Teorie míry
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Míra (matematika))
Teorie míry je matematická disciplína, která se zabývá problémem matematického uchopení pojmu kvantity. Má úzkou souvislost s teorií integrálu a teorií pravděpodobnosti.
Obsah |
Míra [editovat]
Pojem míry je základním pojmem teorie míry. Z neformálního hlediska je míra zobecněním pojmů délky, obsahu, objemu nebo počtu (množství).
Přesná definice [editovat]
Mějme měřitelný prostor
. Množinovou funkci
nazveme mírou, jestliže splňuje:
- Míra prázdné množiny je nulová:
. - Míra je vždy nezáporná:

- σ-aditivita: Pro libovolnou spočetnou posloupnost po dvou disjunktních množin
platí 
Trojici
pak nazýváme prostor s mírou.
Vlastnosti míry [editovat]

- Pro posloupnost množin
platí: 
- Pro posloupnost podmnožin
platí: 
- Naopak pro posloupnost nadmnožin:
pokud
pak platí: 
Příklady měr [editovat]
- Diracova míra
: Nechť X je neprázdná množina a a její prvek. Diracova míra
je definována na σ-algebře P(X) všech podmnožin množiny X předpisem:

Reference [editovat]
- Walter Rudin, Analýza v reálném a komplexním oboru
- J. Lukeš, J. Malý: Míra a integrál (Measure and integral), skripta MFF
.
platí 

platí: 
platí: 
pokud
pak platí: 
: Nechť X je neprázdná množina a a její prvek. Diracova míra