Luminiscenční textilie
Luminiscenční textilie (angl.: light emitting textile, něm.: Leuchttextilie) jsou výrobky se schopností emitovat světelné záření, které je nad úrovní jejich tepelného záření.
Luminiscence je způsobena jiným zářením nebo excitací atomů a následným návratem do základního stavu spolu s vyzářením fotonu. Podle druhu energie, kterou je luminiscence buzena se rozlišuje foto-, elektro-, radio-, chemo- a bioluminiscence.[1]
K zušlechťování textilií se využívá zejména fotoluminiscence a elektroluminiscence.
Výroba luminiscenčních textilií[editovat | editovat zdroj]
Fotoluminiscence textilií[editovat | editovat zdroj]
- Fluorescence ultrafialového světla byla objevena v roce 1801,[2] syntetické fluorescenční prostředky k optickému zjasňování se používají průmyslovým způsobem od poloviny 30. let 20. století.[3]
Na začátku 21. století se nabízelo k prodeji asi 400 různých prostředků k optickému zjasňování.[4] V textilním průmyslu jsou to fluorescenční barviva, která se aplikují vytahovacími nebo impregnačními postupy. Používají se ke zvýšení stupně bělosti a pro zjasnění pastelových odstínů vybarvení textilií.[5]
Fluorescenční barvivo např. pro varovné barvy bezpečnostních vest se používá ve formě pigmentů, které se nanášejí na vlákna textilního substrátu tiskařskou nebo barvírenskou technologií nebo se přidávají do suroviny při zvlákňování.
- Fosforescenci poprvé teoreticky objasnil Maďar Lenard v roce 1902. Za svoji práci obdržel v roce 1905 Nobelovu cenu.[6]
Fosforescenční textilie se vyrábějí nanášením pigmentu s obsahem velmi jemných krystalů sulfidu zinečnatého (ZnS) a hlinitanu strontnatého (SrAl2O4) na tkaniny, pleteniny a výšivky. Doba emitace světla se dá u fosforescenčních pigmentů zvýšit až na 4 hodiny.[7]
Aktivní elektroluminiscenční textilie[editovat | editovat zdroj]
jsou výrobky, které mohou svítit samy o sobě bez vnějšího vlivu. Obsahuji vodivou strukturu pro elektrody, přes které je vyvolána luminiscence pigmentů. Elektroluminiscenci poprvé zjistil Angličan Round v roce 1907 v karbidu křemíku (SiC).[8]
První elektrovodivé textilie byly vyzkoušeny na ručně sešité klávesnici pro počítače. Nejstarší komerční výrobky tohoto druhu jsou bundy z roku 2000 s integrovaným mobilním telefonem a s MP3 přehrávačem. Tyto textilie vyvinula firma Levi Strauss spolu s firmou Philips, v roce 2010 byly k dostání v omezeném množství za 600-900 USD.[9]
- Elektroluminiscenční (EL) textilie
Ve tkaninách z velmi jemné elektrovodivé příze (22 dtex) a s dostavou útku hustější než 100 /cm jsou elektrodová vlákna od sebe vzdálena na méně než 200 µm. Tkanina se potiskuje luminiscenční pastou, luminiscence je nezávislá na původu dodávaného elektrického proudu. Popsaná technologie je dosud (2012) jediný známý způsob zhotovení homogenních luminiscenčních ploch z textilních materiálů.
- Textilie s integrovanými vodiči světelných vln
Přes přídavná zařízení se vodiče (niti z polymetylmetakrylátu (PMMA) nebo z polykarbonátu (PC) ) na určitých místech záměrně poškodí, takže dodávané světlo zčásti zaniká. Potom se tyto niti zatkají, zapletou nebo vyšijí do textilní plochy. Protože vodiče jsou ve svazcích, dá se na jejich koncích napojit LED nebo jiný zdroj světla.
- Textilie s integrovanými světelnými diodami (LED)
Další zdroje světla jako jsou miniaturní diody, SMD diody, µ-LED, určování barvy emitovaného světla (RGB-LED) se dají výhodně použít k výrobě luminiscenčních textilií.
Zdrojům světla se dodává proud přes elektrovodivé příze, které se integrují do textilie tkaním nebo vyšíváním (e-broidery). K vedení elektrického proudu se dají také použít struktury natisknuté nebo kašírované na textilii.[10]
V roce 2017 byl v Německu předvedeno automatizované vyšívání elektrovodivých nití na textilie s napojením na LED.[11]
Použití luminiscenčních textilií[editovat | editovat zdroj]
Automobily, bezpečnost, reklama, dekorace, bytové textilie.[12]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Definice luminiscenčních textilií (Online informace firmy Happy Materials): http://www.happymaterials.com/imgs/articles/192-1_Smart_materiUoly_vUlce_info.pdf Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Online informace University of Delaware: http://www.artcons.udel.edu/about/kress/examination-techniques-and-scientific-terms/ultraviolet-illumination Archivováno 8. 8. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ Studie American Institute for Conservation: http://cool.conservation-us.org/coolaic/sg/topics/v11/pmgt11-010.pdf Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Rozdělení optických zjasňovacích prostředků: http://cool.conservation-us.org/coolaic/sg/topics/v11/pmgt11-010.pdf Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 919-924
- ↑ History of Phosphorescence [online]. The „Excence of Light“, 2009-05-23 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Phosphorescent Pigments [online]. Colorlet, 2024 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A History of Electroluminescent Displays [online]. Indiana University, 1999 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Neue Technologie [online]. Kölner Stadt-Anzeiger, 2015-05-30 [cit. 2022-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-03. (německy)
- ↑ Leuchtende Textilien [online]. md, 2010-08-01 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ein neuer Weg zu Leuchttextilien [online]. textile network, 2017-03-25 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Any sufficiently advanced technology [online]. Forster Rohner, 2022 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (německy)