Lubomír Koželuha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lubomír Koželuha
Základní informace
Narození1. září 1918
Brno, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. září 2008 (ve věku 90 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Žánryopera a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog, sbormistr, zpěvák, dirigent, houslista, učitel a kulturní pracovník
Nástrojehlas
PříbuzníZdeněk Koželuha (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lubomír Koželuha (1. září 1918 Brno[1]10. září 2008 Brno) byl český zpěvák, sbormistr, hudební skladatel a pedagog. Jeho bratrem byl Zdeněk Koželuha.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na Státním mužském ústavu učitelském v Brně. Po maturitě vstoupil na brněnskou konzervatoř, kde studoval skladbu u Viléma Petrželky a dirigování u Bohumíra Lišky. Zpíval ve Filharmonickém spolku Beseda Brněnská a ve sboru Národního divadla v Brně. Stal se učitelem hudební výchovy v Brně, řídil Slatinský pěvecký sbor a sbor v Brně-Táboře. V roce 1940 absolvoval při Besedě Brněnské hudebně pedagogický kurz u Graciana Černušáka a Rudolfa Wünsche a kurz řízení sboru u Viléma Steinmana. Po válce studoval v letech 1946–1948 hudební výchovu u Bohumíra Štědroně na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.

Za války byl totálně nasazen jako dělník v Horních Počaplech. Po skončení války učil hudební výchovu na Reálném gymnáziu Zdeňka Nejedlého v Brně. V roce 1949 se stal učitelem harmonie na brněnské konzervatoři. Mezi jeho žáky patřil mimo jiné skladatel Pavel Blatný. Byl sbormistrem pěveckého sboru Veleslavín. V letech 1972–1974 působil jako ředitel Vejvanovského konzervatoře v Kroměříži a v letech 1974–1979 byl inspektorem kultury Národního výboru města Brna.

Byl činný i organizačně. Působil v Klubu moravských skladatelů, byl tajemníkem Svazu českých skladatelů v Brně a na všech školách, kde působil, zakládal sbory, pěvecké kroužky i nástrojové skupiny.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Hudebně dramatická díla[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Slavnostní ouvertura (1944)
  • Slovenský tanec (1951)
  • Slavnostní pochod (1956)
  • Řetězový tanec (1961)
  • Configuratio, sex partes per orchestra (1970)
  • Tři obelisky pro symfonický orchestr (1973)
  • Portréty pro symfonický orchestr (1984)
  • Adagio pro housle sólo a Brass Band Brno (1994)
  • Triptychon pro 10 dechových nástrojů (1996)

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 2 smyčcová kvarteta
  • Sonáta pro violoncello a klavír (1943)
  • Dechový kvintet (1962)
  • Tři bagately pro fagot a klavír (1965)
  • Tři črty pro housle a klavír (1971)
  • Trio pro housle, violu a klavír (1981)
  • Sonáta pro čtyři fagoty (1985)
  • Adagio pro housle (1985)
  • Rozhovor pro tři flétny (1986)
  • Kontrasty pro hoboj a klavír (1987)
  • Sonáta pro lesní roh a klavír (1989)
  • Kvintet pro žestě (1985)
  • Koncert pro cimbál a klavír (1997)
  • Obrázek pro violoncello a cimbál (1998)
  • Dívám se do dálky pro dvoje housle (1998)
  • Reminiscence pro housle a harfu (2000)
  • Koncert pro cimbál a klavír nebo smyčce (2001)
  • Balady pro violoncello a klavír (2001)

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Pozdravení jara pro baryton a orchestr (1943)
  • Za nový život pro baryton a klavír (1952)
  • Písně života pro alt a klavír (text Jaroslav Macháček, 1973)
  • Sny na dlani, tři písně na text Jiřího Wolkera pro střední hlas a komorní orchestr (1977)
  • Vzpomínka na Marii pro střední hlas a klavír (text Bertold Brecht, 1981);
  • Křídlo Ikarovy samoty, balada pro střední hlas, violoncello a klavír (text Ludvík Štěpán, 1986);
  • Procházky Brnem pro nižší hlas a klavír (text Ivan Blatný 1987)
  • Jsi u mne pro soprán a klavír nebo kvartet (text Zuzana Nováková, 1995)
  • Vyznání pro soprán (text Jarmila Bednaříková, 2001)
  • V srdce ryzí se zadívej, cyklus pro soprán a kytaru (text Francesco Petrarca, 2001)
  • Píseň večera pro soprán, flétnu, hoboj, violoncello a klavír (text Ludvík Štěpán, 1992)

Sbory[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika 17380, sn. 265 [online]. MZA [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha
  • International Who is Who in Music, 16. vydání, Cambridge
  • Čeněk Gardavský: Skladatelé dneška, Praha, 1961
  • Jiří Fukač: S Lubomírem Koželuhou o konfiguracích života, Opus musicum 1975, č. 5, s. 145

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]