Liberty 12

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Letecký motor Liberty 12
Další snímek motoru Liberty 12

Liberty 12 byl americký letecký motor vyráběný od konce roku 1917. Vyvinut byl na základě vládní zakázky na stavbu leteckého motoru, protože v USA tehdy neexistoval dostatečně výkonný letecký motor vhodný k pohonu vojenských letounů, což se se vstupem Spojených Států do války stalo tíživým problémem.

Američané se pochopitelně nechtěli uchylovat k výrobě některé cizí konstrukce v licenci, navíc se jednalo (vedle výdajů spojených s placením licenčních poplatků, zvyšujících cenu výrobku) i o věc prestiže. Výsledkem bylo společné úsilí amerického námořnictva i armády, jehož výsledkem měla být konstrukce domácího leteckého motoru. Technické požadavky byly upřesněny koncem května 1917 během schůzky „spojeného armádního a námořního technického odboru“ (Joint Army and Navy Technical Board) která se konala ve Washingtonu. Při vývoji a výrobě motoru se spojilo několik předních odborníků a firem pracujících v oboru pístových spalovacích motorů, konstrukce (která byla navržena během pouhých pěti dní!) byla dílem Jesse G. Vincenta a G. E. J. Halla (z firem Packard a Hall-Scott Motor Company). Zakázka zněla na stavbu deseti prototypů, po pěti v osmi- a dvanáctiválcové verzi. První osmiválec byl firmou Packard předán 3. července 1917, 25. srpna 1917 motor v provedení Liberty 12 (vidlicový dvanáctiválec) dokončil předepsaný 50hodinový test. První sériové motory byly postaveny v prosinci 1917, na výrobě se podílely automobilky Lincoln Motor Co., Packard Co., Nordyke & Marmon, Ford, Buick, Cadillac, Trego Motors a Willys-Overland. Do příměří v listopadu 1918 bylo předáno 15 572 motorů Liberty.

Licenci na motor Liberty roku 1923 zakoupilo tehdejší sovětské Rusko, spolu s licencí zároveň získalo i kompletní výrobní vybavení. Motor tam byl vyráběn pod označením M-5.

Sériově vyráběné verze V12[editovat | editovat zdroj]

  • Liberty 12A (400 hp)
  • Liberty 12N (350 hp, kompresní poměr snížený na 5,00)

Letouny poháněné motory Liberty 12[editovat | editovat zdroj]

Motor mj. poháněl letouny Airco D.H.9A, Caproni Ca.4, Caproni Ca.60, Curtiss NC, Airco D.H.10 Amiens či Handley Page H.P.12 O/400 (poslední byl poháněn motory Liberty 12N).

Technická data[editovat | editovat zdroj]

Liberty 12A[editovat | editovat zdroj]

  • Typ: pístový letecký motor, čtyřdobý zážehový vodou chlazený vidlicový dvanáctiválec (bloky válců svírají úhel 45 stupňů), s přímým náhonem na pravotočivou vrtuli
  • Vrtání válce: 5,00 in (127 mm)
  • Zdvih pístu: 7,00 in (177,8 mm)
  • Celková plocha pístů: 1520 cm²
  • Zdvihový objem motoru: 1649,34 cu.in. (27,028 litru)
  • Rozvod dvouventilový, OHC
  • Kompresní poměr: 5,42
  • Mazání: oběžné, tlakové
  • Zapalování magnety Delco
  • Příprava směsi: dva dvojité karburátory typu Claudel-Hobson HC7 nebo Zenith 52
  • Délka motoru: 1762 mm
  • Šířka motoru: 683 mm
  • Výška motoru: 1110 mm
  • Hmotnost suchého motoru (tj. bez provozních náplní): 382,8 kg
  • Výkony:
    • vzletový: 405 hp (302 kW) při 1650 ot/min
    • maximální: 420 hp (313,2 kW) při 1750 ot/min
      • (bylo dosaženo až 445 hp, tedy 331,8 kW, při 2000 ot/min)
    • Střední efektivní tlak (výkon 420 hp při 1750 ot/min): 0,795 MPa
    • Střední pístová rychlost (při 1750 ot/min): 10,372 m/sec
    • Výkon (kW) vztažený na plochu pístů (při 420 hp): 0,206 kW na cm²
    • Poměr hmotnost ÷ výkon (při 420 hp): 1,22 kg/kW

Zdroje[editovat | editovat zdroj]