Londýn

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Londýn
London
Londýnská City, Tower Bridge a Londýnské oko, Westminsterský palác s věží Big Ben.
Poloha
Souřadnice51°30′42″ s. š., 0°2′56″ z. d.
Nadmořská výška35 m n. m.
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
ZeměAnglieAnglie Anglie
RegionVelký Londýn
Administrativní děleníCity a 32 městských obvodů
Londýn na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha1 572 km²
Počet obyvatel8 323 564
Hustota zalidnění5 294,9 obyv./km²
Etnické složení59,7 % běloši
18,4 % Asiaté
13,3 % černoši
5,0 % míšenci
3,4 % ostatní
Správa
StarostaSadiq Khan
Oficiální webwww.london.gov.uk
PSČ22 psč
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Londýn (anglicky London s výslovností výslovnost [ˈlʌndən]IPA) je hlavní město Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ležící na jihovýchodě země při ústí řeky Temže. Produkuje 20 % HDP Spojeného království[1] a londýnská City je jedno z největších světových obchodních center.[2] Londýn je společně s městy New York a Tokio jedním z nejdůležitějších měst na světě.[3] Pojem Londýn se používá pro území vymezené jako jeden z anglických regionů – Velký Londýn.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Londýna.
Velký požár v roce 1666 zničil značnou část města

I když existují jisté známky roztroušených britských osad, první větší obec Londinium zde založili roku 43 Římané. Tato osada byla ale vypálena kolem roku 61 po útoku keltského vojska královny Boudiccy. Obnovená osada velmi dobře prosperovala a překonala svým významem Colchester. Ve 2. století, v době největší slávy, zde žilo asi 60 000 obyvatel.

Do 7. století vybudovali Anglosasové novou osadu nazývanou Lundenwic asi 2 km proti proudu od původního římského města v místech současné Covent Garden. V ústí řeky Fleet zřejmě existoval rybářský a obchodní přístav. Roku 851 na město zaútočili Vikingové, kteří ho dobyli a vypálili. Král Alfréd Veliký později s Vikingy uzavřel mír a přestěhoval město pod ochranu původních římských hradeb. Za vlády dalších anglosaských králů město vzkvétalo jako středisko mezinárodního obchodu a důležité politické centrum. Přesto občasné útoky Vikingů pokračovaly a dosáhly svého vrcholu v roce 1013, kdy dánský král Knut město dobyl a donutil anglického krále Ethelreda II. k útěku. Eduard III. po svém nástupu na trůn nechal obnovit Westminsterské opatství a Westminsterský palác.[4]

Po vítězství v bitvě u Hastingsu byl Vilém Dobyvatel korunován na krále roku 1066 v nově dokončeném Westminsterském opatství. Vilém přiznal obyvatelům města zvláštní privilegia, ale nechal na jeho jihovýchodním okraji postavit hrad, který mu umožnil město kontrolovat. Roku 1097 začal Vilém II. stavět v blízkosti opatství Westminster Hall, která byla ve středověku královskou rezidencí. Westminster se stal sídlem královského dvora a vlády, zatímco City se stala centrem obchodu a byla spravována vlastní institucí Corporation of London. Obě sousedící části města se postupně rozrůstaly a staly se základem moderního centra Londýna a ve 12. století převzaly po Winchesteru roli hlavního města.

Ve středověku se počet obyvatel z 18 000 v roce 1100 zvýšil na 100 000 v roce 1300. V polovině 14. století zasáhla Londýn morová epidemie (Černá smrt), která způsobila smrt asi jedné třetiny obyvatel.[5] Mor zasáhl město i v letech 1665 až 1666 (velký mor). Další velkou katastrofou byl velký požár. Ten zničil velkou část City, ale nezpůsobil téměř žádné ztráty na životech a v jeho důsledku pak již Londýn nezasáhla žádná morová rána. Obnova města trvala více než 10 let.[4]

Londýn v 19. století

Po expanzi města v 18. století byl Londýn největším městem světa v letech 1831–1925. Tento růst byl doplněn i první železnici. Železniční síť se rozvíjela velmi rychle. Nárůst dopravy byl doplněn roku 1863 vznikem prvního metra na světě.[6] Místní samospráva měla s rozvojem města a vybudováním infrastruktury velké problémy. V letech 1885 až 1889 nastartoval řešení těchto problémů instituce Metropolitan Board of Works později nahrazena prvním voleným správním orgánem Radou hrabství Londýn.

V důsledku bombardování v průběhu druhé světové války bylo zabito více než 30 000 obyvatel města[7] a zničeno velké množství budov. Rekonstrukce města v poválečném období byla charakterizována použitím různých architektonických stylů a změnila tak charakter Londýna. V roce 1965 došlo k rozšíření hranic města a tato oblast byla ustanovena jako Velký Londýn. Poválečná imigrace změnila složení obyvatel a Londýn se tak stal multikulturním městem. Ekonomický rozvoj města v 80. letech 20. století vrátil městu jeho pozici jako města mezinárodního významu.

