Lovro Toman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lovro Toman
Lovro Toman r. 1867
Lovro Toman r. 1867
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Ve funkci:
1867 – 1870
Poslanec Kraňského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???

Narození10. srpna 1827
Kamna Gorica
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. srpna 1870
Rodaun
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťJosipina Turnograjska
Luiza Altman
Alma materVídeňská univerzita
Univerzita Štýrský Hradec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lovro Toman (10. srpna 1827 Kamna Gorica15. srpna 1870 Rodaun[1]) byl rakouský básník a politik slovinské národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Od roku 1836 studoval normální školu v Lublani, kde v letech 1839–1845 vystudoval i lyceum a v období let 1845–1847 filozofii. Následně odešel studoval práva na Vídeňské univerzitě. Během revolučního roku 1848 se podílel na studentském životě ve Vídni a v Lublani přednesl veřejný projev, který vyvolal značný ohlas. Pokračoval pak ve studiích na univerzitě ve Štýrském Hradci. V roce 1852 získal titul doktora práv. Nastoupil na finanční prokuraturu v Lublani a pak na krajský soud v Krani. Roku 1853 se oženil se spisovatelkou Josipinou Turnograjskou. Po svatbě se manželé přestěhovali do Štýrského Hradce. Zde působil Lovro jako koncipient. Josipina Turnograjska zemřela v roce 1854. Od roku 1856 byl Lovro praktikantem na finanční prokuratuře v Lublani, později působil jako advokát v Radovljici. Roku 1863 se nově oženil s Luizou Altman.[1][2]

Po obnovení ústavní vlády se zapojil i do politiky. Od roku 1861 byl poslancem Kraňského zemského sněmu.[1] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Kraňsko (kurie venkovských obcí, obvod Radovljica, Weißenfels).[3] K roku 1861 se uvádí jako advokát, bytem v Radovljici.[4] Patřil mezi hlavní postavy slovinské strany ve vídeňském parlamentu.[2] Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady vyslán i roku 1867, nyní za kurii obchodních a živnostenských komor. 14. prosince 1869 po znovuzvolení opětovně složil slib. Rezignoval roku 1870 v rámci hromadného složení mandátů u slovanských poslanců nespokojených s ústavním vývojem státu.[3]

Roku 1865 se přestěhoval do Lublaně a po šest let byl tajemníkem obchodní a živnostenské komory. V závěru života trpěl zdravotními obtížemi. Odešel na léčení na předměstí Vídně, kde zemřel roku 1870.[1]

Byl činný i jako romantický básník. Ovlivnil ho Janez Bleiweis.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Lovro Toman [online]. Slovenski biografski leksikon [cit. 2014-08-11]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. a b Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Toman (Lovro), s. 151. (německy) 
  3. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=148&size=45