Lutych

Šablona:Infobox Belgie obec Lutych (francouzsky Liège, nizozemsky Luik, německy Lüttich) je hlavní město provincie Lutych na východě Belgie. Aglomerace Lutychu má přibližně 600 000 obyvatel, a je tedy největší aglomerací ve Valonsku a třetí největší aglomerací v Belgii (větší aglomeraci mají Brusel a Antverpy).

Demografie

Lutych je nejdůležitějším kulturním centrem Valonska a jeho obyvatelé jsou převážně frankofonní. Město je sídlem jediné státní frankofonní univerzity v Belgii, založené roku 1817. V Lutychu žije významná italská menšina a celkový počet cizinců žijících ve městě činí 30 576 (údaj z 1. července 2006).

Město Lutych (znázorněné červeně na mapě vlevo) zahrnuje bývalé obce Angleur, Bressoux, Chênée, Glain, Grivegnée, Jupille, Lutych, Rocourt a Wandre, čtvrť Sclessin bývalé obce Ougrée a několik ulic obcí Ans, Saint-Nicolas a Vottem. Tyto bývalé obce byly připojeny k městu Lutych roku 1977 v rámci politiky slučování obcí. Území města má rozlohu 69 km², počet obyvatel 187 086 a hustotu zalidnění 2696 obyvatel na km² (1. 1. 2006).

Městská aglomerace Lutychu se rozkládá na ploše 265 km², žije v ní 476 000 obyvatel a její hustota zalidnění činí 1796 obyv./km². Tuto městskou aglomeraci tvoří obce Seraing, Saint-Nicolas, Ans, Herstal, Beyne-Heusay, Fléron, Chaudfontaine, Esneux a Flémalle (na mapě vlevo vyznačené oranžově).

Širší aglomerace Lutychu, která oproti městské aglomeraci zahrnuje navíc přilehlé venkovské oblasti, má přibližně 600 000 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel

Rok	1803	1806	1820	1846	1865	1880	1900
Obyvatel	45 496	46 983	49 962	75 961	105 903	123 131	157 760

Rok	1910	1920	1961	1976	1977	1997	2000	2005
Obyvatel	167 521	163 298	153 240	135 347	227 974	189 510	187 538	186 196

Počet obyvatel města Lutych postupně klesá (např. roku 1977, kdy došlo ke sloučení obcí, mělo město 227 974 obyv., zatímco roku 2005 pouhých 186 196). Naproti tomu počet obyvatel aglomerace se dlouhodobě pohybuje kolem 600 000. Z toho je zřejmý posun obyvatelstva směrem od centra aglomerace k jejímu okraji.

Historie

Podle archeologických výzkumů bylo území Lutychu osídleno již před více než 200 000 lety. V období Římanů na místě města existovala osada.

Dějiny města jako takového začínají přibližně roku 705, kdy byl v Lutychu zavražděn maastrichský biskup sv. Lambert. Jeho nástupce sv. Hubert se souhlasem papeže přemístil sídlo biskupství z Maastrichtu do Lutychu a stal se prvním biskupem biskupství Lutych. Později se stal Lutych hlavním městem knížectví biskupství Lutych, které existovalo v letech 980–1795. Roku 1795 bylo knížectví biskupství anektováno Francií a v letech 1815–1830 bylo součástí Spojeného království nizozemského. Od roku 1830, kdy proběhla belgická revoluce, je Lutych součástí Belgického království.

Geografie

Město Lutych je správním centrem stejnojmenné provincie a arrondissementu. Nachází se na východě Belgie v blízkosti hranic s Nizozemskem a Německem, 25 km jižně od Maastrichtu (Nizozemsko) a 40 km západně od Cách (Německo). Je součástí Euroregionu Máza-Rýn, ve kterém žije 3,7 milionů obyvatel.

Lutych se nachází v místě, kde se stýkají tři geografické oblasti, a sice Hesbaye na severu (160–200 m nad mořem, jedna z hlavních zemědělských oblastí Belgie), Pays de Herve na východě (200–320 m n. m., zvlněná oblast, využívaná k pěstování ovoce) a Condroz na jihu (200–280 m n. m., podhůří Arden).

Značnou část území města tvoří nánosová planina řek Máza, Ourthe a Vesdre (Vesdre je přítokem řeky Ourthe, která se vlévá do Mázy). Máza protéká Lutychem přibližně ve směru od jihozápadu k severovýchodu. Na území města má Máza délku přibližně 12 km a je plně usplavněna. Na úrovni starého města je nánosová planina Mázy úzká s průměrnou šířkou 1,3 km. Součástí vodních cest v Lutychu jsou rovněž tři vodní kanály, z nichž nejvýznamnější je Albertův kanál, který spojuje Lutych a Antverpy.

Díky dobrému vodnímu spojení s Francií, Vlámskem a Nizozemskem má Lutych třetí největší říční přístav v Evropě (Port autonome de Liège)^[1] po Duisburgu^[2] a Paříži^[3].

Partnerská města

Související články

Seznam belgických měst

Poznámky

Externí odkazy

Galerie Lutych na Wikimedia Commons Šablona:Portál Belgie

Oficiální stránka města Lutych (ve francouzštině, valonštině, nizozemštině, angličtině a němčině)
Liège congrès (ve francouzštině, nizozemštině, angličtině, němčině a španělštině)
Lutych: historie a památky
www.e-liege.net
Liège City
Liégeois (ve francouzštině, angličtině a nizozemštině)

[1] ttp://www.belgiumtheplaceto.be/liege.php

[2] ttp://www.duisport.de/en/

[3] ttp://www.paris-ports.fr/uk/connaitre/mission/index.aspx/

[1]

[2]

[3]

Obce v belgické provincii Lutych

	Arrondissement Huy	Amay Anthisnes Burdinne Clavier Engis Ferrières Hamoir Héron Huy Marchin Modave Nandrin Ouffet Tinlot Verlaine Villers-le-Bouillet Wanze

	Arrondissement Lutych	Ans Awans Aywaille Bassenge Beyne-Heusay Blegny Chaudfontaine Comblain-au-Pont Dalhem Esneux Flémalle Fléron Grâce-Hollogne Herstal Juprelle Liège/Lutych Neupré Oupeye Saint-Nicolas Seraing Soumagne Sprimont Trooz Visé

	Arrondissement Verviers	Amel Aubel Baelen Büllingen Burg-Reuland Bütgenbach Dison Eupen Herve Jalhay Kelmis Lierneux Limbourg Lontzen Malmedy Olne Pepinster Plombières Raeren Sankt Vith Spa Stavelot Stoumont Theux Thimister-Clermont Trois-Ponts Verviers Waimes Welkenraedt

	Arrondissement Waremme	Berloz Braives Crisnée Donceel Faimes Fexhe-le-Haut-Clocher Geer Hannut Lincent Oreye Remicourt Saint-Georges-sur-Meuse Waremme Wasseiges

Belgie – Koninkrijk België – Royaume de Belgique (B)

Jazyková společenství:	Vlámské společenství • Francouzské společenství • Německojazyčné společenství

Provincie Vlámského regionu a jejich správní centra:	Antverpy (Antverpy) • Limburk (Hasselt) • Vlámský Brabant (Lovaň) • Východní Flandry (Gent) • Západní Flandry (Bruggy)

Provincie Valonského regionu a jejich správní centra:	Henegavsko (Mons) • Lutych (Lutych) • Lucemburk (Arlon) • Namur (Namur) • Valonský Brabant (Wavre)

Bruselský region (Brusel)