Geografie a podnebí

Bariéry na Temži, největší stavitelné zábrany proti záplavám na světě

Londýn byl založen na severním břehu Temže a po mnoho století přes ni vedl pouze jediný most London Bridge, což mělo za následek, že se Londýn rozvíjel převážně na sever od Temže. Poté, co byly v 18. století vystavěny další mosty, začalo město expandovat do všech směrů bez větších potíží, protože rovná nebo mírně zvlněná krajina okolo řeky nepředstavovala žádnou přírodní překážku. Ačkoli se ve městě nachází několik návrší, například Parliament Hill anebo Primrose Hill, jsou nepříliš rozlehlé a nepředstavovaly pro rozvoj města žádnou překážku. Díky těmto skutečnostem má Londýn téměř kruhový půdorys a území Velkého Londýna zahrnuje 1 577 km².

Řeka Temže byla kdysi daleko širší a mělčí než je dnes. Byla sevřena do břehů a mnoho přítoků do Temže protéká londýnským podzemím. Temže je přílivová řeka a kvůli tomu Londýn byl a stále je ohrožen záplavami. Jako ochrana před možnými záplavami byly vybudovány bariéry na Temži ve Woolwichi.

Podnebí

Mírné oceánské. Velmi často prší, ale je to chvilkové.V červenci a srpnu může být několik dní i velmi teplo, například 10. srpna 2006 bylo 37°C (v posledních letech jsou v Londýně teplejší léta). Zima je chladná, ale ne moc mrazivá. Noční teploty klesají nejníže na −2 °C a v nejstudenějších dnech bývá teplota jen kolem 0. Největší mrazy mohou být v prosinci a lednu a na přelomu února a března. V létě jsou teploty mírné, ale zřídka se mohou objevit horké dny, s teplotami kolem 30, přičemž ráno je velice teplé, i více než 20. Nejnižší naměřená teplota byla −16.6 °C. Mrazivých dnů v Londýně je méně než 30 za rok. Při ochlazeních od konce podzimu do začátku jara může být rozdíl mezi rozehřátým středem města a okrajem 5 °C. Vzhledem k občas velmi silnému oceánskému vlivu, zde mohou být některé dny v létě teplotně velmi blízké těm nejteplejším zimním a obráceně, i v zimě může být až 15. Bouřky jsou v létě časté. Sníh se drží na zemi 2 dny v roce a výška sněhové pokrývky je 2–3 cm. Větry vanoucí od oceánu přinášejí v létě chlad a v zimě teplo, tak jako ve všech západoevropských pobřežních oblastech. Větry jsou nejsilnější v zimě, kdy zde mohou řádit divoké vichřice, takové větrné Bouře jsou obvykle 1–2 krát v roce. Tornáda jsou vzácná.

{{{místo}}} – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
[zdroj?]

Extrémy z meteostanice EGLC - London City airport

Rok Nejnižší a nejvyšší denní teplota nejteplejšího dne léta, °C Nejnižší a nejvyšší denní teplota nejchladnějšího dne léta, °C Nejnižší a nejvyšší denní teplota nejteplejšího dne zimy, °C Nejnižší a nejvyšší denní teplota nejchladnějšího dne zimy, °C Počet dní se sněhovou pokrývkou
2005 31/27 17/11 12/8 0/-2 2
2006 30/23 17/12 15/10 1/-1 1
2007 29/23 15/12 15/13 3/-1 1
2010 31/17 20/15 14/10 1/-6 10
2011 32/19 18/13 17/10 1/-3 5
2012 30/21 18/12 13/10 1/-4 7
2013 33/17 18/10 14/10 7/1 0
2014 28/17 17/13 16/10 3/-1 0
2015 34/20 15/9 17/12 5/-1 0
2016 31/27 19/12 15/11 0/-1 2

Obyvatelstvo

Původ obyvatel Londýna
podle sčítání lidu z roku 2011[8]
země narození obyvatel
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 5 175 677
IndieIndie Indie 262 247
PolskoPolsko Polsko 158 300
IrskoIrsko Irsko 129 807
NigérieNigérie Nigérie 114 718
PákistánPákistán Pákistán 112 457
BangladéšBangladéš Bangladéš 109 948
JamajkaJamajka Jamajka 87 467
Srí LankaSrí Lanka Srí Lanka 84 542
FrancieFrancie Francie 66 654
Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika 66 654
KeňaKeňa Keňa 66 311
SomálskoSomálsko Somálsko 65 333
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 63 920
ItálieItálie Itálie 62 050
GhanaGhana Ghana 62 896
TureckoTurecko Turecko 59 596
NěmeckoNěmecko Německo 55 476
AustrálieAustrálie Austrálie 53 959
RumunskoRumunsko Rumunsko 44 848
FilipínyFilipíny Filipíny 44 199
PortugalskoPortugalsko Portugalsko 41 041
LitvaLitva Litva 39 817
ČínaČína Čína 39 452
ÍránÍrán Írán 37 339
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 35 880
HongkongHongkong Hongkong 26 435
ZimbabweZimbabwe Zimbabwe 21 039

Při sčítání obyvatel v roce 2001 bylo etnické složení Londýna následující: 71,1 % – běloši (59,8 % bílí Britové; 3,1 % bílí Irové; 8,3 % jiní běloši); 12,1 % Jižní Asiaté (6,1 % Indové; 2,2 % Bangladéšané; 2,0 % Pákistánci); 10,9 % černoši (5,3 % – Afričané; 4,8 % Karibští černoši; 0,8 % jiní černoši); 3,2 % – míšenci; 1,1 % – Číňané; 1,6 % ostatní. Asi 21,8 % obyvatel uvádělo místo narození mimo Evropskou unii.

