Ludvík Singer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík Singer
Ludvík Singer
Ludvík Singer
Poslanec Národního shromáždění
Ve funkci:
1929 – 1931
Stranická příslušnost
ČlenstvíŽidovská strana

Narození13. února 1876
Kolín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. července 1931 (ve věku 55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příbuzní
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik
Náboženstvíjudaismus
CommonsLudvík Singer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Singer, německy Ludwig Singer (13. února 1876 Kolín[1]23. července 1931 Praha[2]) byl sionistický aktivista, československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Židovskou stranu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kolíně v tehdejším Rakousku-Uhersku. Vystudoval Právnickou fakultu české univerzity v Praze. Původně patřil do českožidovského hnutí. Hillel J. Kieval ho řadí mezi ty českožidovské aktivisty, které ovšem vyhrocená atmosféra česko-německé konfrontace na přelomu století posunula směrem ke kultivaci samostatné židovské etnické identity. Už od počátku 20. století se angažoval v sionistických organizacích. Do sionistického hnutí se zapojil roku 1907. Od roku 1910 byl předsedou sionistického oblastního výboru v Čechách.[3]

V roce 1918 patřil mezi přední postavy Národní rady židovské, která sdružovala sionisticky a národně orientované Židy. V parlamentních volbách v roce 1920 kandidoval za Sdružené židovské strany do Národního shromáždění, ale strana nezískala potřebný počet hlasů pro vstup do parlamentu. Totéž se opakovalo i během parlamentních voleb v roce 1925, kdy Singerova kandidatura za Židovskou stranu nebyla úspěšná, mimo jiné i kvůli roztříštění židovských hlasů (na východě republiky se etablovala konzervativní Židovská hospodářská strana).[4]

Až po dalších parlamentních volbách v roce 1929 se stal poslancem Národního shromáždění za Židovskou stranu, která ovšem kandidovala v koalici se stranami československé polské menšiny. Dva poslanci za Židovskou stranu (kromě Singera ještě Julius Reisz) pak po volbách vstoupili do poslaneckého klubu Československé sociálně demokratické strany dělnickě. Během působení v parlamentu se Singer zabýval právními otázkami.

Angažoval se též na komunální scéně. V komunálních volbách v roce 1919 byl zvolen za Stranu uvědomělého židovstva do pražského zastupitelstva, po vzniku Velké Prahy byl pak zvolen v letech 1923 a 1927 za Židovskou stranu do ústředního pražského zastupitelstva (vždy uváděn coby advokát bydlící na Praze I, čp. 61).[5][6][7]

Zemřel 23. července 1931 v Praze. Pohřben byl na Novém židovském hřbitově na Olšanech. V parlamentu jej nahradil Angelo Goldstein.[4][8]

Jeho vnučkou byla spisovatelka Hana Bořkovcová.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce Archivováno 30. 6. 2020 na Wayback Machine. židovské náboženské obce v Kolíně
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Archivováno 7. 8. 2017 na Wayback Machine. židovské náboženské obce v Praze
  3. KIEVAL, Hillel J. Nationalism and Antisemitism, The Czech-Jewish Response, In: Living with Antisemitism: Modern Jewish Responses. [s.l.]: UPNE, 1987. 498 s. Dostupné online. ISBN 0874514126. S. 230. (anglicky) 
  4. a b BOREK, David: Židovské strany v politickém systému Československa 1918-1938, Moderní Dějiny, 11. svazek. Praha: Historický ústav, 2003. ISBN 80-7286-053-4. 
  5. Výsledky volby obecního zastupitelstva hl. města Prahy. Věstník obecní hlavního města Prahy. 26. 6. 1919, roč. 26, čís. 12, s. 184. 
  6. Výsledek volby Ústředního zastupitelstva hlav. města Prahy, konané dne 16. září 1923. Věstník hlavního města Prahy. 30. 9. 1923, roč. 30, čís. 18, s. 216. Dostupné online. 
  7. Výsledky volby do Ústředního zastupitelstva hl. města Prahy. Věstník hlavního města Prahy. 24. 10. 1927, roč. 34, čís. 43, s. 870. Dostupné online. 
  8. CRHOVÁ, Marie: Politické strany a politika židovské menšiny, Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. 
  9. Hana Bořkovcová [online]. kvkli.cz [cit. 2015-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-03. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]