Liptovský Hrádok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Liptovský Hrádok
Hrad a zámek
Hrad a zámek
Liptovský Hrádok – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška640 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajŽilinský
OkresLiptovský Mikuláš
Tradiční regionLiptov
Liptovský Hrádok
Liptovský Hrádok
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha18,32 km²[1]
Počet obyvatel7 154 (2021)[2]
Hustota zalidnění390,5 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaBranislav Tréger[3]
Vznik1341 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.liptovskyhradok.sk
E-maillhr@lhr.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Liptovský Hrádok
Hviezdoslavova 170
033 01 Liptovský Hrádok
Telefonní předvolba044
PSČ033 01
Označení vozidel (do r. 2022)LM
NUTS510726
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liptovský Hrádok (maďarsky Liptóújvár; německy Liptau-Hradek či zastarale Neuhäusel in der Liptau) je město v severní části Slovenska, v Žilinském kraji. Nachází se zde také arboretum. Město se nachází ve východní části Liptovské kotliny při soutoku Váhu s Belou. Je centrem horního Liptova a žije zde přibližně 7 200[2] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Solný sklad

Liptovský Hrádok vznikl začátkem 13. století jako osada Belzsko. Byl pojmenován podle jednoho ze tří hradů, nacházejících se na území dnešního Liptova – Hrádku. Hrad Hrádok patří svojí topografickou polohou do Horního Liptova a tvoří neodmyslitelnou součást jeho starších dějin. Osada Mravník, nacházející se v centru dnešního starého města, byla o pár století mladší. Dříve zde bylo Keltské hradiště, a předtím se tu zdomácněly lidé púchovské kultury, což potvrdil nález 70 uren na sídlišti Belanská. Pravděpodobně přišli ze tří hradišť blízko Podturne, kde se usadili mnohem dříve. Liptovský Hrádok se nachází na soutoku řek Váh a Belá , nebylo proto náhodou, že si vybrali toto místo.

V okolí hradu založili nejdříve osadu složenou z rodin lesnických a státních úředníků. V roce 1728 postavili solný sklad v osadě Mravník, do kterého dováželi sůl ze Solivar. Vznik Liptovského Hrádku úzce souvisí s rozvojem hrádockých panství po jeho odkupu královskou komorou v roce 1731. Jádrem osady se stala ulice táhnoucí se od hradu směrem na jih. Lipové stromořadí, je typické jak pro tuto ulici, tak pro celý Liptovský Hrádok. Později se část této ulice stala základem pro dnešní arboretum. Pokračování této ulice podél Váhu směřovalo k další bývalé osadě Překážka. Ta patřila pod obec Podtúreň až do 30. let 20. století. Sloučením obou osad vznikl Liptovský Hrádok. V 80. letech 19. století postavili v Liptovském Hrádku budovy pro komorský lesní úřad a prefekturu a v 90. letech římskokatolický kostel. První panelové domy se v Liptovském Hrádku začali stavět asi v letech 1959 až 1965 .

Symboly města[editovat | editovat zdroj]

Pohled na obec

Znak[editovat | editovat zdroj]

Znak města má v horní stříbrné třetině štítu tři zelené jehličnaté stromy (motiv lesa). Dolní dvě třetiny tvoří zelené pole se dvěma zkříženými stříbrnými kladivy (historický symbol). Tři zelené stromy v horní části znaku symbolizují okolní lesy, těžbu dřeva a tradici dřevařského průmyslu v regionu horního Liptova. Dvě překřížená hornické kladiva v dolní části znaku symbolizují hornictví a těžbu železné rudy v okolí Liptovského Hrádku, která zde v minulosti intenzivně probíhala. Znak pochází z roku 1990, a tvůrcem je Hrádočan. Je již více než desátou verzí za posledních 500 let.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Muzeum liptovské dědiny v Pribylině

Vlajka města má na bílém podkladu ve svém středu umístěný stříbrný kříž a je ukončena vybráním dovnitř do jedné třetiny její plochy. Délka vlajky je zpravidla dvojnásobkem její šířky.

Jediný výrobek vlajky vyrobené z nestandardních materiálů uschovává primátor města.

Vlajku města používá primátor města a městské zastupitelstvo při slavnostních a oficiálních příležitostech městského, příp. státního charakteru a to vyvěšením na budovách, ve kterých sídlí, příp. v síních, kde se konají slavnostní akce.

Pečeť[editovat | editovat zdroj]

Pečeť města tvoří znak města s nápisem "MĚSTO LIPTOVSKÝ HRÁDOK". Uprostřed mezi začátkem a koncem tohoto textu je hvězdička. Hrubopis je oddělen od obrazu pečetě kružnicí.

Pečeť města se používá při slavnostních příležitostech - naturalizaci, na pečetění významných listin, dokumentů a v případech, kdy to určí zastupitelstvo nebo primátor města.

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V okolí města nebo v samotném Liptovském Hrádku můžeme najít celkem tři muzea: Muzeum liptovské vesnice Pribylina, Liptovské muzeum a Liptovský Hrádok. Hrad Liptovský Hrádok byl až do roku 2010 veřejnosti nepřístupný, ale od tohoto roku je možné si jej za poplatek projít.

Okolí města nabízí dobré podmínky pro pěší turistiku i cykloturistiku. V letech 2013 a 2014 byl Liptovský Hrádok etapovým městem cyklistického závodu Okolo Slovenska,

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Alajos Stróbl (* 1856 – † 1926), uhersko/maďarský sochař slovenského původu
  • Marián Blaha (* 1869 – † 1943), římskokatolický biskup
  • Jana Čavojská (*1980) významná novinářka a fotografka
  • Štefan Luby (* 1910 – † 1976), právník, historik dějin práva a akademik
  • Ernest Jucovič (* 1926 – † 1998), matematik a pedagog
  • Fridrich Wiesner (* 1875 – † 1957),) rakousko-uherský diplomat, autor tzv. Wiesnerovho dokumentu, který přesvědčil císaře Františka Josefa I., aby vyhlásil válku Srbsku.
  • Lucia Majeríková (*1991)

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liptovský Hrádok na slovenské Wikipedii.

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 883 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2018-01-08]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (slovensky) 
  2. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  3. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Branislav Tréger je v seznamu. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]