Stav při sčítání v roce 2011: 59,8 % – běloši (44,8 % bílí Britové; 2,2 % bílí Irové; 0,1 % cikáni a Irští Travellers; 12,1 % jiní běloši); 6,6 % Indové; 2,7 % Bangladéšané; 2,7 % Pákistánci; 13,3 % černoši (7,0 % – Afričané; 4,2 % Karibští černoši; 2,1 % jiní černoši), 5,0 % – míšenci; 1,5 % – Číňané; 1,3 % Arabové; 2,1 % ostatní. Asi 37 % obyvatel uvádělo místo narození mimo Spojené království. Okolo 69 % dětí narozených roku 2015 v Londýně mělo alespoň jednoho rodiče pocházejícího z ciziny. [9] V londýnských školách převládají černošské a asijské děti nad bílými dětmi.[10]

V Londýně žilo k rozhodnému datu při sčítání v roce 2011 asi 8 841 Čechů a 12 800 Slováků[11].

Náboženství: 58,25 % – křesťané, 15,8 % – bez vyznání.

Počet obyvatel Londýna v roce 1801 byl asi 860 000 (pro srovnání Paříž v roce 1802 měla asi 670 000 obyvatel). Londýn byl nejlidnatějším městem od roku 1825 do 1925, kdy byl překonán New Yorkem. Počet obyvatel Londýna podle sčítání obyvatel z roku 2006 činí 7 750 000 obyvatel.

Počet obyvatel Londýna včetně příměstských částí (angl. urban area) byl podle výsledků sčítání obyvatel v roce 2001 8 278 251.[12] Počtem obyvatel je Londýn včetně příměstských částí třetí největší v Evropě po Moskvě (11,7 milionů obyvatel v roce 2000) a Paříži (9,6 milionů obyvatel v roce 1999).

Na rozdíl od jiných států, neposkytuje Velká Británie národně koordinované počty obyvatel oblasti hlavního města (angl. London’s metropolitan area) s ohledem na sledování osob dojíždějících do Londýna do zaměstnání a ekonomický vliv. Podle některých zdrojů zahrnuje oblast Londýna plochu 16 043 km² s počtem obyvatel 13 945 000 – což je více než počet obyvatel Skotska, Walesu a Severního Irska dohromady.[13] Podle této definice je oblast Londýna spolu s oblastí Moskvy (asi 14 milionů obyvatel) největší metropolitní oblastí Evropy a je větší než oblast Paříže (11,5 milionů v roce 2004). Definici oblasti v tomto pramenu, je třeba brát s maximální opatrností, neboť obsahuje místa dosti vzdálená od Londýna, např. Dover ležící u Lamanšského průlivu nebo Colchester město na severu Essexu. Po odečtení východního Kentu, severního Essexu a West Berkshire je tento počet mezi 12 až 12,5 miliony.

V roce 2004 vláda Velkého Londýna oficiálně vyhlásila Londýnský region (angl. metropolitan region) s centrem v Londýně s rozlohou 27 224 km² a počtem obyvatel přibližně 18 000 000. Toto území zahrnuje Velký Londýn, celou jihovýchodní Anglii a jednu třetinu východní Anglie. Metropolitní region je odlišný pojem od metropolitní oblasti. Zahrnuje území s obrovským množstvím spojení a sítí mezi obydlenými oblastmi. Je třeba poznamenat, že metropolitní region, jak je zde definován, má málo společného s tím, co je pojmem Londýn označováno v britském prostředí.[14][15]

Charakteristika

Související informace naleznete také v článcích City (Londýn), Vnitřní Londýn a Vnější Londýn.
Červený doubledecker projíždějící Piccadilly Circus.

Centrum společenského dění Londýna je Westminster, kde sídlí většina obchodů a zábavních center. Zde sídlí také vedení největších britských průmyslových podniků (vyjma finančního sektoru) a vláda Spojeného království.

Londýnská City je hlavním finančním centrem Velké Británie a jedním z nejdůležitějších ve světě. Je řízená Corporation of London, institucí která má středověké kořeny a v jejímž čele je Lord Mayor of London (v českém prostředí starosta). Původní dominantu katedrálu svatého Pavla doplnily vysoké budovy kanceláří včetně nejvyšších Tower 42 (známa spíše jako NatWest Tower) a 30 St Mary Axe (nazývána Gherkin, postavená v roce 2003). City má pouze malé množství stálých obyvatel (asi 7 000), ale během dne zde pracuje až 300 000 lidí. V poslední době se finanční centrum stále více přesouvá z City do Canary Wharf na východě Londýna.

