Lope de Vega

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lope de Vega
Rodné jménoFélix Lope de Vega Carpio
Narození25. listopadu 1562
Madrid
Úmrtí27. srpna 1635 (ve věku 72 let)
Madrid
Příčina úmrtíspála
Povolánídramatik, básník, spisovatel, překladatel a katolický kněz
Alma materUniverzita v Alcale
Žánrpoezie a divadlo
Významná dílaOvčí pramen
Oceněnírytíř Suverénního řádu Maltézských rytířů (1627)
Manžel(ka)Isabel de Alderete y Urbina (1588–1594)
Juana de Guardo (1598–1612)
DětiMarcela de San Félix
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lope de Vega (též Félix Lope de Vega Carpio či Lope Félix de Vega Carpio; 25. listopadu 1562 Madrid27. srpna 1635 Madrid) byl španělský dramatik, básník a prozaik.

Studoval teologii a filozofii. Je mu připisováno přibližně 2000 her, z nichž se dochovalo 425. Mezi nejlepší se řadí zejména jeho historická dramata, která mají složité zápletky a rušný děj, s častým motivem cti. Vytvářel dramata „pláště a kordu“ a je zakladatelem nového dramatu jménem španělská komedie, což je veršované drama, kde se mísí tragické a komické prvky, rozdělené do tří částí.

Životní osudy

Studoval na jezuitské koleji v Madridu, ale ve dvanácti letech utekl z domova a vstoupil do služeb ávilského biskupa. Ve třinácti letech napsal svoji první divadelní hru. Po krátký čas studoval na univerzitě, prošel i armádou, v níž se účastnil invaze do Anglie, poté žil ve Valencii. Prožíval mnoho milostných vztahů (a to i v době, kdy se stal knězem). Byl dvakrát ženatý, ale k hlavní událostí v jeho životě došlo v roce 1634, kdy mu královský komorník unesl dceru. O rok později Lope de Vega zemřel. Za jeho rakví šel celý Madrid.[zdroj?]

Díla

Lopemu de Vegovi se připisuje až 2 000 prací, z nichž se dochovalo asi 470. Jeho autorství je však potvrzeno jen u 314 z nich. Psal mimo jiné náboženské hry (Narození Kristovo, Stvoření světa), pastýřské hry (Zamilovaný Amor), národní komedie s náměty antické a jiné historie (Vypálený Řím, Velikost Alexandrova, Císařská koruna, Koruna Otakarova, Hvězda sevillská, Ovčí pramen, Velkovévoda moskevský), mravoličné komedie (Zahradníkův Pes, Chytrá milenka, Nevšímavost dělá divy, Učitel tance, Vzbouření v blázinci), komedie pláště a dýky (Rytíř Olmeda) a pastýřské romány (Arcadia, Betlemští pastýři, La Dorotea).

Lope de Vega je považován za tvůrce tzv. komedie pláště a dýky, která čerpá náměty ze šlechtické společnosti, přináší témata,jako jsou láska, čest, žárlivost. Nezajímá se o prostředí a okolnosti, ale plně se soustřeďuje na zápletku. Prostřednictvím těchto her autor kritizuje společenskou morálku, poukazuje na nerovné postavení jednotlivých vrstev. Jeden z příkladů této komedie je Rytíř z Olmeda.

  • Ulice Lopeho de Vegy (Madrid)
    Ovčí Pramen (Fuenteovejuna [fwente o.βe.xuna]IPA) (1619) – Lope de Vega čerpá ze skutečných událostí, které se odehrály v r. 1476 – snaha o sjednocení Španělska. Jedná se o tříaktovou veršovanou divadelní hru s prvky jak tragickými, tak komickými (tzv. španělská komedie). Dílo dostalo název podle svobodné vesnice, která se vzbouří, protože komtur Goméz, představitel rytířského řádu, neuznává svobodná práva vesničanů, pronásleduje její obyvatele a znásilňuje ženy sedláků. Proto je zabit. Král vyšle do vsi soudce dona Rodriga, aby vraha potrestal. Obyvatelé se však na soud připraví. Na otázku, kdo je vrahem, zazní společná odpověď: „My, Fuente Ovejuna!“ Autor vyzdvihuje kolektivitu, čest a morálku vesničanů, zdůrazňuje právo na lidskou důstojnost. Jednota vesničanů tak zmaří vykonání trestu.
  • La Dorotea (1632) je nejcennějším románem Lope de Vegy. Obsahuje autobiografické prvky a zrcadlí se v něm Vegovy skandály s Elenou Osoriovou.

Galerie

Externí odkazy