Louis Renault (právník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Louis Renault

Louis Renault (21. května 1843, Autun8. února 1918, Barbizon) byl francouzský právník, vysokoškolský profesor a nositel Nobelovy ceny míru z roku 1907 společně s Ernestem Teodorem Monetou.

V letech 18681873 působil jako profesor římského a obchodního práva na univerzitě v Dijonu. Od roku 1873 až do své smrti přednášel na právnické fakultě Pařížské univerzity, kde se v roce 1881 stal profesorem mezinárodního práva. V roce 1890 byl jmenován právním znalcem ministerstva zahraničních věcí a zkoumal francouzskou zahraniční politiku ve světle mezinárodního práva. V této pozici absolvoval mnoho konferencí, byl u obou Haagských úmluv (1899, 1907) a účastnil se i Londýnské námořní konference v letech 19081909.

Napsal mnoho článků i monografií specializovaných týkajících se mezinárodního práva. Společně s kolegou a přítelem C. Lyon–Caenem sepsal několik děl týkajících se obchodního práva, jehož souhrn vyšel ve dvou svazcích, samotné pojednání obsáhlo osm svazků a manuál vyšel v mnoha vydáních.

Roku 1879 vydal svůj spis Úvod do studia mezinárodního práva a v roce 1917 další knihu První porušení mezinárodního práva v Německu, kde hodnotil německou invazi do Belgie a Lucemburska.

V roce 1907 mu byla společně s italským pacifistou a pozdějším nacionalistou Ernestem Teodorem Monetou udělena Nobelova cena míru.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Renault (jurist) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]