West End je považován za nejpopulárnější nákupní a zábavní obvod Londýna. Nalézá se zde i Trafalgarské náměstí, jedna z nejnavštěvovanějších památek Londýna. Oxford Street je jednou z nejznámějších ulicí světa pro nakupování módního značkového oblečení. Na jihu od východní části Oxford Street se rozkládá Soho, síť malých uliček plných restaurací, hospůdek, menších obchodů a butiků, divadel a kin, stejně jako mediálních, filmových, inzertních a postprodukčních firem. Soho je rovněž známé svými rušnými kluby, bary a gay komunitou. Piccadilly je známou dopravní tepnou vedoucí z Piccadilly Circus na východě k Hyde Park Corner na západě. V jejím okolí nalezneme Mayfair a Green Park. Dalšími dopravními tepnami této části města jsou Regent Street a Bond Street.

Východní Londýn byl centrem metropolitní průmyslové oblasti a většina tohoto území je v současnosti výrazně přestavována jako část Thames Gateway. Hrála rovněž klíčovou úlohu v úspěšné kandidatuře na pořádání olympijský her v roce 2012, a nyní probíhá výrazná obnova tohoto území pro zabezpečení úspěšného konání olympiády. Je to již podruhé v moderní historii, kdy je tato oblast výrazně přestavována, poprvé to bylo po náletech německého letectva v době druhé světové války.

East End je nejblíže původnímu londýnskému přístavu a je oblastí kde se nejčastěji zpočátku usidlovali přistěhovalci přijíždějící do přístavu. Byly to postupně přistěhovalecké vlny Francouzů, Hugenotů, Belgičanů, Židů a Pákistánců. East End se rozrůstá z východní části City a zahrnuje tyto městské části – Whitechapel, Mile End, Bethnal Green, Hackney, Bow a Poplar. V této části města se nacházejí mnoha zajímavá místa včetně londýnských tržišť (Columbia Road Flower Market, Spitalfields Market, Brick Lane Market, Petticoat Lane Market) a několik muzeí, například Geffrye Museum a Museum of Childhood v Bethnal Green.

Canary Wharf – nejvyšší budova, One Canada Square, byla nejvyšším britským mrakodrapem od roku 1991 do roku 2012. Pohled z nejvyššího přechodu Tower Bridge

Docklands, městská část na Ostrově psů (Isle of Dogs), prochází od roku 1980 bouřlivým rozvojem. V prvních letech od roku 1980 bylo mnoho skladů ve Wapping obsazováno a používáno jako umělecké dílny a levné ubytovny. London Docklands Development Corporation (LDDC) byla založena v roce 1981, aby nastartovala proces využití a změny tváře této oblasti. Nejznámějším výsledkem je oblast Canary Wharf, jejíž dominantou je budova kancelářského komplexu 1 Canada Square nejvyšší britský mrakodrap od roku 1991. Spojení této oblasti s metrem a s ostatními částmi města zajišťuje Docklands Light Railway (DLR).

Západní Londýn zahrnuje elegantní a nákladnou rezidenční oblast Notting Hill. Kensington a Chelsea jsou oblasti s nejluxusnějším bydlením ve Velké Británii. Západním směrem u White City, poblíž Shepherd's Bush, se nachází hlavní centrum BBC, a ještě dále na západ v předměstí Hillingdon, leží letiště Heathrow. Tento kout Londýna je domovem Richmond Parku. V této části má také stadion Chelsea FC a to na Stamford Bridge.

V jižním Londýně nalezneme Wimbledon (známý pořádáním velkého tenisového turnaje). Greenwich ležící na březích Temže, v místech, kde tato řeka meandruje je známá parkem a je rovněž sídlem Královské greenwichské observatoře. Brixton, Camberwell a Peckham je domovem pro mnoho rodin imigrantů z Karibiku, kteří se do Velké Británie přistěhovali v létech padesátých, šedesátých a sedmdesátých.

Severní Londýn zahrnuje například předměstí Hampstead a Highgate, které si podržely venkovský ráz. Jsou zde velké parky včetně Hampstead Heath s Parliament Hill. Mnoho oblastí má výrazné zastoupení menšin, napřiklad Stamford Hill, jež je obydlen výraznou komunitou ortodoxních židů, a Green Lanes ve čtvrti Harringey s výrazným zastoupením turecké a řecké menšiny. Islington je jedna z nejbohatších oblastí severního Londýna a je sídlem fotbalových klubů Arsenal nebo Tottenham Hotspur FC, jehož stadión je v blízkém Tottenhamu.

Ekonomika

City – jedno z největších finančních center na světě.

Ekonomický význam Londýna je způsoben mimo jiné jeho včasnou poválečnou orientací na odvětví poskytování služeb. Londýn je hlavní centrálou mezinárodního obchodu a patří spolu s New Yorkem a Tokiem mezi tři nejdůležitější ekonomická centra.[16] Je po New Yorku druhým největším světovým finančním střediskem a po Tokiu, New Yorku, Los Angeles, Chicagu a Paříží šestou největší městskou ekonomikou.[17] Londýn produkuje asi 20 % HDP a Londýnská metropolitní oblast je zdrojem asi 30 % HDP Velké Británie.[18]

Více než 85 % (3,2 milionů) lidí zaměstnaných v Londýně pracuje v odvětví poskytování služeb. Dalších asi 1,5 milionu pracuje v průmyslových podnicích.[19] I když v posledních letech došlo k poklesu počtu průmyslových společností, stále jich zde existuje asi 15 000 a jsou zaměřeny na výrobu oděvů, tiskařství, výrobu nábytku a produkci potravin.[20]

Nejdůležitějším odvětvím je stále finanční sektor. V poskytování finančních služeb pracuje více než 300 000 lidí. Sídlí zde více než 480 mezinárodních bank. V City je proinvestováno více finančních prostředků než v ostatních deseti největších evropských městech dohromady a v Londýně je realizováno více mezinárodních telefonních hovorů než kdekoli jinde na světě.[21]

City je největší finančním a obchodním centrem v Evropě a pomalu dostihuje i New York. V Londýně sídlí banky, brokerské společnosti, pojišťovny, právní a účetní společnosti. Další kancelářské středisko vzniklo na východ od City v Canary Wharf, kde sídlí světové centrály společností HSBC, Reuters, Barclays a Clifford Chance, největší právní společnost světa.

