Litvínov
Litvínov | |
---|---|
Centrum města | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Litvínov |
Obec s rozšířenou působností | Litvínov (správní obvod) |
Okres | Most |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°36′3″ s. š., 13°36′40″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 22 695 (2023)[1] |
Rozloha | 40,70 km²[2] |
Nadmořská výška | 338 m n. m. |
Počet domů | 2 359 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 10 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Městský úřad Litvínov Náměstí Míru 11 436 01 Litvínov info |
Starosta | Kamila Bláhová |
Oficiální web: www | |
Úřední web: www | |
Litvínov | |
Další údaje | |
Kód obce | 567256 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Litvínov (německy Leutensdorf) je druhé největší město okresu Most v Ústeckém kraji. Leží na úpatí Krušných hor, 10 km severně od Mostu, 35 km západně od Ústí nad Labem a přibližně 100 km severozápadně od Prahy. Zaujímá rozlohu 40,70 km², má 2 186 domů a žije zde přibližně 23 tisíc[1] lidí. S úzce propojeným okolím ale počet obyvatel čítá až 40 tisíc.[zdroj?]
Historie
Nejstarší zmínka pochází z roku 1352 (Lutwinow). Původně zde byla dvě sídla – Horní a Dolní Litvínov s tvrzemi. Roku 1715 zde hrabě Jan Josef Valdštejn založil velkou manufakturu na výrobu sukna, jednu z prvních v českých zemích. Tuto událost dodnes připomíná obelisk, vztyčený ke stému výročí v roce 1815. Císař Karel VI. povýšil 7. května 1715 Horní Litvínov na městečko s právem pečeti a výročního trhu. Provozní budovy manufaktury a pohledy na místo jsou dokumentovány grafickým cyklem Antonína Birkhardta.
V 19. století se v Litvínově rozvinula také hrnčířská výroba a v širokém okolí těžba hnědého uhlí. Městem byl Litvínov prohlášen 5. srpna 1852. Roku 1939 byl v Záluží jižně od města pod názvem STW (Sudetenländische Treibstoffwerke) založen velký chemický závod na výrobu syntetického benzínu z uhlí, dnešní Unipetrol RPA.
Litvínov je významným střediskem chemického a textilního průmyslu, též křižovatkou dálkových ropovodů. V okolí těžba hnědého uhlí (hlubinný důl Centrum v Záluží, dnes v likvidaci, doly v okolí Bíliny, Mostu a Jirkova). Životní prostředí je zatíženo průmyslovými emisemi. Rozsáhlá sídliště vybudovaná zejména v 70. letech 20. stol. (Pod Lesem, Hamr a Janov, ve kterém nekontrolovaně narůstají problémy s neplatiči). V roce 1996 bylo založeno litvínovské Docela velké divadlo. V roce 1991 vyšlo první číslo městských novin Radnice. Dnes vychází v nákladu 6 300 kusů pod názvem Radnice – Čtrnáctideník pro Litvínov, Meziboří, Horní Jiřetín a okolí.
