Linie následnictví srbského trůnu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Srbská královská rodina
Jugoslávská královská rodina
Znak jugoslávského krále


Následnictví srbského (a bývalého) jugoslávského trůnu užívalo jako systému určení následnictví trůnu salické právo. Následnictví jugoslávského trůnu bylo určeno v ústavě z roku 1931 (článek 36) a vycházelo z následnictví předchozího Srbského království. Podle salického práva mohli trůn zdědit pouze mužští potomci krále Petra I., vnuka Karađorđe Petroviće.

Současným pretendentem srbského (resp. jugoslávského) trůnu je Alexandr II. Karađorđević, syn krále Petra II. Karađorđeviće. Princ Alexandr Karađorđević je přes svou babičku Marii v 26. generaci potomkem středověkých srbkých králů z rodu Nemanjićů[1].

Současná linie následnictví[editovat | editovat zdroj]

Linie následnictví srbského trůnu je následující:[2]

Pokud by vymřeli po meči tito možní následníci trůnu (potomci Petra I.), může král určit jako svého dědice svého příbuzného z vedlejší (nedynastické) větve dynastie Karađorđevićů. Pokud by takto král neučinil a zemřel bez dědiců, je na parlamentu, aby vybral a zvolil nového krále z vedlejší větve královské dynastie Karađorđevićů (potomci prince Arsena, mladšího bratra krále Petra I.). V tomto případě by se mohli následníky trůnu stát:[3]

Ovšem při vymření i těchto příslušníků rodu (což by vedlo k vymření celého rodu) by následnictví trůnu přešlo k nejbližšímu mužskému potomku posledního krále v ženské linii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Karađorđeviové jako potomci Nemanjićů, na stránkách rodu Karađorđevićú
  2. Pořadí následnictví a následnický řád na stránkách rodu Karađorđevićú
  3. Ústava království Jugoslávie z roku 1931

Odkazy[editovat | editovat zdroj]