Luca Cambiaso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luca Cambiaso
Narození18. října 1527
Moneglia
Úmrtí6. září 1585 (ve věku 57 let)
El Escorial
Povolánímalíř, sochař a kreslíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luca Cambiaso, někdy též Cambiasi nebo Cangiagio (18. listopadu 1527 Moneglia – 6. září 1585 San Lorenzo de El Escorial) byl italský malíř pozdního manýrismu. Je znám také jako Lucchetto da Genova.

Život[editovat | editovat zdroj]

Luca Cambiaso byl synem malíře Giovanni Cambiasa, u kterého se vyučil. Měl možnost studovat a kopírovat fresky mistrů italské renesance (Perin del Vaga – žák Rafaela, Domenico Beccafumi, Il Pordenone). Již v patnácti letech maloval spolu se svým otcem fasádní obraz v Janově (Palazzo Saluzzo, 1543-4) a v sedmnácti ho vévoda Grimaldi pověřil zhotovením fresky v Palazzo Doria v Janově (nyní Prefektura). V letech 1557-1559 maloval fresky v kostele San Matteo v Janově ve spolupráci s Giovanni Battista Castello (Il Bergamasco).

Malíř zažíval osobní krizi, když jeho žena zemřela a papež mu nedovolil oženit se s její sestrou, která mu vedla domácnost a starala se o jeho děti. Roku 1583 ho pozval španělský král Filip II. aby dokončil cyklus fresek v Escorialu, které začal malovat Castello (Il Bergamasco). Cambiaso pozvání přijal s nadějí, že král pomůže vyřešit jeho problém přímluvou ve Vatikánu, ale zemřel dva roky po příchodu do Madridu.

Jeho syn Orazio Cambiasi byl barokní malíř. Luca Cambiaso měl řadu následovníků a je považován za zakladatele janovské malířské školy v 16. století. (Giovanni Andrea Ansaldo, Simone Barabino, Giulio Benso, Battista a Bernardo Castello, Giovanni Battista Paggi, Francesco Spezzini, Lazzaro Tavarone).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Luca Cambiaso, Navštívení, Google Art Project

Luca Cambiaso měl bohatou fantazii a zručnost a brzy překonal umění svého otce. V Římě se seznámil s malbou Michelangela a přejal zprvu jeho robustní plastický styl, ale kolem roku 1550, kdy opustil definitivně rodinnou dílnu, se přiklonil k lehčí a elegantnější manýristické malbě, jakou reprezentoval např. Parmigianino a Correggio. Byl známý svou rychlostí a uvádí se, že byl schopen malovat oběma rukama současně. Za svou nástropní fresku Ráj v San Lorenzo (Escorial) obdržel odměnu 2 000 dukátů, zřejmě nejvyšší sumu jaká byla do té doby zaplacena za jediné dílo umělce.

Cambiaso vytvořil množství kreseb. Jeho zájem o teoretické otázky malby a stanovení proporcí lidské postavy ho vedl v náčrtcích kompozic k schematickému zjednodušení. Kolem roku 1565 začal kreslit některé figury v geometrickém stylu, složené z kubických tvarů (la maniera cubica).[1] Cambiasa mohly inspirovat podobné kresby Dürera a dalších německých malířů, ale mohl tak reagovat také na přísná omezení Tridentského koncilu. Cambiaso žil v době, kdy kardinál G.F. Carafa a pozdější papež Pavel IV. obnovil inkvizici (1542) a zavedl přísná pravidla, která omezovala malíře ve výběru témat i způsobu malby. Roku 1563 Tridentský koncil zakázal zobrazování nahého lidského těla.

Cambiaso je uváděn jako zakladatel tzv. luminismu. Jako první použil nasvícení noční scény v centru obrazu užitím umělého světla svíčky nebo lampy a teplých tónů barev (Klanění pastýřů, 1570, Madona se svíčkou, 1575)[2] Byl předchůdcem Caravaggia a Georgese de la Tour.

