Liliovec kostilomka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Liliovec kostilomka

Liliovec kostilomka (Narthecium ossifragum)
Liliovec kostilomka (Narthecium ossifragum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: smldincotvaré (Dioscoreales)
Čeleď: liliovcovité (Nartheciaceae)
Rod: liliovec (Narthetium)
Binomické jméno
Narthecium ossifragum
(L.) Huds.
Květenství
Tobolky

Liliovec kostilomka (Narthecium ossifragum) je nevysoká bylina se zářivě žlutými květy která je v České republice považována za vymizelou. Je to druh z malého rodu liliovec který se ve Střední Evropě, vyjma západu Německa, nevyskytuje.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Druh je rozšířen v Západní Evropě kde roste od severu Pyrenejského poloostrova přes Francii a část Německa až po Britské ostrovy a Skandinávský poloostrov. Roste na kyselých půdách, dlouhodobě vlhkých loukách, rašeliništích, vřesovištích i v bažinách, škodí mu ale dlouhodobé zaplavení vodou. Protože nesnáší zastínění je vázán hlavně na bezlesé areály. Vyskytuje se od nížin do nadmořské výšky 1000 m.

Na území dnešního Česka byl tento druh pozorován na přelomu 19. a 20. století na dvou lokalitách u Slatiňanokr. Chrudim. Pak se na mnoho let z české přírody vytratil a teprve před 30 léty se krátkodobě objevil v témže okrese na zcela novém stanovišti u Skutče, pravděpodobně se jednalo o krátkodobý výskyt rostliny ze semene zaneseného migrujícími ptáky. Od té doby liliovec kostilomku v ČR nikdo nespatřil.[1][2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá bylina, dosahující do průměrné výše 30 až 40 cm, která vyrůstá z až 20 cm hluboko rostoucího tlustého, silně rozvětveného, plazivého oddenku. Má poměrně velkou přízemní růžici tuhých, vzpřímených, čárkovitých listů které mohou být dlouhé 10 až 30 cm a mnohdy sahají až ke květenství. Jsou mečovitě zakřivené, mají ostrý vrchol a bývají lehce oranžově zabarvené. Z oddenku často vyrůstají i plané růžice bez květných lodyh.

Mírně zploštělá lodyha je porostlá jen malým počtem menších, ve dvou řadách rostoucích přisedlých listů které směrem vzhůru postupně přecházejí v drobné listeny.Všechny listy i listeny mají souběžnou žilnatinu, nejčastěji se šesti žilkami.

Vrcholové květenství, 6 až 7 cm dlouhé, je hustý hrozen tvořený šesti až dvaceti krátce stopkatými, oboupohlavnými květy o průměru 10 až 15 mm. Vytrvalé okvětí je tvořeno šesti lístky zespod zelenými a shora zářivě žlutými které jsou rovnovážně odstálé, dorůstají do délky 10 až 18 mm a po odkvětu neopadávají. V květu je šest vzpřímených tyčinek se žlutými chlupatými nitkami a oranžově červenými prašníky. Svrchní semeník má krátkou čnělku zakončenou trojlaločnou bliznou. Kvete v červnu až srpnu. Vonné květy nemají nektar a opylujícím včelám a čmelákům poskytují pouze pyl.

Plodem je sytě oranžová, trojpouzdrá, pukavá tobolka doutníkovitého tvaru která bývá asi 12 mm dlouhá. Obsahuje několik desítek vřetenovitých, světle žlutých semínek asi 5 mm dlouhých s krátkou štětičkou na konci. S příchodem zimy rostlina usychá a zůstává stát hnědě zbarvená téměř po celou zimu.

Na stanovišti, jako výsledek rozrůstání větveného oddenku, roste většinou více rostlin hustě vedle sebe a vytváří široké kolonie ve kterých mají jiné byliny jen malou šanci vyrůst. V přírodě se mohou rostliny množit i semeny s krátkou dobu klíčivosti, uvádí se menší než rok.[1][2][3][4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Rostlina obsahuje ve všech částech toxické saponiny které by při případné konzumaci byly pro člověka škodlivé. Zhoubnost se projevuje při spásání ovcemi, u nich následkem poškození jaterních funkcí dochází k zadržovaní vody v těle a také ke zvyšování citlivosti na světlo. Hovězí dobytek, koně a divoká zvířata však rostlinu nespásají.

České druhové jméno kostilomka (stejně jako latinské ossifragum) vychází z domněnky, že při spásání liliovce křehnou ovcím jejich kosti a snadno se lámou. Pravdou je, že kostilomka roste na kyselých místech kde je v trávě všeobecně nedostatek vápníku, pasoucí se zvířata mají proto v kostech vápníku málo a ty jsou křehčí a snáze se lámou.[2][4][5]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Jsou určité pochyby, zda byl liliovec kostilomka součásti české flory nebo se v Česku v minulosti objevil jen přechodně, jako krátkodobě zavlečená rostlina. Proto byl z kategorie A1 - vyhynulý taxon nově převeden do kategorie A2 - nezvěstný taxon.[2][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Liliovec kostilomka [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 22.07.2007, [cit. 2014-08-23]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d HANZL, Martin. Natura Bohemica: Liliovec kostilomka [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 01.04.2009, [cit. 2014-08-23]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Wilde planten: Narthecium ossifragum [online]. Wilde planten in Nederland en België, [cit. 2014-08-23]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  4. a b ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Narthecium ossifragum [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 28.7.2010, [cit. 2014-08-23]. Dostupné online. (švédsky) 
  5. Bog Asphodel - Narthecium ossifragum [online]. Dorset Wildlife Trust, Dorchester, UK, [cit. 2014-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, roč. 84, čís. 3 [cit. 23.08.2014], s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]