Dalším důležitým odvětvím je turistika, zaměstnávající v roce 2003 asi 350 000 lidí[22] a roční příjem z turistiky je asi 15 miliard liber. Každý rok město navštíví 27 milionů turistů, kteří zde stráví alespoň jednu noc. Londýnský přístav v Tilbury se z pozice největšího světového přístavu dostal až na třetí místo ve Velké Británii a prochází jím 50 milionů tun zboží.[zdroj?]

Správa města

Londýnská radnice

Velký Londýn je rozdělen do 32 městských obvodů a londýnské City. Jednotlivé samosprávy městských obvodů jsou nejdůležitější jednotkou místní správy Londýna a jsou zodpovědné za zajištění většiny lokálních služeb v oblasti, kterou spravují. City není spravována běžnou místní radou, ale historickou Corporation of London.

Greater London Authority (GLA), nejvyšší správní orgán Velkého Londýna, má vliv na dění celé oblasti Velkého Londýna a je zodpovědná za koordinaci činností samospráv městských čtvrtí, strategické plánování a chod služeb, jež mají dosah v celém Londýně, jako například policie, požární ochrana a doprava. GLA se skládá ze zastupitelstva, jímž je Londýnské shromáždění (London Assembly), které řídí starosta Londýna (Mayor of London).

Současný starosta Sadiq Khan byl zvolen roku 2016. Dnešní GLA byla ustanovena jako náhrada za Radu Velkého Londýna (Greater London Council, GLC), který vznikl roku 1965 a byl zrušen roku 1986 po politických šarvátkách mezi GLC (tehdy vedeným Kenem Livingstonem) a vládou konzervativní strany vedenou Margaret Thatcherovou. Po zrušení GLC v roce 1986, přešla většina jeho pravomocí na samosprávy městských obvodů a zbytek byl zajišťován jejich spolupráci nebo jinými nevolenými orgány. Samosprávy městských obvodů tak získaly značnou autonomii a jednotný statut, a ačkoli po obnovení GLC ztratily určitou část vlivu, stále existují oblasti, v nichž jsou nezávislé na GLC.

Předchozí londýnské administrativní úřady:

Londýn je v parlamentu reprezentován 74 poslanci.[zdroj?] Policejní službu pro 32 londýnských čtvrtí zajišťuje Metropolitan Police Service, všeobecně označována spíše jako Metropolitan Police, nebo jednoduše Met. City má svou vlastní policejní správu City of London Police. Zdravotní služba v Londýně je řízena vládou prostřednictvím Národní zdravotní služby (NHS). Velký Londýn je rozdělen mezi 5 Strategic Health Authorities.

  1. City of London
  2. City of Westminster
  3. Kensington and Chelsea
  4. Hammersmith and Fulham
  5. Wandsworth
  6. Lambeth
  7. Southwark
  8. Tower Hamlets
  9. Hackney
  10. Islington
  11. Camden
  12. Brent
  13. Ealing
  14. Hounslow
  15. Richmond
  16. Kingston
  17. Merton
  1. Sutton
  2. Croydon
  3. Bromley
  4. Lewisham
  5. Greenwich
  6. Bexley
  7. Havering
  8. Barking and Dagenham
  9. Redbridge
  10. Newham
  11. Waltham Forest
  12. Haringey
  13. Enfield
  14. Barnet
  15. Harrow
  16. Hillingdon

Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Londýně.
Londýnské metro – stanice Green Park

Londýn je z pohledu dopravy jedno z nejrušnějších měst na světě. Doprava je spravována úřadem starosty, ale jeho finanční vliv je omezen. Výkonným orgánem řízení londýnského dopravního systému je Transport for London (TfL). Síť městské hromadné dopravy je jedna z nejrozsáhlejších na světě,[23] ale přesto se potýká s přehuštěním a výpadky. Je jedním z nejkomplexnějších dopravních systémů a v roce 2006 byl označen jako nejlepší systém městské hromadné dopravy na světě.[24]

Hlavním dopravním systémem Londýna je metro se svými dvanácti linkami. Jedná se o první metro na světě otevřené roku 1863.[6] Vznikla zde i roku 1890 první elektrifikovaná linka. Denně je využito pro asi 3 miliony cest a ročně pro 1 miliardu. Trasy metra pokrývají centrum a severní část města.

