Lubomyr Huzar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Eminence Blaženost
Lubomyr kardinál Huzar

Lubomyr kardinál Huzar
Církev Ukrajinská řeckokatolická církev
Znak Coat of arms of Lubomyr Husar.svg
Svěcení
Kněžské svěcení 30. března 1958
světitel Ambrozij Andrej Senyšin
Biskupské svěcení 2. dubna 1977
světitel Josip Slipyj
Kardinálská kreace 21. února 2001
kreoval Jan Pavel II.
Titul kardinál kněz od Santa Sofia a Via Boccea
Osobní údaje
Datum narození 26. února 1933 (82 let)
Místo narození Lvov
UkrajinaUkrajina Ukrajina
Národnost ukrajinská

Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech

Lubomyr kardinál Huzar MSU (ukrajinsky Любомир Гузар; * 26. února 1933 Lvov) je ukrajinský řeckokatolický kněz, emeritní vyšší arcibiskup kyjevsko-haličský, kardinál.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Lvově, mládí prožil na území Polska. V roce 1944 před příchodem sovětské armády opustil spolu s rodinou Ukrajinu a emigroval do Rakouska. V letech 1944 - 1949 žil v Salcburku, později v USA. Zde studoval filozofii a teologii na univerzitách v Stanfordu, Washingtonu a New Yorku. Studoval rovněž na Papežské univerzitě Urbaniana v Římě. V letech 1958 až 1969 přednášel na univerzitě ve Stanfordu, následující tři roky vyučoval na Urbanianu.

Kněžské svěcení v byzantském ritu přijal 30. března 1958 v katedrále ve Stamfordu. V letech 1966 - 1969 působil jako duchovní v řeckokatolické farnosti v městě Kerhonkson. V roce 1972 roku vstoupil do řádu studytů (MSU - Monaci Studiti Ucraini), od roku 1974 byl představeným kláštera v Grottaferrata.

Dne 2. dubna 1977 mu arcibiskup Josip Slipyj tajně udělil biskupské svěcení (bez předchozího papežského potvrzení). V roce 1993 se vrátil na Ukrajinu s úkolem vytvořil klášter svého řádu v ternopilské archieparchii.

V roce 1995 byl synodem biskupů Ukrajinské řeckokatolické církve vybrán za exarchu kyjevsko-vyšegorodského. O rok později získal potvrzení svého biskupského svěcení od papeže Jana Pavla II. a 22. února tohoto roku byl jmenován titulárním biskupem Nisa di Licia. Na podzim téhož roku se stal pomocným biskupem lvovského arcibiskupa s titulem koadjutora a mimořádnými pravomocemi. Po smrti kardinála Ljubačivského 23. prosince 2000 byl jmenován apoštolským administrátorem lvovské arcidiecéze.

25. ledna 2001 ho synod biskupů Ukrajinské řeckokatolické církve zvolil vyšším arcibiskupem Lvova a následně získal potvrzení svého titulu od papeže Jana Pavla II. Ten ho také v 21. února téhož roku při konzistoři jmenoval kardinálem.

V roce 2005 se účastnil konkláve po smrti Jana Pavla II. Od srpna téhož roku jako vrcholný představitel Ukrajinské řeckokatolické církve získal titul arcibiskupa kyjevsko-haličského. Následujících pět let se snažil o vznik řecko-katolického patriarchátu na Ukrajině.[1][2]10. února 2011 rezignoval na svoji funkci. Jeho nástupcem se stal Svjatoslav Ševčuk.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=2379
  2. http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=9821
  3. http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/novy-vyssi-arcibiskup-ukrajinske-reckokatolicke-cirkve/

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lubomyr Huzar na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]