Lucká provincie
Lucká provincie (latinsky Provincia Lucensis, zkráceně Lucko) je historické území na pomezí Moravy a Uher, o které v době 11. až 13. století vedl spory Přemyslovský stát s Uherským královstvím. Rozkládala se v okolí pohoří Bílé Karpaty a její hranice tvořil dolní tok řeky Moravy a řeka Olšava na straně moravské a řeka Váh a pohoří Malé Karpaty na straně uherské. Toto území bylo definitivně připojeno k českým zemím teprve na přelomu 12. a 13. století.
Obsah |
[editovat] Osídlení
O přítomnosti uherské hranice v této oblasti svědčí vznik opevněné hraniční osady Uherský Brod – původně „Brod při hranicích uherských“ – na řece Olšavě (od kterého přídomek „uherský“ později převzalo také Uherské Hradiště a Uherský Ostroh). V Uherském Brodě a Kunovicích stály přemyslovské celnice a vedly odtud obchodní cesty dále do Uher. Uherský vliv lze pozorovat také ve Slavičíně (patrocinium kostela sv. Vojtěcha), Blatnici pod Svatým Antonínkem (uherské patrocinium sv. Ondřeje)[1] či Bánově. Ještě v 16. století se oblast na pravém břehu Olšavy v obci Nezdenice nazývala Moravské Nezdenice. Mezi obcemi Dolní Němčí a Slavkov dodnes existuje trať Lucko. Střediskem provincie mohl být s ní možná i etymologicky spojený Hluk.
[editovat] Význam
Jakožto pohraniční kraj a místo průchodu důležité obchodní cesty do Uher sloužila Lucká provincie několikrát za místo schůzek představitelů obou sousedících zemí. V roce 1099 se zde v oblasti Lucké pole (možná u Dolního Němčí) sešel český kníže Břetislav II. s uherským králem Kolomanem, roku 1116 pak český kníže Vladislav I. s uherským králem Štěpánem II. (po tomto setkání došlo 13. května 1116 k bitvě, ve které byli Uhři poraženi).
V polovině 13. století ovládali území Lucké provincie Tvrdišovci (dřívějšími badateli mylně ztotožňovaní s pány z Horky),[2] později páni z Rýzmburka a nakonec páni z Hradce. Území mělo vlastní správce zastupující přemyslovského panovníka a zřejmě bylo vojensky organizováno.
[editovat] Zánik
K zániku Lucké provincie připojením jejího území k českému státu došlo v návaznosti na porážku Bély IV. Přemyslem Otakarem II. 12. července 1260 v bitvě u Kressenbrunnu po tzv. kumánských válkách.
V římskokatolické církevní správě existoval i po zániku provincie až do poloviny 14. století tzv. děkanát lucký, ze kterého se později vyvinul dnešní děkanát uherskobrodský.
[editovat] Reference
- ↑ VÁLEK, David. Středověká kolonizace Veselska [online]. 2010 [cit. 2012-01-09]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Libor Jan.
- ↑ PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter; JUNEK, Marek. Veselí nad Moravou : město na řece času. 1. vyd. Veselí nad Moravou : Město Veselí nad Moravou, 2011. 510 s. ISBN 978-80-260-0252-9. S. 91.
[editovat] Literatura
- Muzejní a vlastivědná společnost. Uherskohradišťsko. Redakce Vladimír Nekuda. 2. upr. vyd. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. 855 s., [40] s. obr. příloh il. + 5 map. (Vlastivěda moravská; sv. 63.) ISBN 8085048396.
- ZEMEK, Metoděj. Moravsko-uherská hranice v 10.–13. století. Knižnice Jižní Moravy, 1972, čís. 3.
- Bitva na Luckém poli (k 800-letému výročí). Slovácké noviny, 31. květen 1916. Dostupné online.
