger de la Fresnaye, Soldat fumant (1919), akvarel na papíru
Vassili Kandinsky, Composition (1928),
Paul Klee, 17 épices (1931), olej na hedvábí
Paul Klee, Abendliche Figur, (1935)
Paul Klee, Versunkene Insel (1923)
André Lanskoy, Toile abstraite (1976)
Henri Laurens, Bouteille et verre (1919)
Henri Laurens, Les instruments (1928)
Fernand Léger, Esquisse au chien (1920)
Fernand Léger, Femme au bouquet (1924)
Fernand Léger, Figure (1924)
Fernand Léger, La femme couchée (1913)
Fernand Léger, Le Mécanicien (1918)
Fernand Léger, Le poêle (1918)
Fernand Léger, Maquette pour une peinture murale (1938)
Fernand Léger, Nature morte au compotier (1923)

Fernand Léger, Paysage (1914)
Eugène Leroy, L'Attente (1937), olej na plátně
Eugène Leroy, Silhouettes de femmes (cca 1950), olej na plátně
Eugène Leroy, Buste de Christ en croix (1950), olej na plátně
André Masson, Au cabaret ; Mangeurs de poissons (1923)
Georges Mathieu
Joan Miró Peinture (1933)
Joan Miró, Peinture (1927), olej na plátně
Joan Miró, Trois personnages sur fond noir (1934)
Amedeo Modigliani, Nu assis à la chemise (1917)
Amedeo Modigliani, Maternité (1919)
Amedeo Modigliani, Moïse Kisling, (1916)
Amedeo Modigliani, Petit garçon roux (1919)
Amedeo Modigliani, Tête de femme (vers 1913), bílý mramor
Pablo Picasso, Homme nu assis (1908-1909)
Pablo Picasso, Le Bock (1909), olej na plátně
Pablo Picasso, Nature morte espagnole (Sol y sombra) (1912)
Nicolas de Staël, Composition sur fond gris (1943), olej na plátně
Maurice Utrillo, Rue de Saint-Louis-en-l’Isle (1918), olej na plátně
Kees van Dongen, Femme lippue (1909), olej na plátně
Arthur Van Hecke, Intérieur d’atelier (1954), olej na plátně
Arthur Van Hecke, Portrait de Roger Dutilleul (1954), olej na plátně

Současné umění[editovat | editovat zdroj]

Christian Boltanski, Biennale de Venise
Daniel Buren, Les Trois Cabanes éclatées en une ou La Cabane éclatée aux trois peaux (1999-2000), dřevo, barevné průhledné plexisklo, vinyl
Eugène Dodeigne, Personnage debout (1948), dřevo
Gérard Duchêne, Déperdition (1983)
François Dufrêne, L’Opéra d’Aran (1965)
Barry Flanagan, The Boxing Ones (Les Boxeurs) (1985), bronz
Allan McCollum, Perfect vehicules (1988)
Annette Messager, Faire des cartes de France (2000)
Qubo Gas (kolektiv umělců z Lille), Paper moon (2009), multimediální dílo určené pro muzeum
Jean-Michel Sanejouand, Espace-peinture (1985), triptych, akryl na plátně
Pierre Soulages, Peinture 222 X 175 cm (1983), olej na plátně
Jacques Villeglé, DC Lille rue Littré (2000)

Art brut[editovat | editovat zdroj]

Je zde použita šablona {{Col-begin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

A.C.M.
Anonym (ze sbírky Barbus Müller), Tête avec coiffe (19??)
Aloïse Corbaz, Cloisonné de théâtre
Aloïse Corbaz, bez názvu (mezi 1918 a 1964)
Aloïse Corbaz, Noël /Château de Blümenstein / Ange (1940-1945)
Fleury Joseph Crépin, Tableau merveilleux n° 35 (1948), olej na plátně
Fleury Joseph Crépin, Tableau n° 282 (1945), olej na plátně
Auguste Forestier, Personnage à profil d’aigle (1935-1949), dřevo, látka, kůže a kov
Adolphe Julien Fouéré, Homme-animal
Madge Gill, Bez názvu, (1923-1932), tuš na obrácené straně pohlednice
Madge Gill, Bez názvu, (1954), inkoust na vícevrstvém papíru

Augustin Lesage, Composition décorative (1936)
Augustin Lesage, L’Esprit de la pyramide (1926), olej na plátně
Augustin Lesage, Les Mystères de l'Antique Égypte (1930), olej na plátně
Pascal-Désir Maisonneuve, La reine Victoria (1927-1928)
Élise Müller, La fille de Jaïrus (1913), olej na plátně
Guillaume Pujolle, L’Astronome (1946)
André Robillard, Fusil à tête atomique russe CCCP URSS (1985)
André Robillard, Fusil U.S.A Fichter ARWK (1982)
Willem Van Genk, Minsk-Moscva (1966-1967)
Josué Virgili, Visage-soleil
Joseph Yoakum, Beverlie Bayonne
Carlo Zinelli, Grande fiore verde e giallo, macchina e figure (1968)

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

1990 : Fernand Léger
1997 : On Kawara
1998 : L'envers du décor
2000 : Daniel Buren
2004 : Mexique-Europe, aller-retour 1910-1960
2010 : Habiter poétiquement le monde, zahajovací výstava po znovuotevření muzea (25. 9. 2010 až 30. 1. 2011)
2012 : Le ville magique
2013 : Tout ce que j'ai appris puis oublié, monografická výstava věnovaná švédskému malíři a kolážistovi Jockumu Nordströmovi

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Amedeo Modigliani: Maternité
Amedeo Modigliani: Nu assis à la chemise
Amedeo Modigliani: Tête de femme
Paul Klee: Abendliche Figur
Adolphe Julien Fouéré: Homme-animal

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lille Métropole Musée d'art moderne, d'art contemporain et d'art brut na francouzské Wikipedii.

↑ Manuelle Gautrand Architecture. www.architecturenewsplus.com [online]. [cit. 2014-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-17.
↑ Dostavba LaM (2010). www.architecturenewsplus.com [online]. [cit. 2014-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-29.
↑ MARGOLDOVÁ, Jana. Fasády z UHPC – betonové "závoje". Beton. Prosinec 2012, roč. 12, čís. samostatná příloha Betonové konstrukce 21. století, s. 64 – 65. (čeština/angličtina)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské muzeum moderního umění v Lille na Wikimedia Commons
Rozšíření muzea moderního umění Musée d'Art Moderne Lille

[1] Manuelle Gautrand Architecture. www.architecturenewsplus.com [online]. [cit. 2014-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-17.

[2] Dostavba LaM (2010). www.architecturenewsplus.com [online]. [cit. 2014-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-29.

[3] MARGOLDOVÁ, Jana. Fasády z UHPC – betonové "závoje". Beton. Prosinec 2012, roč. 12, čís. samostatná příloha Betonové konstrukce 21. století, s. 64 – 65. (čeština/angličtina)

[1]

[2]

[3]