Lodur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Odin, Lodur a Hoenir při tvorbě prvních lidí

Lodur (staroseverština: Lóðurr) je jeden z bohů Severské mytologie. V Poetické Eddě v básni Völuspá je uveden jako jeden z přítomných při oživení prvních lidí.


Jméno a mytologie[editovat | editovat zdroj]

Význam jeho jména je najsný. Spekulativně je spojeno s různými slovy staré severština jako je lóð ("ovoce, země)", ljóðar (lidé) a laða (lákat). V kontextu s jeho jménem jsou uváděna také gótská slova liudan (růst) či laudi (forma, podoba) nebo německé slovo lodern (planout).

Poagličtěné nebo jiným jazykem přetvořené tvary jeho jména jsou: Lóður, Lódurr, Lódur, Lóthurr, Lóthur, Lódhurr, Lódhur, Lodurr, Lodur, Lothurr, Lothur, Lodhurr, Loðurr, Loður nebo Lodhur.

V Poetické Eddě se jeho jména objevuje jen jednou:

17. Unz þrír kvámu
ór því liði
öflgir ok ástgir
æsir at húsi,
fundu á landi
lítt megandi
Ask ok Emblu
örlöglausa.
18. Önd þau né áttu,
óð þau né höfðu,
lá né læti
né litu goða.
Önd gaf Óðinn,
óð gaf Hœnir,
lá gaf Lóðurr
ok litu góða. — Normalizovaný text
17. Až tři přišli
z posvátné družiny,
tři ásové
laskaví,mocní.
Na zemi našli
nemohoucí
Aska a Emblu,
bez osudu.,
18. Neměli dechu,
červeň v tváři,
pohybu čilost.
Dech dal Ódin,
ducha Hoeni,
líbeznost tváře
laskavý Lódur.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lodur na anglické Wikipedii.