Lineární přenos energie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Lineární přenos energie (LET) je fyzikální veličina popisující hustotu předávání energie prostředí ionizujícím zářením. Používá se pro popis vlastností ionizujícího záření v dozimetrii.

LET je definován pouze pro nabité částice a to jako poměr:

L_\Delta = \left(\frac{dE}{dl}\right)_\Delta

přitom dl tu je vzdálenost, kterou částice prošla, a dE energie, kterou po této dráze předala prostředí pomocí nepružných srážek doprovázených přenosem energie nižším jak \Delta.

LET představuje přechodovou veličinu mezi dozimetrií a mikrodozimetrií. Zároveň je to nestochastická veličina jako třeba dávka, na druhé straně ale díky omezení předávané energie zohledňuje lokální depozici energie - čím nižší je \Delta, tím blíže k místu primární interakce je energie nakonec deponována.

Při \Delta \rightarrow \infty je LET číselně roven brzdné schopnosti nabité částice pro nepružné srážky.

Koncept LET byl zaveden v padesátých letech 20. století.

Externí odkazy a literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ICRU report 36, 1983
  • Principy a praxe radiační ochrany, editor Vladislav Klener. Azin CZ, Praha, 2000