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1921 v Dolním Litvínově žilo v 182 domech 2 761 obyvatel, z nichž bylo 1 405 žen. 1 473 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 254 k německé. Žilo zde 1 457 římských katolíků, 30 evangelíků, 8 příslušníků Církve československé husitské a pět židů.[4] Podle sčítání 1930 zde žilo v 219 domech 2 632 obyvatel. 1 355 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 256 k německé. Žilo zde 1 434 římských katolíků, 51 evangelíků, 21 příslušníků Církve československé husitské a osm židů.[5]
Podle sčítání 1921 v Horním Litvínově žilo v 551 domech 9 429 obyvatel, z nichž bylo 4 866 žen. 1 921 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 7 287 k německé a dvacet k židovské. Žilo zde 8 226 římských katolíků, 235 evangelíků, 30 příslušníků Církve československé husitské a 127 židů.[4] Podle sčítání 1930 zde žilo v 708 domech 9 810 obyvatel. 2 302 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 7 279 k německé. Žilo zde 7 742 římských katolíků, 303 evangelíků, 48 příslušníků Církve československé husitské a 105 židů.[5]
Podle sčítání lidu, domů a bytů 2011 měl Litvínov 24 905 obyvatel, čímž pokračuje trend poklesu zahájený v devadesátých letech 20. století. 93 % obyvatel, kteří uvedli národnost), se hlásí k české národnosti, 2,8 % Slováci, 0,73 ;% Němci, 0,66 % Vietnamci, dále Poláci, Romové, Maďaři aj. 9,08 % obyvatel se deklarovalo jako věřící, 2,5 % jako římští katolíci. Z ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo 16,54 % nezaměstnaných.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 6 342 | 7 414 | 10 707 | 20 473 | 24 065 | 23 460 | 24 136 | 25 527 | 24 990 | 26 842 | 29 551 | 29 096 | 27 397 | 24 905 |
Počet domů | 758 | 792 | 896 | 1 263 | 1 467 | 1 535 | 1 945 | 2 627 | 2 172 | 2 175 | 2 118 | 2 121 | 2 186 | 2 292 |
-
Věková struktura obyvatel obce Litvínov roku 2011
-
Rodinný stav obyvatel obce Litvínov roku 2011
-
Vzdělání obyvatel obce Litvínov roku 2011
Obecní správa a politika
Místní části
V minulosti byl Litvínov rozdělen do devíti číslovaných místních částí, tzv. obvodů.[zdroj?] Dnes se některé z nich označují i arabskými čísly místo římských (např. v názvu osadního výboru Litvínov 8 – Janov[7]).
- Litvínov I – Horní Litvínov
- Litvínov II – Dolní Litvínov, Lipětín, Růžodol (vše zlikvidováno těžbou hnědého uhlí)
- Litvínov III – Chudeřín
- Litvínov IV – Louka u Litvínova (součást města v 50. letech 20. století, dnes samostatná obec[8])
- Litvínov V – Šumná, Horní Ves, Písečná, Lounice
- Litvínov VI – Osada
- Litvínov VII – Hamr
- Litvínov VIII – Janov, Křížatky
- Litvínov IX – Záluží (zlikvidováno v souvislosti s výstavbou chemického závodu)
Litvínov má nyní 12 částí: Dolní Litvínov, Hamr, Horní Litvínov, Horní Ves, Chudeřín, Janov, Křížatky, Lounice, Písečná, Růžodol, Šumná a Záluží.
Doprava
Železniční doprava
- železniční stanice Litvínov, koncová stanice trati 134 Teplice – Litvínov, osobní vlaky do Teplic v hodinovém až dvouhodinovém intervalu. Ústecký kraj usiluje o elektrifikaci zbývající části tratě.[9]
- železniční zastávka Litvínov město (paradoxně dále od centra města) na trati 135, tzv. Moldavské horské dráze (os. vlaky z Mostu do Oseka, vybrané spoje do Moldavy v Kruš. horách).
- Tratě vedoucí z těchto dvou stanic se kříží v nedaleké stanici Louka u Litvínova.
Silniční doprava
Jižním okrajem Litvínova vede po obchvatu státní silnice I/27, vedoucí od Mostu a dále přes Lom směr Dubí. Z ní se v Litvínově odpojuje silnice II/271 směr Klíny a Mníšek (hraniční přechod do Německa).
Městská hromadná doprava
MHD v Litvínově je provozována společným podnikem se sousedním Mostem (Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova). Síť MHD je na vysoké úrovni a pokrývá celé město a jeho aglomeraci (Horní Jiřetín, Meziboří, Lom, Osek). Tramvajová doprava mezi Litvínovem a Mostem má více jak stoleté trvání. Zpočátku měla dráha rozchod 1000 mm, v 50. a 60. letech dvacátého století byla trať přestavěna na rychlodráhu o normálním rozchodu 1435 mm. Trolejbusy jezdily mezi Mostem a Litvínovem v letech 1946 až 1959. Jediná dlouhá trať byla zrušena z důvodu nadbytečnosti poté, co byla tramvajová trať přestavěna na moderní rychlodráhu.
Společnost
Kultura
Ze známých hudebníků působili v Litvínově např. klávesista a zpěvák Lešek Semelka či chlapecká skupina Lunetic. Z aktivních hudebníků mají litvínovské kořeny Iva Frühlingová, Martin Maxa nebo Xavier Baumaxa. Ve městě a okolí rovněž působí řada lokálních kapel.
