Loni v Marienbadu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Loni v Marienbadu
Původní název L’Année dernière à Marienbad
Jazyk francouzština
Délka 94 minut
Žánr drama, tajemno, romantický
Námět a scénář Alain Robbe-Grillet
Režie Alain Resnais
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Delphine Seyrig
Giorgio Albertazzi
Josef Sacha Pitoëff (M./Muž)
Produkce Pierre Courau
Raymond Froment
Hudba Francis Seyrig
Kamera Sacha Vierny
Střih Jasmine Chasney
Henri Colpi
Výroba a distribuce
Premiéra 1961
Distribuce Cocinor
Loni v Marienbadu na IMDb

Loni v Marienbadu (L’Année dernière à Marienbad) je název filmového románu francouzského spisovatele Alaina Robbe-Grilleta a stejnojmenný film Alaina Resnaise podle Robbe-Grilletova scénáře.

Kniha[editovat | editovat zdroj]

Tzv. „ciné-roman“ je jakýsi přechod mezi románem a filmovým scénářem. V tomto žánru napsal Robbe-Grillet ještě dvě knihy.

Při práci na scénáři a následném natáčení pracoval současně i na románu, takže film a kniha se téměř shodují. V knize se nacházejí podrobné popisy jednotlivých scén se zvláštním zaměřením na detaily, které leckdy oku diváka uniknou, jako různé změny kostýmu, prostředí atd.

Kniha zdaleka nedosáhla takového úspěchu jako film.

Film[editovat | editovat zdroj]

Film byl vyroben ve Francii a v Itálii. V roce 1961 obdržel film Zlatého lva na filmovém festivalu v Benátkách.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Delphine Seyrig A./Žena
Giorgio Albertazzi X./Cizinec
Josef Sacha Pitoëff M./Muž

a další.

Obsah filmu[editovat | editovat zdroj]

Vypravěč, X., vzpomíná na podivný vztah s neznámou ženou, A., v luxusním hotelu obklopeném parkem. Film se odehrává nejméně ve dvou časových rovinách, které jsou obě součástí vyprávění X.

A. je v doprovodu muže, M., pravděpodobně manžela (fr. mari). X. se postupným naléháním snaží A. upomenout na jejich setkání předcházející rok pravděpodobně v Marienbadu. Když A. popře, že by loni v Marienbadu byla, X. připustí, že se možná setkali v Karlstadtu, v Baden-Salsa, či dokonce Frederiksbadu (všechna jména jsou fiktivní, Marienbad nemá žádnou přímou souvislost s českými Mariánskými Lázněmi. Během celého filmu sleduje divák několik setkání X. s A. i s jejím partnerem, se kterým hraje X. podivnou stolní hru na způsob domina, v níž M. vždy vyhraje. X. upomíná A. na její slib, že s ním odejde. Ona to však popírá nebo si nevzpomíná. Po řadě opakovaných proseb stupňujících se téměř až k výhrůžkám znejistěná A. a X. spolu opouští hotel.

Asi nejznámější scénou filmu je vyprávění o setkání A. a X. u sousoší muže a ženy a jejich možné interpretace jeho významu. Později stejně uvažují nad rolí psa u nohou ženy, načež A. usoudí, že pouze šel okolo a sokl je příliš malý, proto stojí tak blízko u ní. (Když bylo Alainu Robbe-Grilletovi vytýkáno, že jeho filmy a knihy zcela postrádají smysl pro humor, uvedl tuto scénu jako příklad vtipu v jeho díle).

Film proslul svou nejednoznačností výkladu.

Charakteristika filmu[editovat | editovat zdroj]

L'année dernière à Marienbad je charakteristickým příkladem tzv. nového románu ve filmu. V mnohém je podobný Robbe-Grilletově knize Žárlivost, zejména v užití role vypravěče, ve snaze dosáhnout nejednoznačnosti výkladu neustálým zpochybňováním daných faktů, nebo ve stejném pojmenování postav některých postav. Ve filmu je značně patrná Robbe-Grilletova snaha po maximální preciznosti.

Film pracuje se záběry zšeřelého starodávného hotelu a parku, který chvílemi ponurou až depresivní atmosféru stupňovanou zvukem varhan, jízdou kamery chodbami obloženými mramorem a zrcadlovými sály. Hotelem korzují hosté (v některých scénách i personál), konverzují, baví se, tančí, aniž by nějak zasahovali do děje.

Není zcela jasné, v jakém pořadí jednotlivé události proběhly, proto je Dialogy, záběry i celé scény se opakují s drobnými obměnami . Dlouhé záběry jsou střídány s řadou velmi krátkých sekvencí. Film je vrchovatě přeplněn podivuhodnými jevy, odkazujícími na snovou, nereálnou podstatu místa, kde se děj odehrává. V řadě scén se nelogicky objevuje stále totéž sousoší muže a ženy (u jezera, na terase, před hotelem). V celkovém záběru parku vrhají lidé a stromy odlišné stíny.

Emoce ve filmu projevují jen A., X. a částečně M. Všechny ostatní postavy jsou netečné a chladné.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Téměř polovina filmu vznikla ve filmových ateliérech. Exteriéry (zejména park) byly natočeny na zámku Nymphenburg u Mnichova v Německu.

Sousoší muže a ženy bylo zhotoveno z papíru, aby se s ním dalo podle potřeby natáčení manipulovat.

Alain Robbe-Grillet se po prvním zhlédnutí filmu velmi rozhněval na Alaina Resnaise, neboť v jedné scéně hraní „Marienbadského domina“ nastane okamžik, kdy by mohl bezpečně vyhrát i X. (jinak vítězí vždy M.). Robbe-Grillet pečlivost důsledně vyžadoval a Resnaisovi vytýkal nedůslednost.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]