Lokomotiva Traveller
| Lokomotiva „Traveller“ (mechanický cestovatel – parní kůň) |
|
|---|---|
 |
|
| Základní údaje | |
| Společnost | Butterley Works, Derbyshire |
| Projektant | William Brunton |
| Konstrukce | William Brunton |
| Rok výroby | 1813 |
| Období provozu | |
| Počet vyrobených kusů | 1 |
| V provozu (od–do) | 1813–1815 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Hmotnost ve službě (t) | 1¼ |
| Rozchod kolejí | nezjištěno |
| Maximální rychlost (mil/h) | 3 |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | (2) |
| Trvalý výkon (hp) | 4–6 |
| Maximální tažná síla | nezjištěno |
| Maximální rychlost (mil/h) | 2,25 |
| Přetlak páry (lb/in2) | 40–45 |
| Počet válců | 1 |
| Průměr válců | ½ft / 6in / 152 mm |
| Zdvih válců | 2ft / 24in / 610 mm |
| Průměr běhounů (mm) | nezjištěno |
| Počet plamenců | 1 |
| Typ motoru (fyz. princip) | parní stroj |
| Přenos výkonu (mech. soustava) | soustava pák |
| Palivo | uhlí |
| Hnací médium | pára |
Traveller byla parní lokomotiva konstruktéra Williama Bruntona z Pentrichu ve střední Anglii. Pro svoji neobvyklou konstrukci byla označována jako mechanický cestovatel[1] nebo parní kůň.[2] Důvodem k tomuto označení byl způsob přenosu tažné síly, a to přes soustavu pák, která napodobovala chůzi koně.
Obsah |
Historie [editovat]
Již kolem roku 1800 bylo známo, že je možno uvést do pohybu kočár-vůz pouhým působením síly na loukotě kola, tedy působením páky na osu kola.[3] Tímto principem se zabývali konstruktéři Trevithick a Gilbert. Výsledkem jejich činnosti bylo zjištění, že třecí síla mezi kolem a podkladem je dostatečně velká k tomu, aby přímým pohonem kola bylo možno vozu udělit rychlost až 8 mil/h, a to i ve stoupání 3–4‰.[3]
I přes tuto skutečnost si William Brunton,[4] který stále vycházel z principu koněspřežné železnice, rozhodl k jinému řešení a 22. května 1813 si nechal patentovat pohon na principu mechanické nohy resp. mechanických nohou, kdy tyto tlačí lokomotivu před sebou.[5]
Lokomotiva byla skutečně v roce 1814 nasazena do provozu na průmyslové železnici v Newbattle Colliery, kraj Durham se stoupáním 1:36, kde byla používána přes zimu roku 1814.[2] Mimo provozu na průmyslové železnici byla lokomotiva používána i k předvádění – vlastní prezentaci. Při jedné z těchto prezentací, 31. července 1815 ve Philadelphii, v kraji Durham, Anglie, došlo k neštěstí, kdy z nedbalosti obsluhy explodoval kotel lokomotivy. Následkem toho bylo odlétajícími kusy železa zabito 13–16 osob a mnoho dalších zraněno, převážně z řad turistů, kteří sledovali chod stroje.[4] Nehodě nebyla věnována přílišná pozornost, protože se jednalo o průmyslovou železnici a železnice jako taková byla teprve na začátku svého rozvoje. Přesto je možné, že se jednalo o první železniční neštěstí s takto vysokým počtem obětí v historii. W. Brunton byl touto událostí otřesen a lokomotivu již neopravil.[6][7]
Konstrukce [editovat]
Železný tepaný kotel a parní stroj byly klasické ležaté konstrukce z té doby, 5 stop a 6 palců dlouhý a 3 stopy v průměru.[4] Kotel byl uložen v rámu na čtyřech loukoťových kolech s okolky.[3]
Zajímavě však byl řešen přenos tažné síly, a to pomocí soustavy pák připomínající nohy.[3][8] Lokomotiva měla pouze jeden asymetricky umístěný parní válec o průměru 6 palců se zdvihem 24 palců, umístěný na jedné straně v horní části kotle. Pístnice přímo poháněla jednu nohu. Při vysouvání pístnice tato přímo působila na kloub; jedné páky (dolní) opírající se o kolejnici a posouvající lokomotivu vpřed a druhé páky (horní), která přes třecí převod s přítlačným mechanismem (součást patentu) ovládá zdvih nohy při zpětném pohybu.