Sport
Litvínov patří mezi česká města s významnou hokejovou tradicí, od 60. let dvacátého století se místní klub stabilně účastní nejvyšší české (příp. československé) hokejové soutěže. V posledních letech HC Litvínov v hokejové Extralize postupuje do play-off zhruba v polovině případů. V NHL působilo 26 litvínovských odchovanců - nejvíce ze všech klubů v České republice a na počet obyvatel i nejvíce z celého světa.[zdroj?] Mezi nejvýznamnější hokejové osobnosti spjaté s Litvínovem patří Ivan Hlinka, Vladimír Růžička, Robert Reichel či Martin Ručinský. V sezoně 2014/2015 tým vyhrál českou hokejovou extraligu.
Pamětihodnosti
- Raně barokní děkanský kostel svatého Michaela archanděla je jednolodní stavba s dvouvěžovým hlavním průčelím. Kostel postavený v letech 1685–1694 navrhl významný francouzský architekt Jan Baptista Mathey.
- Barokní zámek v Horním Litvínově je čtyřkřídlá stavba z roku 1732 (zřejmě z okruhu F. M. Kaňky). V zámku se nachází muzeum.
- stará radnice z roku 1789
- barokní děkanství z 18. století
- barokní trojiční sloup a socha Samsona ve Voigtových sadech
- Barokní trojkřídlý janovský zámek
- Valdštejnská hrobka – empírová stavba z dvacátých let 19. století na bývalém hřbitově
- areál bývalé hornické ozdravovny (později poliklinika) z období druhého rokoka
- řada secesních domů ve Smetanově a Tržní ulici
- nová radnice ze druhé poloviny třicátých let 20. století
- zajímavě řešený urbanistický soubor domů z období nacistické okupace ve čtvrti Osada
- obytný Kolektivní dům (tzv. Koldům) z let 1949 až 1958 (Václav Hilský, Jaroslav Linhart) je významnou stavbou padesátých let 20. století tohoto druhu
- textilní továrna RICO v Šumné, příklad industriální architektury druhé poloviny 19. století
- Mostecká (Janovská) přehrada z roku 1914
Osobnosti
Rodáci
- Mikuláš Adaukt Voigt (1733–1787), buditel a vědec
- Jiří Maria Sieber (* 1959), herec
- Pavel Svoboda (* 1970), moderátor
- Robert Reichel (* 1971), hokejista
- Eva Herzigová (* 1973), topmodelka
- Aleš Lehký (* 1979), popový zpěvák
- Iva Frühlingová (* 1982), zpěvačka
- Jakub Petružálek (* 1985), hokejista
Obyvatelé
- Jindřich Šnobl (1903–1971), komunistický politik (narozen v Záluží)
- Ondřej Zamazal (* 1981), sportovní novinář (narozen v Mostě)
Galerie
-
Pohled z hor na Litvínov
-
Pohled na ulici 9.května v roce 1911
-
Pohled na Náměstí Míru, vlevo radnice, uprostřed kostel sv. Michaela
-
Pohled na secesní domy ve Smetanově ulici
-
Pohled na východní a středovou část města z Koldomu, v pozadí pásmo Krušných hor
-
Pohled na sloup Nejsvětější Trojice v Litvínově, v pozadí kostel sv. Michaela
-
Masarykovo náměstí
-
Pohled na (hornolitvínovský) zámek od Zámeckého parku
-
Znak Litvínova nad vchodem do bývalé radnice
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 223.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-12]. S. 406, 407, záznam 12. Dostupné online.
- ↑ Osadní výbor městské části Litvínov 8 – Janov [online]. Město Litvínov [cit. 2017-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 605.
- ↑ Kraj chce elektrifikovat trať do Litvínova, SŽDC váhá Mostecký deník, 6. 4. 2011.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Litvínov na Wikimedia Commons
- Litvínov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
- Historie města
- Meziboří a Litvínovsko v prostoru a čase
- Staré pohlednice z Litvínova
- Litvínovská hraběcí manufaktura na výrobu sukna – kniha Jana Josefa Valdštejna vydaná roku 1728 v Praze
- Litvínov na Facebooku
- Historické pohlednice Litvínova