Roku 1987 bylo metro doplněno o systém lehké kolejové dopravy (DLR), který používá menší a lehčí soupravy bez řidiče, a jeho síť pokrývá oblast východního Londýna a Greenwiche. Místní a mezinárodní železniční spoje, mimo některých výjimek, neprojíždějí centrem města, ale zastavují na železničních stanicích rozptýlených po okraji jeho centra. Vzrůstající požadavky na dopravu vedly roku 2007 ke schválení plánu na vybudování podzemní východo-západní železniční trati pod centrem města Crossrail, která se momentálně buduje a její zprovoznění se předpokládá v roce 2018. Rychlovlaky Eurostar spojují nádraží St Pancras International s Paříží a Bruselem. Cesta do Paříže trvá asi 2 hodiny a 15 minut a do Bruselu asi 1 hodinu a 51 minut.

Síť londýnské autobusové dopravy je jednou z nejrozsáhlejších na světě. Denně vyjíždí asi 8 000 autobusů na 700 linek a týdně přepraví více než 6 milionů cestujících. Každý rok je na obnovu dopravní sítě investováno 850 milionů liber a Londýn má nejrozsáhlejší dopravní síť použitelnou vozíčkáři na světě a od druhé poloviny roku 2003 je lépe přístupná i pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením.

Londýn je hlavní mezinárodní křižovatkou. Letiště Heathrow je nejrušnějším letištěm světa pro mezinárodní dopravu. V březnu roku 2008 byl dokončen již pátý terminál, který má ročně odbavit až 30 milionů cestujících. Další důležitá letiště v dosahu města jsou Stansted, Gatwick, Luton, City, Southend a Biggin Hill, která využívají především obchodní cestující a také nízkonákladové letecké společnosti.

Náboženství

Westminsterské opatství.

Když papež Řehoř I. Veliký vyslal v roce 597 svatého Augustina z Canterbury, aby uvedl do Anglie křesťanství, předpokládal, že se jeho vyslanec stane arcibiskupem londýnským, protože toto město bylo dříve hlavním městem římské kolonie Británie. Vzhledem k tomu, že Augustin byl pohostinně přijat v Kentském království králem Ethelbertem, bylo však v roce 601 ustanoveno arcibiskupství v Canterbury. Přesto byl Londýn vždy důležitým náboženským centrem a canterburští arcibiskupové zde trávili mnoho času. Jejich oficiální londýnskou rezidencí je Lambethský palác.

Anglikánská církev má v Londýně dva biskupy – biskup londýnský, který spravuje část Londýna na sever od Temže, pod něhož patří největší londýnský barokní chrám katedrála svatého Pavla, a biskup southwarský, který spravuje anglikánskou církev na jih od Temže. Důležité národní a královské ceremonie jsou rozděleny mezi katedrálu svatého Pavla a Westminsterské opatství, gotický kostel připomínající katedrálu.

Římskokatolický arcibiskup westminsterský je uznáván jako hlava katolické církve v Anglii a Walesu (pod něj patří katolická Westminsterská katedrála, kterou je třeba odlišovat od anglikánského Westminsterského opatství). Další tradiční protestantské církve, které mají svou rezidenci v Londýně, jsou například sjednocená reformovaná církev (United Reformed Church) a kvakeři (Quakers). Mnoho imigrantů ustavilo své vlastní církve – například je zde zastoupena pravoslavná církev a existují zde také další protestantské sbory.

Londýn je nejdůležitějším centrem islámu ve Velké Británii. Ve dvou londýnských předměstích jsou enklávy s největším počtem muslimů ve Velké Británii – Tower Hamlets a Newham. Londýnská ústřední mešita (London Central Mosque) je velmi dobře známá londýnská silueta, postavená na okraji Regent's Parku, další mešity jsou i v jiných částech města. Londýnu se pro jeho islámskou menšinu také přezdívá Londonistán.

Hinduistický chrám v Neasden (Neasdenský chrám) je největším hinduistickým chrámem mimo Indii a zároveň pozoruhodným příkladem moderní budovy postavené v tradičním stylu. Většina dokonale propracovaných a spletitých mramorových plastik použitých v chrámu byla vytesáno v Indii.

Více než dvě třetiny britských židů žije v Londýně, což řadí Londýn na 9. místo na světě v počtu židů žijících mimo Izrael.[25]

Vzdělání

University College London

Londýn je sídlem mnoha univerzit a středních škol, které navštěvuje asi 378 000 studentů. Nachází se zde také mnohé a vědecké a výzkumné ústavy.

Největší vysokou školou podle počtu studentů (125 000) ve Velké Británii a v Evropě je Londýnská univerzita. Skládá se z 20 fakult a několika dalších menších ústavů s větší mírou autonomie. Některé fakulty poskytují všeobecně zaměřené studium a jiné jsou specializované ústavy například London School of Economics, SOAS, Royal Academy of Music a Institute of Education.

Královská univerzita a University College London byly podle výzkumu The Times Higher Education Supplement zařazeny mezi desítku nejlepších univerzit na světě (ICL na 5. místě a UCL na 9. místě). Dalšími univerzitami ve městě jsou Brunel University, City University, London Metropolitan University, Královská univerzita, Middlesex University, University of East London, University of Westminster a London South Bank University. Londýn je také známý svými ekonomickými školami – London Business School (nejlepší ekonomická škola podle Business Week) a Cass Business School (největší ekonomická škola Evropy).

