Město zaslíbených

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Odsouzené město, obraz Nikolaje Konstantinovíče Rericha z roku 1914.

Město zaslíbených je název českého vydání orwellovsky laděného[1] vědeckofantastického románu Град обреченный (Odsouzené město) ruských sovětských spisovatelů bratrů Strugackých. Román byl napsán již roku 1972, ale z politických důvodů mohl vyjít až v letech 1988-1989. Název románu vznikl na základě stejnojmenného obrazu ruského malíře, mystika a filozofa Nikolaje Konstantinovíče Rericha, který na autory velmi silně zapůsobil.[2]

Obsah románu[editovat | editovat zdroj]

Hlavním hrdinou románu je ruský astronom Andrej Voronin z Leningradu, který se roku 1951 rozhodne zúčastnit se blíže neurčeného experimentu ve zvláštním Městě ležícím vně našeho světa. Ve Městě shromáždili tajemní Kurátoři dobrovolníky ze Země z různých míst a dob (ze čtyřicátých let z Německa, z padesátých ze Sovětského svazu ze šedesátých z USA, ze sedmdesátých ze Švédska atp.) Všichni obyvatelé Města hovoří stejným jazykem a rozumí jeden druhému, přesto je každý přesvědčen o tom, že mluví svým rodným jazykem. Město má bezhvězdnou oblohu a umělé slunce, které se dle potřeby Kurátorů zapíná a vypíná. Z jedné strany je ohraničeno bažinou a z druhé poušti.

Zdánlivým cílem experimentu je vytvořit jednotnou společnost. Panuje zde rovnostářský sytém, ve kterém se obyvatelé střídají v různých zaměstnáních podle toho, jak to určí jakýsi stroj (počítač). Andrej je tak nejprve popelářem, pak vyšetřovatelem a konečně šéfredaktorem jednoho z pěti městských novin

Postupně se ale zdá, že se experiment vymkl kontrole a začíná se podobat jiným dvěma skutečným experimentům 20.století - fašismu a éře budování socialismu v Sovětském svazu. Dojde k převratu a k nastolení diktatury. Andrej, který se zdál být jejím velkým odpůrcem, se nakonec stane poradcem diktátora. Je pověřen vedením kartografické expedice, která má prozkoumat neobydlenou poušť. Jako důvod je uvedeno posílení obranyschopnosti armády Města před vpádem blíže neurčeného nepřítele z této oblasti, která ještě nebyla dostatečně zmapována.

Extrémní podmínky mnozí členové expedice nevydrží a vrátí se zpět do Města, někteří dokonce zahynou. Nakonec zůstane jen Andrej a jeho přítel Joska Kacman. Objeví rozvaliny měst z různých pozemských kultur, které dokazují, že tajemný svět Města je velmi starý. Dochází jim zásoby, ale jdou neustále kupředu, protože Andrej se chce dostat k tzv. nulovému bodu, za kterým předpokládá existenci Antiměsta. Na jeho hranici zastřelí vlastně sám sebe při přestřelce se svým dvojníkem, který mu jde z Antiměsta naproti.

Andrej se pak probere v Leningradě opět v roce 1951 a Kurátor mu slavnostně sdělí, že právě překonal první kruh a že je jich před ním ještě mnoho. Andrej si uvědomí, že v Dantově Pekle jich bylo devět.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.rusf.ru/abs/encycly/abs_pot.htm
  2. http://www.rusf.ru/abs/books/bns-07.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]