Litkovka hřebenitá
 Litkovka hřebenitá | |
|---|---|
_(7992401214).jpg) Litkovka hřebenitá (Luetkea pectinata) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | litkovka (Luetkea) |
| Binomické jméno | |
| Luetkea pectinata (Pursh) Kuntze, 1891 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Litkovka hřebenitá (Luetkea pectinata) je druh rostliny z čeledi růžovité a jediný druh rodu litkovka. Je to stálezelený, nízký, polštářovitě rostoucí polokeř připomínající vzhledem některé lomikameny. Nejblíže příbuzným rodem je udatna. Květy jsou bílé, pětičetné, v hroznovitém květenství, plodem je souplodí měchýřků. Rostlina se vyskytuje v západních oblastech Severní Ameriky od arktických oblastí na severu po alpínská stanoviště v horách Kalifornie a Oregonu. Litkovka je celkem vzácně pěstována jako skalnička.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Litkovka hřebenitá je vytrvalý, stálezelený polokeř, vytvářející polštářovité porosty a dorůstající výšky 8 až 15 cm. Svým vzhledem připomíná některé lomikameny. Kmínky (oddenky) jsou plazivé a větvené, vystoupavé. Listy jsou střídavé, jednoduché, řapíkaté, nahloučené na bázi lodyhy, s hluboce laločnatou, 0,5 až 1,5 cm dlouhou čepelí. Květy jsou 3 až 6 mm široké, pětičetné, s češulí, uspořádané ve vrcholovém hroznu. Kalich je pětičetný, s trojúhelníkovitými laloky, kalíšek chybí. Korunní lístky jsou bílé, lžicovité až obvejčité. Tyčinek je 20 a svojí délkou nepřesahují korunu. Gyneceum je složeno z 5 (4 až 6) volných pestíků obsahujících po 3 až 5 vajíčkách a nesoucích vrcholovou čnělku. Plodem je souplodí srpovitých měchýřků podepřené vytrvalým kalichem a češulí. Každý měchýřek obsahuje 1 až 4 semena.[1][2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Litkovka se vyskytuje v západních oblastech Severní Ameriky od severních polárních oblastí severní Kanady a Aljašky přes Skalnaté hory po Klamath Mountains v severní Kalifornii a Oregonu. V severních oblastech roste jako součást arktické tundry, na vřesovištích a vlhkých skalnatých stanovištích i v nízkých nadmořských výškách, na jihu se vyskytuje v horách jako součást alpínské a subalpínské vegetace ve výškách až 3500 metrů.[1]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Rod Luetkea je v rámci čeledi růžovité řazen do podčeledi Amygdaloideae a tribu Spireeae. Nejblíže příbuzným rodem je dle výsledků molekulárních studií rod Aruncus (udatna), dalšími blízce příbuznými rody jsou Holodiscus (celoterčník) a monotypický rod Xerospiraea, pocházející z Mexika.[3] Druh Luetkea pectinata byl popsán již v roce 1813 německo-americkým botanikem F. T. Purshem jako druh lomikamenu pod názvem Saxifraga pectinata. V roce 1832 byl přeřazen do čeledi růžovité a dnes již neplatného rodu Eriogynia, v roce 1840 do rodu tavolník jako Spiraea pectinata. Konečně v roce 1891 jej Otto Kuntze zařadil do samostatného rodu Luetkea.[4]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Litkovka je zřídka pěstována jako skalnička. Vyžaduje nevápenatou, vlhčí a kyprou půdu. Množí se výsevem semen.[5][6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b LIS, Richard. Flora of North America. Luetkea [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CODY, William J. Flora of the Yukon Territory. Otawa: NRC Research Press, 2000. ISBN 0-660-18110-X. (anglicky)
- ↑ POTTER, D. et al. Phylogenetic relationships in tribe Spiraeeae (Rosaceae) inferred from nucleotide sequence data. Plant Systematics and Evolution. 2007, čís. 266.
- ↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78.
- ↑ BAKKER, J.D. Plant Propagation Protocol for Luetkea pectinata [online]. University of Washington [cit. 2017-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-30. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu litkovka hřebenitá na Wikimedia Commons 
Taxon Luetkea pectinata ve Wikidruzích
