Linda Maria Baros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Linda Maria Baros
Narození(6. srpna 1981)
Rumunsko
Povoláníbásnířka, překladatelka, literární kritička
StátFrancie
Alma materSorbonna - Univerzity Paříž IV (Paris-Sorbonne)
Web oficiální stránka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Linda Maria Baros, (* 6. srpna 1981 v Bukurešti), je básnířka, překladatelka a literární kritička tvořící ve francouzštině a rumunštině. Je laureátkou prestižní Guillaume Apollinairovy ceny (Francie 2007). Francouzskou literární kritikou je považována za jeden z nejsilnějších hlasů dneška, za důležitou mladou básnířku 21. století.[1][2] Její poesie byla přeložena v 25 zemích.

Život[editovat | editovat zdroj]

Linda Maria Baros se narodila v dělnické čtvrti v Bukurešti, kde navštěvovala základní školu a částečně i lyceum, které poté dokončila v Paříži. Vynikající studentka Sorbonny (Univerzity Sorbonne – Paříž IV), v roce 2011 získala doktorát z komparatistiky (Ph.D.)[3] a o několik měsíců později se stala hlavní tajemnicí Collège de Littérature Comparée (Colegia srovnávacích literatur v Paříži).[4]

V rumunštině publikovala dvě sbírky veršů a dvě divadelní hry (od roku 2002 je členkou Svazu rumunských spisovatelů. Počínaje rokem 2005 podporuje poesii, založila a řídí literární časopis VERSUs/m, poté iniciovala vznik Festivalu Primavera Poetilor (Jaro básníků), který spolupořádá. Festival se koná v 55 rumunských městech.[5] Je renomovanou překladatelkou do francouzštiny a rumunštiny, vydala téměř třicet děl. Čás jejích překladů je shromážděna v Knihovně ZOOM (135 autorů z různých zemí). Od roku 2000 začíná v Paříž psát ve francouzštině. Druhá z básnických sbírek vydaných ve Francii získala roku 2007 jednomyslným usnesením poroty Guillaume Apollinairovu cenu (sbírka básní Dům ze žiletek). Rovněž v Paříž se stala počínaje rokem 2005 korektorkou několika největších francouzských vydavatelství, zástupkyní tajemníka Asociace překladatelů rumunské literatury (2006), kulturní ambasadorkou Rumunska v rámci Sezony evropské kultury (2008), hlavní pomocnou tajemnicí společnosti La Nouvelle Pléiade (2009), koordinátorkou básnické sekce časopisu Seine et Danube (2009–2010), doživotně volenou členkou francouzské básnické žiry, do níž patří důležité literární osobnosti, jako Max-Pol Fouchet nebo Guillaume Apollinaire.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Debutovala roku 1988 básněmi publikovanými v literárním časopise.

Básně Lindy Marii Baros byly přeloženy v 25 zemích.

Poesie – díla přeložená do jiných jazyků[editovat | editovat zdroj]

  • do rumunštiny – Dicționarul de semne și trepte (Slovník znaků a stínů), Editura Junimea, Iași, Rumunsko 2005
  • do bulharštiny – Къща от бръснарски ножчета (Dům ze žiletek), překlad Aksinia Mihailova, Bulgarian Foundation for Literature, Sofie, Bulharsko 2010 ISBN 978-978-954-677-0
  • do lotyštiny – Bārdasnažu asmeņu nams (Dům ze žiletek), překlad Dagnija Dreika, Daugava, Riga, Lotyšsko 2011 ISBN 978-9984-41-053-1

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • Marile spirite nu se ocupă niciodată de nimicuri (Velcí duchové se nikdy nezabývají nicotnostmi), Editura Muzeul National Literaturii Române, Bukurešť 2002
  • A venit la mine un centaur (Přišel ke mně kentaur), META, Bukurešť 2002

Kritické stati[editovat | editovat zdroj]

  • Passer en carène (do francouzština), Editura Muzeul National Literaturii Române, Bukurešť, Rumunsko 2005
  • Les Recrues de la damnation (do francouzština), Editura Muzeul National Literaturii Române, Bukurešť, Rumunsko 2005

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Přeložila téměř třicet titulů.