Druhá noha pracuje stejným způsobem ale v obrácené fázi.[3][4] Tedy, pokud je jedna noha opřena o kolejnici a postrkuje lokomotivu vpřed, druhá noha je nadzvednuta a přesouvá se směrem ke kotli. V krajním bodě, kdy je opřená noha o kolejnici na konci své dráhy (krok délky 26 stop), mechanismus ji pomocí lan nebo popruhů nadzvedne a pohybuje se zpět ke kotli. Druhá noha je v krajním bodě spuštěna na kolejnici a začne přenášet tažnou sílu. Takto se obě nohy střídají; krok za krokem.
Protože měla lokomotiva pouze jeden píst, byla druhá noha uváděna v pohyb přes dvě táhla s ozubeným hřebenem, kdy byly táhla připojeny k nohám v místě nad horním okrajem kotle.[3][4] Mezi ozubené hřebeny bylo vloženo ozubené kolo se svislou osou procházející osou kotle. Tak jak se pohybuje noha, poháněná pístnicí, pohybuje se táhlo s ozubeným hřebenem a přenáší kývavý pohyb na ozubené kolo na své straně. Na druhé straně se pohyb ozubeného kola přenáší na druhý hřeben s táhlem a toto táhlo pohybuje druhou nohou.[9]
Nevýhodou této konstrukce bylo, že pohyb lokomotivy byl pouze jednosměrný.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ SINCLAIR, Angus. Development of the locomotive engine [online]. New York: A. Sinclair publishing company, 1907, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (en)
- ↑ a b Bruntons In History: William Brunton (1777-1851) [online]. [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (en)
- ↑ a b c d e f FLETCHER, William. The History and Development of Steam Locomotion on Common Roads [online]. E. & F.N. Spon, 1891, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (en)
- ↑ a b c d e SECON, G. A.. The Evolution of the Steam Locomotive 1803 to 1898 [online]. The Railway Publishing CO., Ltd, 1899, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (en)
- ↑ BROWN, William H.. The History of the First Locomotives In America: Chapter VI. TREVITHICK'S ENGINE [online]. D. Appleton And Company, 1871, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (en)
- ↑ The World’s Worst Railroad Disasters [online]. [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (en)
- ↑ Top 10 Bizarre Accidents: Philadelphia Boiler Explosion [online]. [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (en)
- ↑ Locos [online]. [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (en)
- ↑ Pre-1825 British Locomotives: 1813 William & Edward Chapman Lambton Chain Locomotive [online]. Locos, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (en)
Literatura [editovat]
- FLETCHER, William. The History and Development of Steam Locomotion on Common Roads [online]. E. & F.N. Spon, 1891, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (en)
- SECON, G. A.. The Evolution of the Steam Locomotive 1803 to 1898 [online]. The Railway Publishing CO., Ltd, 1899, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (en)
- BROWN, William H.. The History of the First Locomotives In America: Chapter VI. TREVITHICK'S ENGINE [online]. D. Appleton And Company, 1871, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (en)
- SINCLAIR, Angus. Development of the locomotive engine [online]. New York: A. Sinclair publishing company, 1907, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (en)
Související články [editovat]
- historické lokomotivy
- Salamanca (lokomotiva), 1812, Velká Británie
- Lokomotiva Rocket, 1829, Velká Británie
- tematické
