Mărăşeşti (1983)
Mărășești |
|
| Základní údaje |  |
|---|---|
| Typ: | torpédoborec |
| Číslo trupu: | 111 |
| Jméno podle: | Bitva u Mărăşeşti |
| Zahájení stavby: | 1981 |
| Spuštěna na vodu: | 1983 |
| Uvedena do služby: | 5. srpna 1985 |
| Osud: | aktivní (2013) |
| Předchůdce: | třída Regele Ferdinand |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 5400 t (standardní) 5790 t (plný) |
| Délka: | 144,6 m |
| Šířka: | 14,8 m |
| Ponor: | 4,9 m |
| Pohon: | 4 diesely 32 000 hp |
| Rychlost: | 27 uzlů |
| Dosah: | |
| Posádka: | 270 |
| Výzbroj: | 4× 76mm kanón (2×2) 4× 30mm AK-630M (4×1) 8× P-15 Termit (4×2) 2× RBU-6000 (2×1) 6× 533mm torpédomet (2×3) |
| Letadla | 2 vrtulníky |
Mărășești je fregata Rumunského námořnictva. Loď byla postavena pod jménem Muntenia v éře rumunského diktátora Nicolae Ceaușescu jako důkaz vyspělosti rumunské zbrojní výroby.[1] V té době byla, především z prestižních důvodů, kategorizována jako torpédoborec. Západním tiskem tehdy byla sarkasticky nazývána „Ceaušescův křižník“.[2] Po pádu diktatury byla přejmenována tradičním jménem Mărășești a převedena do kategorie fregat.
Plavidlo bylo kompletně navrženo v Rumunsku. Ve své konstrukci kombinuje západní (např. vrtulníky) a ruské technologie (např. výzbroj). Za moderními plavidly však svou bojovou hodnotou zaostává.[2] Postrádá například bojový řídící systém, protiletadlové řízené střely a moderní protilodní střely.[3]
Obsah |
Stavba [editovat]
Stavba byla zahájena roku 1981 v rumunských loděnicích Mangalia (nyní Daewoo-Mangalia Heavy Industries).[4] Na vodu byl spuštěn roku 1983 a do operační služby vstoupil roku 5. srpna 1985.[1] Kvůli silné nestabilitě byla loď brzy deaktivována a musela být rekonstruována. Především byly upravovány předimenzované nástavby, které stabilitu lodě narušovaly. Úpravy proběhly v letech 1988–1992.[5]
Konstrukce [editovat]
Hlavňovou výzbroj tvoří dva 76mm dvojkanóny AK-726 v dělových věžích na přídi. K bodové obraně slouží čtyři 30mm komplety AK-630M. Údernou výzbroj tvoří čtyři dvojité vypouštěcí kontejnery protilodních střel P-15 Termit (v kódu NATO SS-N-2C). Dva vrhače raketových hlubinných pum RBU-1200 později nahradily vrhače RBU-6000. Na palubě jsou též dva trojhlavňové 533mm torpédomety.[5] Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro dva vrtulníky typu Alouette III.[2]
Pohonný systém tvoří čtyři diesely (starší prameny uváděly plynové turbíny[4]). Lodní šrouby jsou čtyři. Nejvyšší rychlost dosahuje 27 uzlů.[5]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. s. 265.
- ↑ a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. s. 24. [Dále Pejčoch, Novák, Hájek (1998)]
- ↑ Marasesti patrol destroyer [online]. Hazegray.org, [cit. 2013-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b [Pejčoch, Novák, Hájek, 1998, s. 23.]
- ↑ a b c Naval Ships [online]. Romanian Naval Forces, [cit. 2013-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. s. 353.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. s. 455.