V Londýně se nachází mnoho muzeí, galerií a jiných institucí, které jsou jednak turistickými atrakcemi ale některé z nich (Přírodopisné muzeum – biologie, geologie; Science Museum a Victoria and Albert Museum – móda a design) plní i funkci centra výzkumu v dané oblasti. Britská národní knihovna u St Pancras je národní knihovnou Velké Británie a obsahuje asi 150 milionů exemplářů.

Sport

Wembley Stadium

Londýn je místem konání jednoho z největších maratónů s masovou účastí, Londýnského maratónu, konaly se zde Letní olympijské hry v roce 1908 a 1948. V červnu 2005 byl Londýn vybrán jako místo pořádání Letních Olympijských her 2012. Londýn se tak stal prvním olympijským městem, kde se letní olympijské hry konaly třikrát.

Nejnavštěvovanějším sportem v Londýně je fotbal a v Londýně sídlí několik předních fotbalových klubů. V historii nebyly londýnské kluby příliš úspěšné v získávání nejcennějších fotbalových trofejí tak jako například Liverpool nebo Manchester United, ale současný Arsenal (založený ve Woolwich Arsenal, ale v roce 1913 se přestěhoval do Highbury a nyní sídlí Emirates Stadium) a Chelsea (hraje ve Fullhamu) jsou, spolu s Manchester United a Liverpool, považovány za členy velké čtyřky – Big 4. V sezóně 2003/04 byly první dvojicí londýnských klubů v nejvyšší anglické fotbalové soutěži, které se umístily na prvních dvou místech s vítězným Arsenalem. V sezóně 2004/05 se situace opakovala, tentokrát zvítězila Chlesea.

Londýn byl jedním z míst konání Mistrovství světa ve fotbale v roce 1966 a Mistrovství Evropy ve fotbale v roce 1996 a finálových utkání obou turnajů. Londýn ve starém Wembley pětkrát hostil finále PMEZ (1963, 1968, 1971, 1978, 1992) a na již zrekonstruovaném stadionu dvakrát finále Ligy mistrů (2011, 2013). New Wembley Stadium – národní fotbalový stadión, který byl svědkem mnoha významných mezistátních a klubových fotbalových a ragby utkání, prošel do roku 2008 rekonstrukcí. Po dobu jeho rekonstrukce byl místem důležitých zápasů cardiffský Millennium Stadium.

Velmi populárním sportem v Londýně je také ragby, jehož příznivci pocházejí především ze střední třídy společnosti ze severu a západu města. Anglický národní ragbyový stadión se nachází v Tvickenhamu. Tři z dvanácti klubů elitní ligy – Guinness Premiership pocházejí z Londýna. Kluby London Irish, Saracens a Wasps hrají na hřišti mimo Velkého Londýna, ale v metropolitní oblasti. Harlequins, kteří sestoupili po sezoně 2004/05 do nižší soutěže National Division One, hrají v oblasti Velkého Londýna.

V Londýně existují dvě kriketová hřiště – Lord’s – domov Middlesex a Marylebone Cricket Club na předměstí St John's Wood kousek na sever od Regent's Parku a Oval – sídlo Surrey v jižním Londýně.

All England Lawn Tennis and Croquet Club je místem konání světově proslulého tenisového turnaje ve Wimbledonu na jihovýchodě Londýna.

Turistické atrakce

Londýn patří k nejvíce navštěvovaným městům na světě. Turistické atrakce se nalézají převážně v centrálním Londýně. Patří mezi ně historická City; West End a jeho proslulá kina, bary, kluby, obchody a restaurace; Westminster s Westminsterským opatstvím, Buckinghamským palácem, Clarence House atd. Dále je to Science Museum, Přírodopisné muzeum, Britské muzeum, Národní galerie, Tate Gallery, mosty London Bridge, Tower Bridge, Královská observatoř v Greenwichi, kudy prochází od roku 1884 nultý poledník, a další zajímavosti.

Trafalgarské náměstí
Londýnské oko
Westminsterský palác – pohled přes řeku Temži.
Tower Bridge
Bližší pohled na známou londýnskou atrakci Londýnské oko
Pohled z Katedrály svatého Pavla na město.

Pozoruhodná místa

Budovy a monumenty

Muzea a galerie

Viz Londýnská muzea a galerie

Trhy a obchodní centra

Parky a zahrady

11 % rozlohy Velkého Londýna zabírají parky. Devět královských parků, dříve honebních revírů, je nyní přístupno veřejnosti. Green Park, St. James's Park, Hyde Park a Kensingtonské zahrady formují pásmo zeleně ve West Endu. Regent's Park tvoří severní hranici centra Londýna, zatímco Greenwich Park-národní park, Bushy Park a Richmond Park jsou oázou klidu v londýnských předměstích. Mnoho menších parků bylo založeno u bohatých soukromých rezidencí pro soukromé používání, ale část je nyní přístupná pro veřejnost.

Většina parků spravovaných londýnskou samosprávou byla vytvořena mezi polovinou 19. století a druhou světovou válkou. Příkladem jsou Victoria Park, Alexandra Park a Battersea Park. Některé parky na předměstích například Hampstead Heath, Wimbledon Common a Epping Forest mají neformální přírodní charakter. Nejvýznamnější zahrada ve které se platí vstupné je Královské botanické zahrady v Kew.

