Luca Antonio Predieri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luca Antonio Predieri
Narození13. září 1688
Bologna
Úmrtí3. ledna 1767 (ve věku 78 let)
Bologna
Povoláníhudební skladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luca Antonio Predieri (13. září 1688 Bologna – 3. ledna 1767 tamtéž) byl italský hudební skladatel a houslista.

Život

Narodil se 13. září 1688 v Bologni do hudební rodiny. Giacomo Maria Predieri (1611–1695) byl varhaník a hudební skladatel, Antonio Predieri (1650–1710) zpěvák, Angelo Predieri (1655–1731) zpěvák a skladatel a Giacomo Cesare Predieri (1671-1753) hudební skladatel. Hru na housle studoval Abondia Biniho a Tomasa Antonia Vitaliho, kontrapunkt u Giacoma Cesare Predieriho, Angela Predieriho a Giacoma Antonia Pertiho. Ve věku 16 let byl členem orchestru baziliky sv. Petra v Bologni.

Jako operní skladatel debutoval 28. října 1710 operou La Partenope v divadle Teatro Marsigli-Rossi, u příležitosti otevření divadla. Na základě úspěchu jeho oper a oratorií se stal v roce 1716 členem Filharmonické akademie (Accademia Filarmonica di Bologna) a v roce 1723 stanul v jejím čele. Kromě toho byl hudebním ředitelem (maestro di capella) chrámech San Paolo Maggiore, Madonna di Galliera, Santa Maria della Vita a konečně i v katedrále sv. Petra. Do roku 1737, kdy opustil Bolognu, zkomponoval 25 oper, 5 oratorií a mnoho církevních skladeb i světských instrumentálních děl.

Jeho opery byly známy i ve Vídni. V roce 1731 tam měla premiéru jeho opera Amor a v roce 1735 opera Il sogno di Scipione komponovaná na objednávku k narozeninám cisaře Karla VI. Po smrti Antonia Caldary v prosinci roku 1736, jej dvorní kapelník císaře Karla IV. Johann Joseph Fux pozval do Vídně jako svého asistenta. Po Fuxově smrti v roce 1741 vykonával povinnosti prvního kapelníka ačkoliv oficiálně jím byl jmenován až v roce 1746. U vídeňského dvora pak sloužil až do roku 1751, kdy odešel do důchodu. Podržel si však svůj plat i titul, ačkoliv povinnosti kapelníka převzal Johann Georg Reutter.

V roce 1765 se vrátil do rodné Bologni, kde také 3. ledna 1767 zemřel ve věku 78 let. Jeho syn Giovanni Battista Predieri (1725–1765) pokračoval v rodinné tradici a stal se rovněž varhaníkem a hudebním skladatelem.

Dílo

Ačkoliv jeho opery byly většinou zapomenuty a mnohé partitury ztraceny, jeho chrámová hudba a některé árie jsou stále hrány.

