Ludgeřovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludgeřovice
ulice Hlučínská, v pozadí kostel sv. Mikuláše
ulice Hlučínská, v pozadí kostel sv. Mikuláše
Znak obce LudgeřoviceVlajka obce Ludgeřovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHlučín
Obec s rozšířenou působnostíHlučín
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 955 (2023)[1]
Rozloha10,82 km²[2]
Katastrální územíLudgeřovice
Nadmořská výška232 m n. m.
PSČ747 14
Počet domů1 481 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMarkvartovická 52/48
747 14 Ludgeřovice
urad@ludgerovice.cz
StarostaMgr. Daniel Havlík
Oficiální web: www.ludgerovice.cz
Ludgeřovice
Ludgeřovice
Další údaje
Kód obce507971
Kód části obce88412
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludgeřovice (německy Ludgierzowitz, 1939–1945 úředně Ludgerstal, polsky Ludgierzowice) jsou obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Obec leží mezi městy Ostrava a Hlučín. Žije zde přibližně 5 000[1] obyvatel a stojí zde přibližně 1500 domů s popisným číslem. Ludgeřovice jsou jednou z největších obcí v ČR bez statusu města.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice byl odvozen od (německého) osobního jména Liutger a znamenalo "Liutgerovi lidé". Hláskovou změnou ľu > li vznikl tvar Lidgeřovice, který se používal střídavě s původním do 19. století (v 19. století též Lidheřovice). V němčině se používalo hláskově jen nepatrně upravené Ludgerzowitz, teprve roku 1910 byl vytvořena podoba Ludgerst(h)al ("Ludgerovo údolí").[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici je uvedena v zachovalé listině, sepsané dne 28. ledna 1303 na hradě Landeku. Je psána latinsky a kromě jiných svědků je ztvrzena i „Balderamem, rychtářem z Rudgersdorfu“. Tímto je dokumentována existence vsi „Rudgersdorf“ (Ludgeřovice). Po celá staletí ležela ves uprostřed hlubokých hvozdů, její obyvatelé se živili prací v lese a jeho postupným klučením na zemědělskou půdu. V 19. století začali obyvatelé docházet za prací do rozrůstajících se černouhelných dolů a hutí v Ostravě. Dodnes tam za prací dojíždí většina dospělých obyvatel. Obec značně utrpěla za třicetileté války a také za druhé světové války, v níž padlo na frontách nebo bylo při bojích zabito 250 obyvatel, zejména mladých mužů.

Do 18. století patřila obec k České koruně resp. k Rakousku. Po prohrané prusko-rakouské válce patřila spolu s celým územím HlučínskaPrusku, později Německu, a to až do 4. února 1920, kdy se toto území stalo součástí Československé republiky. Mnichovským diktátem bylo Hlučínsko od 2. října 1938 znovu přičleněno k Německé říši jako jeho integrální součást (tzv. "Altreich"). [5] Na území obce vstoupilo asi 1200 mužů německého vojska za hlasitého vítání německých obyvatel, zejména členů SDP. [6]

Po druhé světové válce se Hlučínsko opět stalo součástí Československé republiky, nyní České republiky. Ruská vojska vstoupila do obce 28. dubna směrem od Markvartovic. Při bojích zahynulo 18 občanů Ludgeřovic. [6] Ačkoliv se jednalo o německé území, nepostihl obec výrazný odsun německých obyvatel. Organizovaný odsun začal v roce 1946, kdy byl také konfiskován německý majetek. [7] Odsunuty byly pouze desítky obyvatel. [8] V bojích, převážně na východní frontě však padlo na 250 ludgeřovických mužů. [9]

O nesmírné pracovitosti obyvatel svědčí to, že v letech 1945 až 1990 bylo v obci postaveno nebo rekonstruováno více než 800 rodinných domků.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 471 1 699 2 073 2 566 2 780 3 250 3 916 4 065 4 544 4 525 4 603 4 505 4 595 4 650 4 827
Počet domů 205 237 264 313 362 432 561 694 894 1 040 1 119 1 252 1 296 1 351 1 481

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. března 1995.[12] Ve znaku obce je stříbrná hlavice biskupské berly v červeném poli.[12]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Ludgeřovice, s. 562. 
  5. Nové sdružení bude připomínat originalitu Hlučínska. iDNES.cz [online]. 2011-01-03 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. 
  6. a b VJAČKA, Adolf. Z kroniky obce. Ludgeřovický zpravodaj [online]. Obec Ludgeřovice, Leden 2015 [cit. 4.7.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-11. 
  7. ADOLF, Vjačka. Z kroniky obce. Ludgeřovický zpravodaj [online]. Obec Ludgeřovice [cit. 4.7.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-11. 
  8. Obec Ludgeřovice. www.ludgerovice.cz [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-04. 
  9. Obec Ludgeřovice. www.ludgerovice.cz [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-04. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. a b Udělené symboly – Ludgeřovice [online]. 1995-03-29 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/odesla-vyznamna-osobnost-dekan-ludvik-kus20100628.html Odešla významná osobnost: děkan Ludvík Kus

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PLAČEK, Vilém; PLAČKOVÁ, Magda. Ludgeřovice v sedmi staletích. Ludgeřovice ; Háj ve Slezsku: Obecní úřad Ludgeřovice ; František Maj, 2003. 373 s. ISBN 80-86458-12-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]