Loubenka pochybná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLoubenka pochybná
alternativní popis obrázku chybí
Loubenka pochybná (Thladiantha dubia)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádtykvotvaré (Cucurbitales)
Čeleďtykvovité (Cucurbitaceae)
Rodloubenka (Thladiantha)
Binomické jméno
Thladiantha dubia
Bunge, 1833
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zralý plod

Loubenka pochybná (Thladiantha dubia) je popínavá, dvoudomá, vytrvalá bylina pocházející z jihovýchodní Číny. Je jedním z asi 25 druhů rodu loubenka, které téměř výhradně pocházejí z východní Asie. Postupně počala být na velkém území východní a jihovýchodní Asie pěstována jako nenáročná okrasná rostlina, hlavně pro rychlý růst, hezké listy a nápadné květy i plody. V průběhu staletí byla rozšířena do Evropy i Severní Ameriky, kde na mnoha místech zplaněla a dostala se ze zahrad do volné krajiny. Na území dnešní České republiky byl tento neofyt poprvé zaznamenán v roce 1939.[1][2][3][4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Na kvalitu půdy není loubenka pochybná náročná a vyhovuje ji teplejší klíma střední a jižní Evropy. Pokud se dostane do vlhké a na živiny bohaté půdy na výslunném stanovišti vyroste ale mnohem rychleji, je mohutněji a mívá více květů i plodů. Kvete poměrně dlouho, od června do září. Samičí květy jsou ve své domovině opylovány včelami rodu Ctenoplectra, které v Evropě nežijí. Evropské včely jejích nektar neláká a proto květy málo navštěvují.

V ČR je známo několik desítek lokalit na kterých dlouhodobě roste, jsou častěji v termofytiku než mezofytiku. Vyskytuje se na vlhčích místech v okolí lidských sídel, na rumištích, v křovinách, u starých plotů a v neudržovaných parcích. Při růstu se lodyha přidržuje okolních rostlin nebo konstrukcí drsnými úponky. Ploidie druhu je 2n = 18.[1][2][5]

Samičí květ

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dvoudomá rostlina s popínavými, hranatými, vidličnatě větvenými, odstále chlupatými lodyhami dlouhými 1 až 3 metry, které vyrůstajíc z vytrvalých hlíz. Lodyhy jsou porostlé jednoduchými, z paždí listů rostoucími drsnými, nerozvětvenými, z počátku stočenými úponky a střídavými listy s robustními řapíky. Jejich čepele jsou celistvé, srdčité až široce oválné, po obvodě nepravidelně vroubkované a na vrcholu zašpičatělé. Listy bývají velké 5 až 15 krát 4 až 9 cm, jsou oboustranně porostlé drsnými chloupky a mají zřetelně vyniklou žilnatinu.

Samčí i samičí rostliny mají pětičetné, chlupaté, žluté až zlatožluté květykalichem s čárkovitými lístky a se zvonkovitou korunou s nestejnými, vejčitými lístky nahoře nazpět ohnutými. Samčí květy jsou velké 1,5 až 3 cm, rostou jednotlivě nebo v krátkých hroznovitých květenstvích, mají stopku 3 až 4 cm dlouhou, pět tyčinek srostlých po dvou a jednu volnou a zakrslý semeník. Samičí květy jsou velké 2 až 4,5 cm, rostou jednotlivě na stopkách 1 až 3 cm dlouhých, mají pět patyčinek, oválný semeník s mnoha vajíčky a krátkou čnělku s třílaločnou bliznou.

Plody jsou úzce vejčité bobule 4 až 5 cm dlouhé a 3 cm tlusté, jemně chlupaté a podélně rýhované. V mládí jsou žlutě a ve zralosti oranžové až tmavě červené. Obsahují mnoho zploštělých, černých, asi 4 mm velkých semen.[1][2][5][6][7][8]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Na většině území České republiky, díky teplotních podmínkách, obvykle nestačí semena plně vyzrát a nebývají schopná klíčit. Rostliny se proto šíří hlavně vegetativně, kořenovými hlízami. Z mateřské hlízy vyrůstají na všechny strany podzemní výhonky, na kterých co 4 až 8 cm raší drobné dceřiné hlízky, vytvoří se tak síť asi 50 cm velká. Časem propojovací výhonky uschnou a z nových hlízek rostou samostatné rostliny.[6][8]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Někdy se loubenka pochybná pěstuje jako okrasná rostlina na plotech a pergolách, které dokáže porůst v krátké době. Z důvodu produkce velkého počtu malých hlízek lze rostlinu jen těžce mechanicky zcela odstranit, přesto až na Japonsko nebývá považována za invazní druh.

Mladé plody mnohou být konzumovány syrové a mladé výhonky vařené. V Asii jsou v lidovém léčitelství používána semena pro posílení srdeční činnosti a kořeny pro podporu činnosti žaludku, jako diuretikum i ke zvýšení laktace.[2][5][6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0. Kapitola Thladiantha dubia, s. 440. 
  2. a b c d ELIÁŠ, Pavol ml. BOTANY.cz: loubenka pochybná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 02.02.2018 [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 02.02.2018]. Roč. 84, čís. 2, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  4. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Thladiantha dubia [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2018 [cit. 2018-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  5. a b c GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska VI/1: Žudrovka pochybná [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2008 [cit. 2018-02-02]. S. 193–194. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-03. ISBN 978-80-224-1002-1. (slovensky) 
  6. a b c SANTANNA, Cristine V.; BURNHAM, Robyn J. Thladiantha dubia [online]. North University, Ann Arbor, MI, USA, rev. 29.07.2013 [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. LU, Anmin; JEFFREY, Charles. Flora of China: Thladiantha dubia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b KARLSSON, Thomas. Flora Nordica, vol. 6: Thladiantha dubia [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE [cit. 2018-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-12. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]