Linie následnictví řeckého trůnu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Následnictví řeckého trůnu probíhá podle mužské (kognatické) primogenitury, tj. trůn dědí nejstarší syn krále, popř. vnuk, poté mladší synové či vnuci a poté nejstarší dcera a poté mladší dcery.

Španělská královna Sofie (sestra Konstantina II.), britský princ manžel Princ Philip, vévoda z Edinburghu (vnuk Jiřího I.) a princ Michael (vnuk Jiřího I.) se všichni vzdali práva na řecký trůn pro sebe a své potomky předtím než se přiženili do cizích královských rodin či v případě prince Michaela, který se oženil morganaticky.

Všichni potomci krále Konstantina II. a královny Anne-Marie jsou přes její rodiče v linii následnictví britského trůnu (Anne-Marie přibližně 260 místo). Zároveň Konstantin II. a jeho sestry jsou díky své matce Frederice Hannoverské také v této linii následnictví, ale přibližně o 200 pozic dále. Reálná šance kteréhokoliv člena původem z řecké královské rodiny obsadit britský trůn je tak minimální.

Současná linie následnictví[editovat | editovat zdroj]

Linie následnictví řeckého trůnu je následující: