Měšťák šlechticem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Měšťák šlechticem
Le Bourgeois gentilhomme
titulní list vydání z roku 1673
titulní list vydání z roku 1673
Základní informace
Žánr komedie - balet
Hudba Jean-Baptiste Lully
Libreto Molière
Počet dějství 6 (5 + "Balet národů")
Originální jazyk francouzština
Datum vzniku 1670
Premiéra 14. října 1670, Zámek Chambord
Měšťák šlechticem - vydání z roku 1688

Měšťák šlechticem (Le Bourgeois gentilhomme) je komedie – balet o šesti jednáních (resp. pět jednání a závěrečný "balet národů"). Představení na objednávku francouzského krále Ludvíka XIV. vytvořili Molière a Jean-Baptiste Lully.

Vznik a historie díla[editovat | editovat zdroj]

V roce 1669 navštívil dvůr francouzského krále Ludvíka XIV. vyslanec Vysoké Porty, Soliman Aga. Král na jeho počest uspořádal velkolepé slavnosti. Vyslanec se ale choval přezíravě, čímž krále velmi rozladil. Král si pak u Molièra a Lullyho objednal divadelní představení se "směšným tureckým baletem", aby vyslance zesměšnil a aby se tato pomsta zapsala do dějin.

Autoři sepsali komedii – balet Měšťák šlechticem, příběh komického měšťáckého zbohatlíka Jourdaina, který se snaží stát se šlechticem. Další karikovanou postavou je hrabě Dorant, zchudlý šlechtic, který se podbízí bohatému měšťanovi, aby si od něho mohl vypůjčovat peníze. Představení bylo poprvé předvedeno králi 14. října 1670, na zámku Chambord. Oba autoři v představení i hráli - Molière ztvárnil hlavní postavu pana Jourdaina, Lully hrál Muftího. Král byl představením nadšen a nechal si jej pětkrát opakovat. V listopadu 1670 bylo pak představení uvedeno v Paříži.

Formálně se jedná o spojení divadelní hry (komedie) se zpěváckými a tanečními scénami. Všechny tři složky jsou organicky propojeny. Později byla hra uváděna i jako samostatné činoherní představení, například v roce 2012 v Mahenově divadle v Brně.[1]

V roce 2005, na festivalu staré hudby Oude Muziek Utrecht, bylo představení uvedeno, v současnosti poprvé, v plném rozsahu původní předlohy z roku 1670, v podání francouzského orchestru Le Poème Harmonique s dirigentem Vincentem Dumestre.

Osoby[editovat | editovat zdroj]

Pan Jourdain bohatý obchodník suknem
Paní Jourdainová jeho žena
Lucile jejich dcera
Kléont (Muftí) její nápadník
Nicole služka Jourdainových
Covielle Kléontův sluha
Dorimène markýza
Dorant hrabě
Učitel hudby
Učitel tance
Učitel šermu
Učitel filosofie
zpěváci, tanečníci, krejčí s tovaryši, kuchtíci

Děj opery[editovat | editovat zdroj]

Pan Jourdain
(3. jednání, 1. scéna)

Odehrává se v Paříži v domě pana Jourdaina, měšťana, který zbohatl na obchodu se suknem.

Prolog[editovat | editovat zdroj]

Lully: Le Bourgeois Gentilhomme - Předehra

Žák učitele hudby skládá serenádu na objednávku pana Jourdaina.

1. jednání[editovat | editovat zdroj]

Učitel zpěvu a učitel tance pana Jourdaina si stěžují na směšnost jeho snah stát se šlechticem. Shodnou se ale na jedné kladné stránce a tou je měšec pana Jourdaina. Ten vstupuje a učitelé před ním vedou spor, zda je významnější zpěv či tanec, dokládají svá tvrzení ukázkami árií a tanců.

2. jednání[editovat | editovat zdroj]

Přichází učitel šermu, kerý opovrhuje předešlými učiteli, neboť zbraně mají převahu nad neužitečnými naukami, jako je hudba a tanec. Dále přichází učitel filosofie, který hledí svrchu na všechny tři předešlé. Popudí je a dostane od nich výprask. Při následující hodině filosofie předvádí učitel filosofie groteskní výklad o samohláskách.

Poté přichází krejčí a jeho tovaryši s novými šaty, hodnými šlechtice. Krejčovští tovaryši oblékají pana Jourdaina, který je za jejich pochlebování odměňuje bohatým zpropitným.

3. jednání[editovat | editovat zdroj]

Pan Jourdain předvádí manželce a služce Nicole své nové šaty. Sklidí ale jejich posměch a odsudek za svou marnivost. Přichází hrabě Dorant, který se ho zastává a zato se mu podaří od něho získat další finanční půjčku. Slibuje za to Jourdainovi dostaveníčko s krásnou markýzou.

Mladý měšťan Kléont se přichází ucházet o Jourdainovu dceru Lucile. Paní Jourdainová je svazku nakloněna. Pan Jourdain jej ale odmítá, protože je rozhodnut provdat dceru jedině za šlechtice.

Následuje bohatá hostina, doprovázená zpěvy a tanečními vystoupeními zpěváků, tanečníků a kuchtíků. Na hostinu přivedl hrabě Dorant markýzu Dorimène. Dvoření pana Jourdaina ale vyznívá zcela komicky.

4. dějství[editovat | editovat zdroj]

Lully: Le Bourgeois Gentilhomme - Pochod k tureckému obřadu

Přichází paní Jourdainová a rázně ukončuje hostinu a vykazuje hosty z domu. Tím je i zmařena snaha pana Jourdaina o dostaveníčko s markýzou.

Za osamělým panem Jourdainem přichází Corvielle převlečený za posla Velikého Turka, jehož syn se údajně uchází o Jourdainovu dceru. Aby se svatba mohla uskutečnit, je prý ale nutné pana Jourdaina rovněž povýšit do šlechtického stavu. Přichází "Muftí" (ve skutečnosti převlečený Kléont) a během groteskního obřadu (který je celý zpíván sabirem) z pana Jourdaina udělá tureckého "šlechtice" jménem Mamamouchi. Jourdainova životní touha je konečně splněna.

5. dějství[editovat | editovat zdroj]

Pan Jourdain přichází za manželkou a nařizuje přípravu svatby dcery Lucile se synem Velkého Turka. Paní Jourdainová je zasvěcena do celé komedie a přidává se ke "spiklencům". Proběhne trojnásobná svatba, kdy se vezmou Lucile a Kléont, služka Nicole a sluha Covielle a markýza Dorimène uzavře sňatek s hrabětem Dorantem. Jediná osoba, která netuší, že je obětí spiknutí, je pan Jourdain.

6. dějství[editovat | editovat zdroj]

Lully: Le Bourgeois Gentilhomme - Scaramouchova chaconna

Šesté dějství bývá nazýváno také Balet národů (Ballet des Nations). Celá společnost odchází do divadla. Před divadlem se tlačí dav návštěvníků z různých francouzských krajů, mezi kterými se prodírá prodavač divadelních programů sužovaný dotěrnými uličníky.

Balet má tři části:

Všechny národy i divadelní postavy se promíchají ve finální sborové scéně.

Měšťák šlechticem na českých scénách[editovat | editovat zdroj]

Hra byla uvedena 23.září 1926 v Národním divadle pod názvem Bařtipán, ale nikoliv s Lullyho hudbou, ale s hudbou Ervína Schulhoffa.[2]

Dne 24. března 2006 bylo ve Stavovském divadle uvedeno představení v nastudování francouzského souboru Le Poème Harmonique pod vedením Vincenta Dumestre. Na realizaci tohoto představení se podíleli i čeští hudebníci z orchestru Musica Florea pod vedením Marka Štryncla.

Nahrávky[editovat | editovat zdroj]

  • 2005 - Le Poème Harmonique dirigent: Vincent Dumestre, režie: Benjamin Lazar, choreografie: Cécile Roussat, scéna: Adeline Caron, kostýmy: Alain Blanchot, masky: Mathilde Benmoussa, světla: Christophe Naillet. Alpha 700. Nahrávka byla oceněna cenou le Grand Prix du Disque et du DVD de l'Académie Charles-Cros, v kategorii barokní hudby.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Le Bourgeois gentilhomme ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Měšťák šlechticem v Mahenově divadle, 2012
  2. Bařtipán v archivu Národního divadla
  3. Grands Prix du Disque 2005 proclamés le 24 Novembre 2005

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vincent Dumestre, Benjamin Lazar, Cécile Roussat: Měšťák šlechticem / Le Bourgeois gentilhomme, texty divadelního programu, Národní divadlo, Praha, 24. březen 2006

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]