  • Z rumunštiny do francouzštiny dílo autorů Nichita Stănescu, Angela Marinescu, Marta Petreu, Ioan Es. Popa, Mircea Bârsila a dalších.
  • Stejně z francouzštiny, angličtiny a španělštiny přeložila do rumunštiny básnické dílo Henri Michaux, Boris Vian, José-Luis Reina Palazón, Maria-Antonia Ortega, Guy Goffetta nebo román Alphonse Daudet, James Oliver Curwood, Johanna Spyri ad.
  • V roce 2008 založila virtuální knihovnu ZOOM (135 přeložených a vydaných autorů).

Spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Spolupracuje s poetickými, literárně kritickými a překladatelskými časopisy Po&sie, Nunc, Poésie 2003, Aujourd’hui poème, Europe, La Revue littéraire, Pyro, Ici & Là, Confluences poétiques, MIR, La page blanche, La Traductière, Hauteurs, Littérales, Thauma, L’Écho d’Orphée, Levure Littéraire, Le Bateau Fantôme, Seine et Danube (Francie), Galateea, Observator München (Německo), Bunker Hill (Holandsko), Poetry Review, Horizon Review (Anglie), International Notebook of Poetry, Pleiades (USA), Scritture Migranti, Formafluens (Itálie), Contre-jour, Langage & créativité (Kanada), ABC, Alora, la bien cercada, El Coloquio de los Perros (Španělsko), Revolver, Le Journal des Poètes, Langue vive (Belgie), Électron libre (Maroko), Le Quotidien, Tageblatt, Le Jeudi (Lucembursko), Gradina, Poetika, Književni list (Srbsko), România literara, Viata româneasca, Luceafarul, Ziarul de Duminica, Academia de poezie, Apostrof Adevarul literar si artistic, Tribuna, Ziua literara, Arges, Calende, Astra, Noua literatura, VERSUs/m, (Rumunsko), Beagle (Japonsko), Shirdanra (Bangladéš), LA OTRA Mexiko, Europski glasnik (Chorvatsko), Apokalipsa (Slovinsko), La Revue de Belles Lettres (Švýcarsko) atd.

Školní učebnice[editovat | editovat zdroj]

  • V učebnici Limba si literatura româna. Manual de clasa a XII-a (Rumunský jazyk a literatura pro 12. třídu), Editura Paralela 45, 2007, byla otištěna její báseň Caii de mină (Důlní koně).

Antologie[editovat | editovat zdroj]

Mnohé z jejích básní se objevily v téměř třiceti antologiích, např.:

  • Anthologie de la poésie amoureuse (Antologie milostných básní), Francie 2010[7]
  • Europski glasnik (Evropská Messenger), Zagreb, Chorvatsko 2010[8]
  • Cheyne, 30 ans, 30 voix (Cheyne, 30 let – 30 hlasů), Cheyne, Francie 2010[9]
  • Runoilevien naisten kaupunki (Město básníků – 12 básníků z celého světa), Tammi, Helsinky, Finsko 2010[10]
  • Poezia antiutopica (Antiutopická poesie) – generace 2000, Paralela 45, Rumunsko 2010
  • Couleurs femmes – 57 francouzských básníků, Le Castor Astral & Le Nouvel Athanor, Francie 2010[11]
  • Kijk, het heeft gewaaid – 40 básníků – 40 roků festivalu, Poetry International, Rotterdam, Holandsko 2009[12]
  • Poésies de langue française. 144 poètes d’aujourd’hui autour du monde (Francouzská poesie – 144 současných básníků z celého světa), Éditions Seghers, Francie, 2008[13]
  • Poëzie van dichters uit de hele wereld. Poetry International 2008, Holandsko, 2008
  • Poesía francesa contemporánea. Diecisiete poetas (Současná francouzská poesie. 17 nutida franska poeter), Lancelot, Španělsko 2008

[14]

  • Literatura tânara 2007 (Literatura mladé 2007), Svazu rumunských spisovatelů, 2007
  • L'année poétique 2005 (Poesi på 2005-talet) – antologie vydavatelství Seghers, Éditions Seghers, Francie, 2006[15]

