Lopuštík skloněný
 Lopuštík skloněný | |
|---|---|
 Lopuštík skloněný (Hackelia deflexa) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brutnákotvaré (Boraginales) |
| Čeleď | brutnákovité (Boraginaceae) |
| Rod | lopuštík (Hackelia) |
| Binomické jméno | |
| Hackelia deflexa (Wahlenb.) Opiz, 1838 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lopuštík skloněný (Hackelia deflexa) je nenápadná, modře kvetoucí bylina převážně výše položených kamenitých míst se zásaditým podložím. Tento druh rodu lopuštík, který byl v minulosti zařazován do rodu strošek (Lappula), se v přírodě České republiky vyskytuje na omezeném počtu lokalit a je počítán mezi rostlinné druhy ohrožení vyhynutím.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Druh je cirkumpolárně rozšířen téměř po celé Evropě, kde roste hlavně v horách (Pyreneje, Alpy, Karpaty) a v severní části Asie, ze západní Sibiře až po Dálný východ. Obvykle se však vyskytuje jen ostrůvkovitě. V Severní Americe je zastoupen poddruhem americana. V Česku roste převážně v mezofytiku, nejvíce v Českém středohoří a Moravském krasu, do oreofytika proniká jen v Hrubém Jeseníku.[1][2][3][4]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Je obecně opovažován za rostlinu mokrých sutí a zřícenin, roste na úpatí zastíněných a vlhkých skalních stěn, ve skalních výklencích i na kamenitých polích s dostatkem humusu. Je obvyklým doprovodem zřícených i obývaných starobylých hradů (např. Nístějka a Návarov v severních Čechách).
Většinou roste v podhorském či horském pásmu a je vázán na vápenatý podklad. Je diagnostickým druhem nepočetného nitrofilního společenstva rostoucího ve speciálních mikroklimatických podmínkách pod skalními převisy. Rostlina vykvétá v červenci a srpnu.[5][6][7]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jednoletá až dvouletá, štětinatě chlupatá bylina s 2 až 60 cm vysokou lodyhou která je tuhá, přímá a větví se nejčastěji až v horní části. Listy má dlouhé 20 až 80 a široké 6 až 12 mm, jejich čepele jsou čárkovité nebo podlouhle kopinaté. Listová růžice je poměrně řídká a je tvořena řapíkatými listy, které brzy zasychají. Lodyžní listy jsou přisedlé, střídavé a směrem vzhůru se zmenšují.
Drobné, oboupohlavné, aktinomorfní květy nejsou větší než 5 mm a vyrůstají v mnohokvětém vijanu s listeny. Jsou pětičetné a mají krátké stopky, které se při zrání plodů prodlužují a sklánějí. Kalich je vytrvalý a jeho kopinaté cípy asi 1,5 mm dlouhé jsou přitlačené ke koruně, v době plodu se dvojnásobně zvětšují a nazpět odstávají. Nálevkovitá koruna o průměru asi 5 mm je světle modře zbarvená (ojediněle je bílá) a má krátkou trubku v ústí uzavřenou žlutými šupinkami pakorunky. V květu je pět krátkých tyčinek s prašníky, ze semeníku vyrůstá jedná čnělka s bliznou; pyl nutný k opylení přenáší hmyz.
Plod je poltivý a je tvořen čtyřmi tupě trojhrannými, zploštělými, hruškovitými tvrdkami připojenými ke krátkému čtyřhrannému lůžku. Jsou asi 4 mm dlouhé, hnědé, jemně zrnité a porostlé chlupy se záchytnými háčky, kterými se přichycují k srsti zvířat. Lopuštík skloněný se rozmnožuje výhradně semeny (tvrdkami). Ploidie druhu je 2n = 24.[1][2][5][6][8]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
V "Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin" z roku 2000 byl lopuštík skloněný zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (C1), v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012 je přeřazen mezi druhy silně ohrožené (C2b).[3][9][10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Lopuštík skloněný [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 15.04.2009 [cit. 2016-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Databáze C1 rostlin: Hackelia deflexa [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2016-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b DANČÁK, Martin; DUCHOSLAV, Martin. Flóra a vegetace Národní přírodní rezervace Špraněk [online]. Časopis slezského zemského muzea, Opava, rev. 2006 [cit. 2016-10-31]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Hackelia deflexa [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Hakélia zohnutá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2016-10-31]. S. 158–162. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Lopuštík skloněný [online]. Městský úřad, Jablonec nad Jizerou [cit. 2016-10-31]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Finland Nature and Species: Hackelia deflexa [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2016-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHAYKA, Katy. Minnesota Wildflowers: Hackelia deflexa [online]. Minnesota Environment and Natural Resources Trust Fund [cit. 2016-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2016-10-31]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2.
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 31.10.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lopuštík skloněný na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo lopuštík skloněný ve Wikislovníku
Taxon Hackelia deflexa ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření lopuštíku skloněného v ČR
- Foto lopuštíku skloněného
