Libuše (kněžna)

Na tento článek je přesměrováno heslo Kněžna Libuše. O filmu pojednává článek Kněžna Libuše (film).

Josef Mathauser - Kněžna Libuše věští slávu Prahy.

Příbuzenstvo

otec	Krok
sestra	Teta
sestra	Kazi
manžel	Přemysl Oráč
syn	Nezamysl
syn	Radobýl
syn	Lidomír

Libuše je mýtická česká kněžna a manželka Přemysla Oráče, zakladatele dynastie Přemyslovců. Její příběh byl poprvé popsán v Kosmově kronice z počátku dvanáctého století, a v různých variantách i v dalších literárních dílech.

Kněžna Libuše a Přemysl Oráč

Přemysl a Libuše na Vyšehradě

Libuše prý byla nejmladší dcerou (taktéž mýtického) vojvody Kroka, jejími dvěma staršími sestrami byly Kazi a Teta. Kazi měla léčitelské schopnosti, Teta mluvila s duchy a Libuše předpovídala budoucnost. Na přání svého otce se nejmladší dcera stala jeho následovnicí, kněžnou a soudkyní. Ačkoliv se projevovala jako spravedlivá a moudrá žena, muži pohrdali její jemností. Za manžela si vybrala Přemysla Oráče ze Stadic.

„	Ten budoucí kníže váš oře se dvěma voly. Je-li vám libo, vezměte koně, řízu, plášť a přehozy a jděte tomu muži vzkaz vyřídit ode mne i lidu a přiveďte sobě knížete a mně manžela. Muž ten má jméno Přemysl. Jeho potomstvo bude vládnout této zemi na věky věků…	“
— Kosmova kronika

Z jejich svazku vzešel syn Nezamysl, podle pozdějších autorů i Radobýl a Lidomíra.

Věštby

Libuše prý předvídala založení Prahy ze svého hradu Libušína (dle pozdějších legend Vyšehradu). Jednoho dne, když stála Libuše s Přemyslem na svém dvoře a dívala se po kraji, zatmělo se jí před očima a zjevil se jí obraz z budoucnosti:

„	Tak daleko, kam se dojde za jeden den, je v lese místo, které je rozděleno roklí. Na jižní straně je vysoká hora a ta se snižuje k veliké řece. Tam když přijdete, najdete muže, jak vyrábí ze dřeva práh. Od tohoto prahu pojmenujte toto místo Praha. I knížata a lidé silní jako lvi se sklánějí ve dveřích, aby do nich nenarazili hlavou, stejně mocný bude i hrad, který se tam postaví. I jemu se budou klanět králové. Tento hrad bude první a největší v naší zemi a všechny ostatní hrady k němu budou vzhlížet, protože tam bude sídlo králů. I město rozprostřené okolo tohoto hradu bude pýchou našeho národa. Vidím město veliké, jehož sláva se bude dotýkat hvězd.	“
— Kosmova kronika

Přemysl nařídil poslům, aby našli místo, které Libuše popsala. Poslové zde potkali muže, který tesal práh. Přemysl dal na tomto místě postavit hrad, budoucí sídlo královského rodu Přemyslovců. Místa, která Libuše popisovala, byla Šárecká rokle, Petřín a řeka Vltava. Po smrti Libuše byly ženy nespokojené se svým postavením, což byl začátek Dívčí války.

Vývoj pověsti

Nejstarší zachycení pověsti o Libuši a Přemyslovi nalezneme v Kristiánově legendě, ve velmi zjednodušené verzi, Přemysl je jmenován, ale pozdější Libuše je uvedena jen jako panna hadačka.

„	Leč Slované čeští, pod samým arkturem sídlící, oddáni byli modloslužbě a jako bezuzdný kůň bez zákona, bez knížete nebo vládce, bez města toliko v širém prostoru přebývali, jako nerozumná zvířata sem tam se potulujíce. Posléze ranou morovou jsouce sužováni na jakousi hadačku se podle pověsti obrátili o nadějnou radu a prorockou odpověď. Dostavše ji založili hrad a dali mu jméno Praha. Potom nalezli velmi prozíravého a rozvážného muže, kterýž on vzděláváním polí se zabýval, jménem Přemysl, podle výroku hadaččina knížetem čili správcem si ho ustanovili, davše mu za manželku onu hadačku pannu.	“
— Kristiánova legenda

Libuše v umění

O moderní zpracování vyprávění o Libuši se pokusil v 19. století Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, ale mýtická kněžna inspirovala více umělců. Libuše je hlavní postavou v tragédii Franze Grillparzera a v opeře Bedřicha Smetany. Pověstí o Libuši je inspirována také novela Miloše Urbana Pole a palisáda.

V roce 2009 měl premiéru americko-český film Kněžna Libuše (The Pagan Queen). Hlavními charakteristikami tohoto filmu jsou podle Stanislava Dvořáka "chatrný příběh, neuvěřitelně příšerní herci a ubohá kamera".

Literatura

• TŘEŠTÍK, D. Mýty kmene Čechů. Nakladatelství lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-646-X.
• JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : Cesty, 1999. Dostupné online. - kapitola O Krokovi a jeho dcerách, s. 14-18.  
• JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : Cesty, 1999. Dostupné online. - kapitola O Libuši, s. 25-28.  
• HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Pověsti o počátcích českého národu a o českých pohanských knížatech. Příprava vydání Jan Kočí. Praha : Kočí, 1917. Dostupné online. - kapitola Krok a jeho dcery, s. 12-28.  
• KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online. - kapitola O první kněžně Libuši, jejích pokladech a o zlaté kolébce, s. 5-8.