Ludvík I. Flanderský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pečeť Ludvíka Flanderského
Příbuzenstvo
otec Ludvík I. z Nevers
matka Jana z Rethelu
manželka Markéta Burgundská
syn Ludvík II. Flanderský
syn Jan

Ludvík I. Flanderský (francouzsky Louis de Dampierre, Louis de Nevers, Louis de Crécy, nizozemsky Lodewijk van Crécy, 1304?26. srpna 1346 Kresčak) byl hrabě z Flander, Nevers a Rethelu. Během svého života se opakovaně snažil o vypořádání se vzpourami ve Flandrech a zemřel na francouzské straně v bitvě u Kresčaku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ludvík Flanderský (kostelní malba v Courtrai)

Byl synem Ludvíka z Nevers a Jany z Rethelu. Po matce zdědil rethelské hrabství a roku 1322 se stal nástupcem svého děda flanderského hraběte Roberta III. V létě roku 1320 sňatkem s Markétou, dcerou francouzského krále Filipa V. zpečetil mírovou smlouvu s Francií a přerušil tradiční flanderské spojenectví s anglickou korunou. Roku 1325 mu Karel IV. pomohl ze zajetí vlastních pánů a v srpnu roku 1328 mu Filip VI. v bitvě u Casselu dopomohl k opětovnému získání flanderského hrabství. Následovala konfiskace majetku vzbouřenců. Poklid nevydržel dlouho, následovalo další povstání pod vedením Jakuba z Artevelde.

...jistý muž z města Gentu, který se jmenoval Jakub van Artevelde, využiv těchto rozporů, dosáhl ve Flandrech takové moci a takového vlivu, že všechno se dělo po jeho... to kvůli němu nezbylo hraběti flanderskému, než aby i s chotí a synem Louisem opustil svou zemi a uchýlil se do Francie...
— Jean Froissart[1]

Roku 1339 hrabě odešel hledat pomoc na francouzský dvůr, snažil se zamezit spojenectví svých zemí s Anglií a o sedm let později našel v bitvě u Kresčaku svou smrt.

... hrabě Alençon a hrabě flanderský doposud se svými lidmi s vervou bojovali pod vlastními korouhvemi - ani oni však nakonec neodolali síle Angličanů, byli pobiti, a s nimi mnozí další...
— Jean Froissart[2]

Byl pohřben v Bruggách, nástupcem se stal syn Ludvík z Male.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FROISSART, Jean. Kronika stoleté války. Praha : Mladá fronta, 1977. 229 s. S. 13.  
  2. Kronika stoleté války,str.42

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]