Liktor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Liktor

Liktor byl u Římanů veřejný sluha úředníků s impériem, zpravidla šlo o propuštěného otroka. Liktoři kráčeli na veřejnosti před úředníkem, jemuž byli v určitém počtu přiděleni, po jednom za sebou, nesouce na levém rameni fasces. Liktoři razili na veřejnosti úředníku cestu, vybízeli mimojdoucí k povinné úctě a vykonávali jeho rozkazy. Počet liktorů přidělených jednotlivým úředníkům byl rozličný. Konsulové měli jich po 12 (jako král v době královské), diktátor 24, praetor v městě 2, praetor v provincii 6, legáti císařských provincií po 6. Po jednom liktorovi měly také na př. Vestálky a flamen dialis. Mimo tyto liktory byli ještě liktoři kuriátní (lictores curiatii), počtem 30, kteří v době, kdy význam komitií kuriátních sklesl v prázdnou formu, zastupovali ještě se třemi augury kurie a vyřizovali jejich úkoly.

Reference

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Liktoři“ Ottova slovníku naučného, jehož autorem je Pk. - (Dr.) Pražák Josef.