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ London’s Place in the UK Economy, 2005-06 – neplatný odkaz !
  2. ↑ Corporation of London – The Competitive Position of London as a Global Financial Centre Archivováno 7. 11. 2006 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  3. ↑ Saskia Sassen – The Global City:New York, London, Tokyo
  4. ↑ a b History and general information. www.gatewaysmoving.com [online]. [cit. 2018-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-23. 
  5. ↑ Historical Overview of London Population
  6. ↑ a b London Underground: History – neplatný odkaz !
  7. ↑ Air Raid Precautions
  8. ↑ A summary of countries of birth in London. Census Update. Office for National Statistics, 11 December 2012, s. page 1. Dostupné online [cit. 12 December 2011]. 
  9. ↑ "Most London babies have foreign-born parent". Financial Times. 1. prosince 2016.
  10. ↑ Paton, Graeme. One fifth of children from ethnic minorities. The Daily Telegraph. London: 1. října 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15. července 2009. 
  11. ↑ http://data.london.gov.uk/datafiles/demographics/country-of-birth-london.xls – neplatný odkaz !
  12. ↑ National Statistics – KS01 Usual resident population: Census 2001, Key Statistics for urban areas. www.ons.gov.uk [online]. [cit. 07-11-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-12-2013. 
  13. ↑ Demographia – Vývoj počtu obyvatel jižní Anglie od roku 1891
  14. ↑ The London Plan – Spatial Development Strategy for Greater London – neplatný odkaz !
  15. ↑ The London Plan – Positioning London – neplatný odkaz !
  16. ↑ Saskia Sassen (2001) – The Global City: New York, London, Tokyo, 2nd edition, Princeton University Press.
  17. ↑ PriceWaterhouseCoopers – UK Economic Outlook, March 2007 Archivováno 10. 6. 2007 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  18. ↑ The Economic Positioning of Metropolitan Areas in North Western Europe Archivováno 24. 6. 2008 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  19. ↑ . Greater London Authority – neplatný odkaz !
  20. ↑ Where next for London manufacturing? – neplatný odkaz !
  21. ↑ Big 4 Audit London All Levels – neplatný odkaz !
  22. ↑ London is the HR centre of opportunity in the UK. www.personneltoday.com [online]. [cit. 06-01-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-05-2011. 
  23. ↑ CNN – World's most expensive cities
  24. ↑ BBC – London voted best for transport
  25. ↑ Ner LeElef, World Jewish Population

Literatura

  • Londýn – průvodce s mapou, COMPUTER PRESS, ISBN 80-251-0768-X
  • Londýn – společník cestovatele, Leapman Michael, Ikar, 2005
  • Londýn – 3. vydání, Carstensen Heidede, ISBN 80-7236-512-6
  • Londýn – Velký průvodce National Geographic, Nicholson, Louise, ISBN 80-251-1274-8, Nakladatelství Computer Press, a.s.
  • Londýn – kulturněhistorický průvodce, Kovář, Martin, ISBN 978-80-200-2008-6, Nakladatelství Academia, 2011

Související články

Externí odkazy

Šablona:Dlouhodobě polozamčeno

Londýn
Velký Londýn • Vnitřní Londýn • Vnější Londýn • hrabství Londýn * • City of London
Správa
Londýnské městské obvody
Poznámka: * historické správní jednotky a instituce
Britská sídla se statusem city
Anglie
Skotsko
Wales
Severní Irsko
Spojené království Velké Británie a Severního Irska – United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland – (UK)
Země
Korunní dependence
Zámořská území
Hlavní města Evropy
Nezávislé státy
Amsterdam (Nizozemsko) • Andorra la Vella (Andorra) • Athény (Řecko) • Bělehrad (Srbsko) • Berlín (Německo) • Bern (Švýcarsko) • Bratislava (Slovensko) • Brusel (Belgie) • Budapešť (Maďarsko) • Bukurešť (Rumunsko) • Dublin (Irsko) • Helsinky (Finsko) • Kišiněv (Moldavsko) • Kodaň (Dánsko) • Kyjev (Ukrajina) • Lisabon (Portugalsko) • Londýn (Spojené království) • Lublaň (Slovinsko) • Lucemburk (Lucembursko) • Madrid (Španělsko) • Minsk (Bělorusko) • Monaco-Ville (Monako) • Moskva (Rusko) • Nikósie (Kypr) • Oslo (Norsko) • Paříž (Francie) • Podgorica (Černá Hora) • Praha (Česko) • Reykjavík (Island) • Riga (Lotyšsko) • Řím (Itálie) • San Marino (San Marino) • Sarajevo (Bosna a Hercegovina) • Skopje (Severní Makedonie) • Sofie (Bulharsko) • Stockholm (Švédsko) • Tallinn (Estonsko) • Tirana (Albánie) • Vaduz (Lichtenštejnsko) • Valletta (Malta) • Varšava (Polsko) • Vatikán (Vatikán) • Vídeň (Rakousko) • Vilnius (Litva) • Záhřeb (Chorvatsko)
Teritoria, kolonie a
zámořská území
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Londýn&oldid=16560936“