Měsíce v českých dějinách

Jména některých kalendářních měsíců se tradičně používají (s velkým počátečním písmenem a bez udání letopočtu) pro označení některých zlomových událostí v českých (resp. československých) dějinách.

Leden (1968)^[zdroj?]

5. ledna 1968 nahradil Alexander Dubček Antonína Novotného na místě prvního tajemníka ÚV KSČ. Tato událost bývá pokládána za začátek pražského jara.

Příklad užití: „Polednový vývoj“

Únor (1948)

25. února 1948 prezident Edvard Beneš přijal demisi nekomunistických ministrů a souhlasil s doplněním vlády podle návrhu Klementa Gottwalda. Toto získání moci pak komunistický režim označoval jako únorové vítězství pracujícího lidu.

Příklad užití: „Cíl tzv. nezávislých iniciativ: návrat před Únor“ (článek Rudolfa Janíka v časopise Nová mysl z dubna 1989)

Březen (1848)^[zdroj?]

Povstání ve Vídni v březnu 1848 vedlo k odstoupení nepopulárního kancléře Metternicha, zrušení cenzury a příslibu ústavy. Těmito událostmi začala přeměna Rakouska z absolutistické na konstituční monarchii. Viz Revoluce v roce 1848.

Příklad užití: „České země v době předbřeznové“ (titul knihy Jitky Lněničkové z r. 1999)

Květen (1945)

Vztahuje se na květnové povstání českého lidu a konec druhé světové války v Evropě.

Příklad užití: „Květnové události“

Srpen (1968)

V noci z 20. srpna na 21. srpna 1968 začala invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, která ukončila tzv. Pražské jaro 1968.

Listopad (1989)

Označuje sametovou revoluci, období změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu.