Lichořeřišnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lichořeřišnice

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)
Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď: lichořeřišnicovité (Tropaeolaceae)
Rod: lichořeřišnice (Tropaeolum)
L.
Tobolka se semeny lichořeřišnice
Ne zcela běžné využití lichořeřišnice

Lichořeřišnice (Tropaeolum) je jediným rodem jednoletých nebo vytrvalých bylinčeledě lichořeřišnicovité.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původně pochází ze severních tropických oblastí Jižní Ameriky a byla průběžně lidmi rozšiřována do Evropy, Severní a Střední Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland a ostrovy v Tichém oceánu, částečně do Afriky a Asie. V příhodných podmínkách lichořeřišnice zplaněla a množí se dále již bez lidského přičinění.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to většinou dužnaté byliny, některé vytrvalé druhy mají oddenky nebo stonkové (hypokotylní) hlízy. Lodyhy jsou plazivé, až 5 m dlouhé, při šplhání po okolních rostlinách si pomáhají až 20 cm dlouhými ovíjivými řapíky listů. Jednoduché listy vyrůstají střídavě, bez palistů. Rostlinné pletivo obsahuje myrosin. Rostliny hlíznatých druhů rostou zpočátku spíše vzpřímeně, dosahují výšky až 1 m a mají kratší lodyhy.

Oboupohlavné velké květy jsou souměrné, vyrůstají jednotlivě na dlouhých stopkách. Květ obsahuje 8 volných tyčinek, synkarpní gyneceum srostlé ze 3 plodolistů, svrchní semeník s anatropními vajíčky a čnělky se třemi bliznami. Květ má nápadně zbarvených kalich, poskládaný z 5 lístků z nichž dva jsou menší; mívají barvu žlutou, oranžovou, červenou, fialovou nebo různě kombinovanou.

Po opylení hmyzem se vyvine třídílná tobolka, svraštělá nebo výjimečně křídlatá, se semeny bez endospermu. Druhy s hlízami se množí převážně vegetativně.[2][3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Lichořeřišnice, jak ji známe z Evropy, má pro nás význam převážně svým vzhledem, využívají ji zahradnicí k parkovým výsadbám i drobní pěstitelé do okenních truhlíků. Pro obvod And v Jižní Americe má, převážně lichořeřišnice hlíznatá, mnohem větší význam. Její hlízy jsou v mnoha horských oblastech stejně důležité jako brambory, zajišťují základní výživu obyvatel zemědělsky příliš neproduktivních území.

Je to rostlina s celou škálou látek s bakteriostatickým a insekticidním účinkem, používá se v lidovém léčitelství k léčbě nemocí ledvin, močového měchýře dýchacích cest, slouží jako diuretikum i k léčbě defektů kůže. Častá konzumace snižuje lidem plodnost. [4][5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď lichořeřišnicovitých je tvořena sice jen jedním rodem, ale asi 95 druhy. Nejblíže příbuznou je čeleď Akaniaceae, čeleď se stromy vysokými až 20 m.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.gbif.net
  2. florabase.calm.wa.gov.au
  3. www.pfaf.org
  4. botanika.wendys.cz
  5. www.ethnoleaflets.com
  6. www.mobot.org

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu