Lucidní interval

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Lucidní interval (anglicky: Lucid interval) je časový úsek, během kterého se u nemocného s postižením mozku nevyskytují klinické projevy. Obvykle jde o časový interval mezi poškozením mozku např. úrazem a nástupem projevů útlaku mozku edémem nebo hematomem, ale může tak být označen i interval, kdy se na poměrně krátkou dobu přestane projevovat chronická choroba, např. Alzheimerova choroba.

V urgentní medicíně tak označuje dočasné zlepšení pacientova stavu po traumatickém poranění mozku, po němž (období zlepšení) se stav zhorší. Lucidní interval je klinickým příznakem epidurálního hematomu. Odhaduje se, že 20 až 50 % pacientů s epidurálním hematomem mělo lucidní interval.[1][2] Lucidní interval nastává po počátečním bezvědomí. Pacient „působí zdravým dojmem, do doby, než se začnou projevovat příznaky stlačení mozkové tkáně hematomem.“[3] Doba lucidního intervalu se může individuálně lišit od minut po hodiny.[4] Zhoršení pak nastává ve stavu, kdy již mozek není schopen svými mechanismy tento zvýšený nitrolební tlak kompenzovat.[4] Ten je způsobem hromaděním krve v mozku, která způsobuje zmíněný nitrolební tlak, který má za následek poškození mozkové tkáně. U některých pacientů se navíc může po traumatu objevit pseudoaneurysma, které může prasknout a krvácet, což je faktor, který musí být při ztrátě vědomí brán v úvahu.[5]

V případě, že pacient může mít lucidní interval, musí být jakékoliv významné trauma hlavy považováno za lékařsky urgentní a pacient musí obdržet pohotovostní lékařské ošetření i v případě, že je při vědomí. Edém (otok) mozku je velmi vážný a potenciálně smrtelný stav. Může se rozvinout i po poměrně malém traumatu hlavy.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucid interval na anglické Wikipedii.

  1. Kushner D. Mild Traumatic Brain Injury: Toward Understanding Manifestations and Treatment. Archives of Internal Medicine. 1998, roč. 158, čís. 15, s. 1617–1624. Dostupné online. PMID 9701095.  
  2. Kushner DS. Concussion in Sports: Minimizing the Risk for Complications. American Family Physician. 2001, roč. 64, čís. 6, s. 1007–14. Dostupné online. PMID 11578022.  
  3. VELEBNÝ, Hanuš. Kranio-cerebrální traumata psů a koček, diagnostika a terapie [online]. AA-vet Praha, 2001-02-01, [cit. 2010-01-21]. Dostupné online.  
  4. a b Moore EJ, Feliciano DV, Mattox KL. Trauma. New York : McGraw-Hill, Medical Pub. Division, 2004. Dostupné online. ISBN 0-07-137069-2. Kapitola Injury to the cranium, s. 385–406.  
  5. ROSKI, RA, Owen M, White RJ, Takaoka Y, Bellon EM Middle meningeal artery trauma. Surgical Neurology. Elsevier Science Inc, 1981, roč. 17, čís. 3, s. 200–203. DOI:10.1016/0090-3019(82)90280-4.  
  6. KORS, EE, Terwindt GM, Vermeulen FL, Fitzsimons RB, Jardine PE, Heywood P, Love S, van den Maagdenberg AM, Haan J, Frants RR, Ferrari MD Delayed cerebral edema and fatal coma after minor head trauma: role of the CACNA1A calcium channel subunit gene and relationship with familial hemiplegic migraine. Annals of Neurology. 2001, roč. 49, čís. 6, s. 753–760. DOI:10.1002/ana.1031. PMID 11409427.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]