Lodní vrak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vrak lodi Titanic
Vrak lodi Costa Concordia
Loď Bulgaria na Volze
Námořní loď Pionýr (foto z roku 1961)

Lodní vrak je to, co zbylo z lodi na hladině moře (plovoucí trosky), na pobřeží nebo na dně moře poté, co byla loď opuštěna, selhala nebo se potopila po incidentu (poškození, kolize, chyba navigace, atd.) nebo byla potopena. UNESCO odhaduje celkový počet vraků na 3 miliony, ale sotva tisíc jich má význam z hospodářského hlediska. Pojem vrak lodi se používá nejen ve vztahu k moři, ale např. též i v souvislosti s řekami či jezery.[1][2]

Definice vraku[editovat | editovat zdroj]

Definice vraku podle Námořní prefektury Atlantiku (La préfecture maritime de l'Atlantique):

  • každé plavidlo ve stavu bez vztlaku, které bylo opuštěno posádkou včetně jeho nákladu,
  • lodě, zařízení, opuštěná rybářská výbava,
  • zboží spadlé nebo hozené do moře,
  • každý objekt, ztracený majitelem, který byl nalezen na břehu nebo na moři.

Nicméně, tato definice ignoruje kritéria jako umístění nebo stáří vraku. Ochrana podvodního kulturního dědictví je poskytována Úmluvou UNESCO o ochraně podvodního kulturního dědictví, která od roku 2012 chrání např. i vrak lodi Titanic.[3]

Lodní vraky a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Vraky jsou často zdrojem znečištění, zejména při potopení (ztráta paliva, náklad tvořený toxickými látkami nebo látkami znečišťujícími prostředí).

Na druhé straně se potopené lodní vraky stávají, (pokud jsou pokryty korály a jinými mořskými organismy), alternativním prostředím pro mnoho živočišných druhů. Potom se mohou stát bohatými místy pro jejich biodiverzitu. Některé vraky jsou předmětem vědeckých studií. Mnoho lodí a dalších zařízení bylo záměrně potopeno, aby vznikly umělé útesy. Někdy vraky působí jako zařízení lákající ryby, které potom rybáři chytají do sítí.

Největší vraky[editovat | editovat zdroj]

Největším vrakem byla po mnoho let sesterská loď Titanicu nazvaná Britannic (19141916). V roce 1916 najela na minuEgejském moři. Loď se potopila za 55 minut, tedy mnohem rychleji než její dvojče Titanic. Loď objevil Jacques-Yves Cousteau roku 1975 v hloubce cca 120 metrů pod hladinou. Dne 13. ledna 2012 se stala největším vrakem 290 metrů dlouhá a 35 metrů široká loď Costa Concordia.

Vraky a potápění[editovat | editovat zdroj]

Vraky jsou cílem průzkumu potápěčů, ale ne bez rizika. Nejčastější problém představuje možnost poškození přívodu vzduchu. Rezavé kovové trosky mohou způsobit potápěči řezné zranění. Vraky ponořené více než sto let jsou součástí světového kulturního dědictví a jsou chráněny Úmluvou o ochraně kulturního dědictví pod vodou. Sekretariát Úmluvy UNESCO o ochraně podvodního kulturního dědictví se snaží působit na smluvní státy, aby lépe chránily své podvodní dědictví prostřednictvím mezinárodního právního rámce.

Známé československé a české lodní vraky[editovat | editovat zdroj]

Československá námořní nákladní loď Pionýr uvízla roku 1969 na korálových útesech u ostrova Mayaguana v souostroví Bahamy. Posádku se podařilo zachránit, ale loď se stala vrakem.

Loď Dyje, která vozila pasažéry na Vranovské přehradě, shořela roku 2012. Požár vypukl, když byla loď ukotvena u hráze. Později byl vrak lodi rozřezán na kusy a odvezen do šrotu.[4]

Výletní loď Bulgaria, která byla roku 1955 vyrobena v bývalém Československu, se potopila roku 2012 na řece Volze. Tato katastrofa si vyžádala celkem 122 obětí.[5]

Roku 1988 ztroskotala v důsledku chyby posádky na řece Labe výletní loď Poděbradka. Nehoda se stala nedaleko někdejší poděbradské letní restaurace Na Střelnici mezi zámkem a soutokem s Cidlinou.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Épave na francouzské Wikipedii.

  1. Slapy – zátoka vraků
  2. Vraky lodí na Vltavě (Fotografie)
  3. Vrak Titaniku nyní pod ochranou UNESCO
  4. Smutný konec lodi Dyje: vrak rozřezali na kusy
  5. Vytažený vrak Bulgarie vydal těla všech obětí
  6. Případ pomateného plavce. Představujeme poříční oddělení