Literární ceny[editovat | editovat zdroj]

  • Cena za poesii v rámci festivalu Jaro básníků, Francie 2001
  • Cena za překlad Les Plumes de l'Axe, Francie 2001[16]
  • Cena za překlad Mezinárodní akademie Mihaie Eminesca, Rumunsko 2002
  • Cena za básnické povolání (Prix de la Vocation) – Slovník znaků a stínů Francie 2004[17]
  • Guillaume Apollinairova cena (Prix Guillaume Apollinaire) – Dům ze žiletek), Francie 2007, jedno z nejdůležitějších ocenění za poesii ve Francii[18]
  • Národní cena za poesii Iona Minulesca, Rumunsko 2008

Překladatelské stipendium[editovat | editovat zdroj]

  • Le Collège Européen des Traducteurs Littéraires de Seneffe, Belgie 2003
  • Poetry Translation Workshop The Golden Boat, Slovinsko 2005
  • Le Centre de Rencontres Abbaye Neumünster, Institut Pierre Werner, Lucembursko 2006
  • Vertalershuis (Dům překladatelů), Amsterdam, Holandsko 2007
  • VERSschmuggel/réVERSible, Poesiefestival Berlin, Německo 2011

Mezinárodní festivaly[editovat | editovat zdroj]

[20]

[21]

  • La Biennale Internationale de Poésie, Lutych, Belgie 2010
  • Le Printemps des Poètes, Francie 2010
  • Le Festival International de Poésie Wallonie-Bruxelles, Namur, Belgie 2010

[22]

[24]

  • Mezinárodní festival Encuentro de Poetas del Mundo Latino, Mexiko 2011

[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ « Jeden z nejsilnějších hlasů dneška ». revue-texture.fr [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-07. 
  2. ↑ « Linda Maria Baros, evropská básnířka ». www.combats-magazine.org [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-25. 
  3. ↑ doktorkou literárních věd na Sorbonně
  4. ↑ Colegia srovnávacích literatur v Paříž
  5. ↑ Festivalu Primavera Poetilor (Jaro básníků)
  6. ↑ 2011, antologie – Francie : album Gallimard. livreaucentre.fr [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. 
  7. ↑ 2010, antologie – Francie: 11. - 21. století: z Marie de France až do Linda Maria Baros
  8. ↑ 2010, antologie – Chorvatsko: Evropská Messenger[nedostupný zdroj]
  9. ↑ 2010, antologie – Francie: třicet hlavních hlasů. www.cheyne-editeur.com [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-26. 
  10. ↑ 2010, antologie – Finsko: 12 básníků z celého světa. www.tammi.fi [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-20. 
  11. ↑ 2010, antologie – Francie: 57 francouzských básníků
  12. ↑ 2010, antologie – Holandsko: Poetry International, 40 básníků – 40 roků festivalu
  13. ↑ 2008, antologie – Francie: Francouzská poesie – 144 současných básníků z celého světa. www.editions-seghers.tm.fr [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-22. 
  14. ↑ 2008, antologie – Španělsko: 17 nutida franska poeter
  15. ↑ 2006, antologie – Francie: Poesi på 2005-talet, Seghers
  16. ↑ cena za překlad. www.printempsdespoetes.com [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  17. ↑ Cena za básnické povolání. www.cheyne-editeur.com [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-05. 
  18. ↑ Guillaume Apollinairova cena - jedno z nejdůležitějších ocenění za poesii ve Francii
  19. ↑ Poetry International Festival – Holandsko. france.poetryinternationalweb.org [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-27. 
  20. ↑ Galerie fotografií básníků
  21. ↑ Mezinárodní festival Nantes – Francie. www.maisondelapoesie-nantes.com [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-07. 
  22. ↑ Festival de Poésie Wallonie-Bruxelles – Belgie. www.maisondelapoesie.be [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-15. 
  23. ↑ Poesiefestival Berlin – Německo
  24. ↑ Mezinárodní festival literatury - Rumunsko
  25. ↑ Internationales Gedichtfestival – Messico
  26. ↑ Zeitkunst Festival Berlin – Německo. zeitkunst-festival.de [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-29. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Linda_Maria_Baros&oldid=23208470“