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

Luca Cambiasso, Venuše s Kupidem 1570, AI Chicago
Luca Cambiaso, Svatá rodina s Janem Křtitelem
  • Venuše s Kupidem, 1570, The Art Institute of Chicago
  • Madona s dítětem (1570–1580), Galerie Uffizi, Florencie
  • Autoportrét malíře, který maluje svého otce Giovanniho, kolem 1570, olej na plátně, 104x97, Palazzo Bianco, Janov
  • I santi Luca, Basilio, Agostino e Antonio abate con Antonio Doria, olej na plátně, 213x133, Palazzo Bianco, Janov
  • Venuše a Adonis, 1565, olej na plátně, 174x107, Palazzo Bianco, Janov
  • Sv. Jeroným, olej na plátně, 71,5x63, Palazzo Bianco, Janov
  • Kristus na kříži, olej na plátně, 171x130, Palazzo Bianco, Janov
  • Věčný Otec, olej na desce, 40x33,5, Palazzo Bianco, Janov
  • Madona s dítětem, sv. Jan a svatá Alžběta, Madonna se svíčkou, 1570-1575, olej na plátně, 104x109, Palazzo Bianco, Janov
  • S. Matteo e il miracolo del dragone d'Etiopia, freska, kostel sv Matouše (Janov) [3]
  • Mučednictví svatého Bartoloměje, Kostel Santa Maria Assunta, La Spezia
  • Kající se sv. Jeroným, olej na plátně, Klášter Kapucínů (Monterosso al Mare)
  • Pieta, olej na plátně, Klášter Kapucínů (Monterosso al Mare)
  • Klanění pastýřů (1565–1570), Pinacoteca di Brera
Luca Cambiaso, Madona s dítětem v zavinovačce, Accademia Ligustica di Belle Arti
  • Madona s dítětem v zavinovačce, 1575-80, Museo dell’Accademia Ligustica di Belle Arti, Genoa
  • Diana odhalující těhotenství Kallistó, 1570, Gemäldegalerie, Kassel [4]
  • Útěk Aenea, Anchise, and Ascaniuse z Tróje, 1555-60, Hermitage, St. Petersburg
  • Venuše a Adonis, 1565-69, Hermitage, St. Petersburg
  • Venuše a Adonis, Galeria Borghese, Řím
  • Smrt Lukrécie, Spící Amor, Svatá rodina, Prado, Madrid
  • Bojující jezdci, 1565-1566, Minneapolis Institute of Arts
  • Alegorie Venuše a Pozemské marnivosti, kolem. 1570, New Orleans Museum of Art

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1] Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine. Luca Cambiaso, Disegno, Firenze, Uffizi, Gabinetto dei disegni e delle stampe
  2. B. Suida Manning, The nocturnes of Luca Cambiaso", The Art Quarterly, vol XV, No 3, Autumn 1952, p. 199.
  3. Cambiaso Luca: S. Matteo e il miracolo del dragone d'Etiopia
  4. Luca Cambiaso: Diana Discovering the Pregnancy of Callisto, 1570 Gemäldegalerie, Kassel

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Schulz H. Geometrie der Figur: Luca Cambiaso und die moderne Kunst. Osnabrück: Verlag des muzea- und Kunstvereins Osnabrück eV, 2007.
  • Jonathan Bober (Editor), Luca Cambiaso: 1527-1585, Silvana Editoriale, 2006, ISBN 978-88-366-0734-1
  • Bartoletti, M. "Cambiaso, Luca." In Saur Allgemeines Künstlerlexikon. Vol. 15. Munich and Leipzig, 1997, pp. 659-60
  • Magnani L. Luca Cambiaso Da Genova all´Escorial, Genua 1995.
  • Torriti P. Luca Cambiaso: disegni. Genova: SAGEP, 1966
  • Suida W., Suida Manning B. Luca Cambiaso: la vita e le opere. Milano: Casa Editrice Ceschina, 1958
  • Federico Alizeri, Guida artistica per la città di Genova, Genoa, 2 vols., 1846-1847, II, p.457-458;
  • Federico Alizeri, Guida illustrativa del cittadino e del forestiero per la città di Genova e sue adiacenze, Genova, 1875, p. 198;
Luigi Orengo: Luca Cambiaso, Accademia Ligustica di Belle Arti, 1935

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]