Opery

  • La Partenope (libreto Silvio Stampiglia, Bologna, Teatro Marsigli-Rossi, 1710)
  • La virtù in trionfo o sia La Griselda, dramma per musica, libreto Tomaso Stanzani podle Apostola Zena, Bologna, Teatro Marsigli-Rossi, 1711)
  • La Giuditta (libreto Francesco Silvani, Ancona, Teatro La Fenice, 1713)
  • Lucio Papirio (libreto Antonio Salvi, Pratolino, Villa Medici, 1714
  • Astarte (libreto Apostolo Zeno and Pietro Pariati, Řím, Teatro Capranica, 1715)
  • Il pazzo per politica (libreto Giovanni Battista Gianoli, Livorno, Teatro San Sebastiano, 1717)
  • Il duello d'amore e di vendetta (dramma giocoso, libreto Francesco Salvi, Livorno, Teatro San Sebastiano, 1718)
  • La fede ne' tradimenti (libreto Girolamo Gigli, Florencie, Teatro della Pergola, 1718)
  • Merope (libreto Apostolo Zeno a Pietro Pariati, Livorno, Teatro San Sebastiano, 1718)
  • Anagilda, libreto Girolamo Gigli, Turín, Teatro Carignano, 1719)
  • Il trionfo della virtù (libreto Francesco Pecori, Florencie, Teatro della Pergola, 1719)
  • Il trionfo di Solimano, ovvero Il trionfo maggiore è vincere se stesso (libreto Francesco Pecori, Florencie, Teatro della Pergola, 1719)
  • La finta pazzia di Diana (dramma pastorale, Florencie, Teatro della Pergola, 1719
  • Astarto (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno a Pietro Pariati, Florencie, Teatro della Pergola, 1720)
  • Tito Manlio (libreto Matteo Noris, Florencie, Teatro della Pergola, 1720)
  • Sofonisba (libreto Francesco Silvani, Řím, Teatro Alibert, 1722)
  • Scipione (libreto Apostolo Zeno, Řím, Teatro Alibert, 1724)
  • Cesare in Egitto (libreto Giacomo Francesco Bussani, Řím, Teatro Capranica, 1728)
  • Astianatte (libreto Antonio Salvi, Alexandrie, Teatro Soleri,1729)
  • Eurene (libreto Claudio Nicola Stampa, Milán, Teatro Regio Ducal, 1729)
  • Ezio (libreto Pietro Metastasio, Milán, Teatri Regio Ducal, 1730)
  • Alessandro nell'Indie (libreto Metastasio, Milán, Teatro Regio Ducal, 1731)
  • Scipione il giovane (libreto Giovanni Francesco Bortolotti, Benátky, Teatro San Giovanni Grisostomo, 1731)
  • Amor prigionero (libreto Metastasio, Vídeň, 1732)
  • Il sogno di Scipione (libreto Metastasio, 1735, Vídeň)
  • Zoe, libreto Francesco Silvani, Benátky, Teatro San Cassiano, 1736)
  • Gli auguri spiegati (libreto Giovanni Claudio Pasquini, Laxenburg, 1738)
  • La pace tra la virtù e la bellezza (libreto Metastasio, Vídeň, 1738)
  • Perseo (festa di camera, libreto Giovanni Claudio Pasquini, Vídeň, 1738)
  • Astrea placata, ossia La felicità della terra (festa di camera, libreto Metastasio, Vídeň, 1739)
  • Zenobia (libreto Metastasio,Vídeň, Favorita Palace, 1740)
  • Armida placata (pasticcio, spolupráce Georg Christoph Wagenseil, Johann Adolph Hasse, Giuseppe Bonno a Girolamo Abos, libreto Giovanni Ambrogio Migliavacca, Vídeň, 1750, u příležitosti narozenin císařovny Alžběty Kristýny Brunšvicko-Wolfenbüttelské

Oratoria

  • Santi Cipriano e Giustina martiri (Bologna, chrám Maria della Vita, 1712)
  • L'Adamo (text Girolamo Melani, Bologna, chrám La Madonna di Galliera, 1723)
  • La caduta di Gerusalemme (Bologna, chrám Santa Maria della Vita, 1727)
  • San Pellegrino Laziosi (Bologna, chrám La Madonna di Galliera, 1729)
  • Gesù nel tempio (Bologna, chrám Santa Maria della Vita, 1735)
  • Il sacrificio d'Abramo (text Francesca Menzoni-Giusti, Vídeň, 1738)
  • Isacco figura del Redentore (Vídeň, 1740)

Chrámová hudba

Kromě níže uvedeného Predieri zkomponoval mnoho mší, antifon a žalmů pro kostely v Bologni a pro císařský dvůr ve Vídni

  • Stabat Mater (pro smíšený sbor, dvoje housle, violu, violoncello, kontrabas a varhany)
  • Lamentace pro Pašijový týden:
  • Moteta: Dulcis plaga, Ecce dies, Super astra in corde meo, Tuba canit (pro zpěv a orchestr)
  • Te Deum (smíšený sbor a orchestr)
  • Inno alla Beata Vergine Maria (hymnus pro smíšený sbor a orchestr)
  • Ave Maris Stella (smíšený sbor a orchestr; 3 verze komponované v letech 1738, 1740, 1746)
  • Magnificat (smíšený sbor a orchestr; 3 verze komponované v letech 1739, 1740, 1746)
  • Missa Sanctissimi Francisci (mše pro smíšený sbor, 2 trubky, 2 housle a 2 pozouny, 1746)
  • Missa Nativitatis (vánoční mše pro smíšený sbor, trubky a housle, 1747)

Instrumentální hudba

  • Koncert b-moll pro housle a smyčcový orchestr
  • "Quel ruscel che tra sassi si frange" (kantáta)
  • "Or che Lidia adorata" (kantáta)
  • Sonáty pro cembalo G-dur, C-dur a D-dur
  • Sinfonia B-dur

Literatura

  • Roman Ortner: Luca Antonio Predieri und sein Wiener Opernschaffen. Notring, Wien 1971.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luca_Antonio_Predieri&oldid=15035633“