Lysohlávka česká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lysohlávka česká

Lysohlávka česká (Psilocybe serbica var. bohemica)
Lysohlávka česká (Psilocybe serbica var. bohemica)
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: Lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)
Rod: lysohlávka (Psilocybe)
Binomické jméno
Psilocybe bohemica
(Šebek ex Šebek, 1983)

Lysohlávka česká (Psilocybe bohemica Šebek ex Šebek) je drobná houba z čeledi límcovkovitých. Byla popsána z lokality v Čechách v 80. letech 20. století českým mykologem Svatoplukem Šebkem. Podobně jako některé další evropské lysohlávky (lysohlávka tajemná - Psilocybe arcana, lysohlávka moravská - Psilocybe moravica, lysohlávka modrající - Psilocybe cyanescens aj.) obsahuje psychoaktivní látky psilocybin a psilocin. Někteří mykologové ji slučují s lysohlávkou modrající, což je však zastaralý a zřejmě neplatný názor.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Stropharia coprinifacies Rolland ss. Herink
  • Psilocybe coprinifacies (Rolland) Pouzar
  • Psilocybe mairei Singer ss. Kubička et alli, pp., non Singer

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Klobouk má obvykle 2-5 cm v průměru, v mládí je tupě kuželovitý, později až sklenutý či téměř plochý, často s hrbolem a se slabě rýhovaným okrajem. Barvy je za vlhka někdy špinavě hnědé (bez oranžových tónů), nejčastěji však karamelově hnědé, vysycháním přechází do špinavě bílé (světlá mléčná káva). Při poranění a ve stáří modrozelená.
  • Lupeny jsou přirostlé a obvykle krátce sbíhavé, nejdříve světle šedé či světle šedohnědé, později okrově hnědé se světlejším ostřím, nejsou čokoládově hnědé.
  • Třeň je 4,5 - 10 cm dlouhý, 0,2 - 0,7 cm silný, relativně tenký, válcovitý, lysý, lehce žíhaný (s nepatrnými zbytky vela). Na bázi obvykle nebývá výrazně ztlustlý, s hustými rhizomorfami prorůstajícícmi do substrátu. Po otlačení modrající.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste v srpnu až prosinci (vzácně i později), většinou ve skupinách, na rozkládajících se větvičkách a opadu podél lesních cest a v kopřivách, v několika málo případech i uprostřed lesa. Prostředí pro podhoubí jsou spadlé větve listnatých dřevin. Upřednostňuje ruderální půdy. Oproti lysohlávce tajemné je velmi vzácná, v ČR je asi 20 ověřených lokalit.

Účinné látky[editovat | editovat zdroj]

Psychoaktivní houba, obsahuje psilocybin a psilocin. Halucinogenní účinky se jeví jako potenciálně perspektivní v psychodiagnostice a snad i v psychoterapii. Nutné je ale varovat před požitím těchto hub bez lékařského doporučení, neboť jde o látky rizikové (účinky jsou podobné LSD). V dnešní době je často pro své psychoaktivní účinky užívána jako halucinogenní droga. Většinou se konzumuje syrová nebo sušená.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Borovička J., Hlaváček J. (2001): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice I.: Psilocybe arcana Borovička et Hlaváček, lysohlávka tajemná. Mykologický Sborník 78 (1): 2-7.
  • Borovička J., Hlaváček J. (2001): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice II.: Psilocybe bohemica Šebek, lysohlávka česká. Mykologický Sborník 78 (2): 57-65.
  • Borovička J. (2003): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice III. Psilocybe moravica sp. nova, lysohlávka moravská. Mykologický Sborník 80 (4): 126-141.
  • Borovička J. (2005): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice IV. Problém lysohlávky modrající – Psilocybe cyanescens Wakef. Mykologický Sborník 82 (1): 1-21.
  • Borovička J. (2006): New variety of Psilocybe moravica and notes on Psilocybe bohemica. Czech Mycology 58: 75-80.
  • Hanuš L.: Robert Gordon Wasson - etnomykolog XX. století. Mykologický sborník 53 (2-3), 73-79 (1976)
  • Hanuš L.: Velada - mazatecký obřad požívání halucinogenních hub. Mykologický sborník 54 (5), 142-148 (1977)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]