Lubomyr Huzar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lubomyr kardinál Huzar
Coat of arms of Lubomyr Husar.svg

Lubomyr kardinál Huzar MSU (ukrajinsky Любомир Гузар) (26. února 1933 Lvov) je ukrajinský řeckokatolický kněz, emeritní vyšší arcibiskup kyjevsko-haličský, kardinál.

Narodil se ve Lvově, mládí prožil na území Polska. V roce 1944 před příchodem sovětské armády opustil spolu s rodinou Ukrajinu a emigroval do Rakouska. V letech 1944 - 1949 žil v Salcburku, později v USA. Zde studoval filozofii a teologii na univerzitách v Stamfordu, Washingtonu a New Yorku. Stuoval rovněž na Papežské univerzitě Urbaniana v Římě. V letech 1958 až 1969 přednášel na univerzitě ve Stamfordu, následující tři roky vyučoval na Urbanianu.

Kněžské svěcení v byzantském ritu přijal 30. března 1958 v katedrále ve Stamfordu. V letech 1966 - 1969 působil jako duchovní v řeckokatolické farnosti v městě Kerhonkson. V roce 1972 roku vstoupil do řádu studytů (MSU - Monaci Studiti Ucraini), od roku 1974 byl představeným kláštera v Grottaferrata.

Dne 2. dubna 1977 mu arcibiskup Josip Slipyj tajně udělil biskupské svěcení (bez předchozího papežského potvrzení). V roce 1993 se vrátil na Ukrajinu s úkolem vytvořil klášter svého řádu v ternopilské archieparchii.

V roce 1995 byl synodem biskupů Ukrajinské řeckokatolické církve vybrán za exarchu kyjevsko-vyšegorodského. O rok později získal potvrzení svého biskupského svěcení od papeže Jana Pavla II. a 22. února tohoto roku byl jmenován titulárním biskupem Nisa di Licia. Na podzim téhož roku se stal pomocným biskupem lvovského arcibiskupa s titulem koadjutora a mimořádnými pravomocemi. Po smrti kardinála Ljubačivského 23. prosince 2000 byl jmenován apoštolským administrátorem lvovské arcidiecéze.

25. ledna 2001 ho synod biskupů Ukrajinské řeckokatolické církve zvolil vyšším arcibiskupem Lvova a následně získal potvrzení svého titulu od papeže Jana Pavla II. Ten ho také v 21. února téhož roku při konzistoři jmenoval kardinálem.

V roce 2005 se účastnil konkláve po smrti Jana Pavla II. Od srpna téhož roku jako vrcholný představitel Ukrajinské řeckokatolické církve získal titul arcibiskupa kyjevsko-haličského. Následujících pět let se snažil o vznik řecko-katolického patriarchátu na Ukrajině.[1][2]10. února 2011 rezignoval na svoji funkci. Jeho nástupcem se stal Svjatoslav Ševčuk.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=2379
  2. http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=9821
  3. http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/novy-vyssi-arcibiskup-ukrajinske-reckokatolicke-cirkve/

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lubomyr Huzar na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]